• Konceptuál CZ

Co je takový vektor cílů? (nejen pro Ondřeje)

Aktualizace: 15. pro 2020

Nedávno jsme si zde představili Plnou funkci řízení. Jestli krátce a učeně: PFŘ je objektivní proces, který představuje následnost dějů, kterými se realizuje proces řízení v celém rozsahu identifikovaných možností a příležitostí. Jinými slovy, zahrnuje celou algoritmiku řízení objektu nebo procesu.


To je důležité, všimněte si, je to PROCES a já bych ještě zdůraznil, že se jedná o algoritmus neboli posloupnost úkonů, nutných k projití celého procesu. Pokud bychom určitý úkon přeskočili, už by se nejednalo o řízení podle plné funkce.


Opět důležité - posloupnost úkonů - avšak čeho se ty úkony budou týkat, jaká bude jejich náplň, to už je na vlastním subjektu. Podle plné funkce může subjekt řešit problém krádeží v bytovém domě a také si subjekt může podle PFŘ plnit své sny.


V prvním případě se bude jednat o reaktivní model PFŘ, reaktivní podle toho, že reaguje na podněty, viz 1. etapa PFŘ popsané v knihách DVTŘ vydání 2011, cituji: Identifikace faktoru prostředí, který tlačí na psychiku a tím vyvolává subjektivní potřebu řízení.


A ve druhém případě se bude jednat o aktivní model PFŘ, který je založen na představě o požadované budoucnosti a který můžeme odvodit např. od 1. etapa PFŘ popsané v knihách DVTŘ vydání 2004 a starší, cituji: Identifikace faktorů prostředí (objektivních jevů), s nimiž se intelekt setkává ve všech rozmanitých procesech vesmíru.


U obou modelů PFŘ je nezbytným úkonem vytvoření vektoru cílů. Za pojmem vektor cílů nebo vektor aktuálního stavu nehledejte žádná složitosti. Vektorem cílů se v našem případě myslí seznam cílů, uspořádaný podle důležitosti, kdy na 1. místo stavíme cíl, který je pro nás nejdůležitější a na poslední místo stavíme cíl, kterého když nedosáhneme, tak to lehce oželíme.


K obrázku níže bych rád podotkl, že mé vnímání chyby řízení je malinko jiné, než jak je zobrazeno na obrázku. Jestli obrázek dobře chápu, tak na něm je vektor chyby řízení definován jako rozdíl mezi vektorem cílů (tedy tím, co chci) a vektorem stávajícího stavu. Avšak tato definice není úplně přesná. Není dost dobře možné, definovat jako chybu něco, co vlastně teprve musím udělat, abych dosáhl vytyčeného cíle. Tedy podle mne je to, co je na obrázku definováno jako rozdíl mezi vektorem cílů a vektorem stávajícího stavu pravda pouze v tom případě, že porovnávám vektor stávajícího stavu ne s vektorem cílů, ale s vektorem cílů, který měl být dosažen k tomu datu, ke kterému já mám vektor skutečného stavu. Pak teprve mohu mluvit o skutečném chybovém vektoru, respektive o vektoru odchylky.



O vektoru cílů též pojednávalo naše první představení PFŘ, avšak nyní si poslechněte, jak se na pojmy „cílový vektor“, „vektor chyby“ a „vektor aktuálního stavu“ dívá Jevgenij Šašichin, lektor kurzů Dotupraktik.



Video převzato odtud: https://www.youtube.com/channel/UCsOEIZp5IJOhugJViEbO-8g/videos?pbjreload=102

495 zobrazení0 komentář

I jeden člověk může přivést osla k řece, ale ani 40 lidí ho nedonutí pít.