• Konceptuál CZ

Mrtvá voda II. svazek v čj., přeloženo do str. 60

Vážení přátelé, předkládám Vám další pokračování překladu II. svazku Mrtvé vody. Když v něm najdete nějaké chyby, či nesrovnalosti, prosím napište a já to opravím.


Nově přeložená část se zabývá vlivem médií na společnost. Kousek vám ocituji na ukázku: Film a všechno ostatní vizuální umění je prostředkem vlivu na společenské podvědomí. Co ukazujeme ve filmech, to nevyhnutně uvidíme s určitým časovým odstupem a v příslušné kulturologické formě jako masový jev. Takové jsou prostě zákony sociální psychologie davo-„elitárních“ společností. Pro davo-„elitární“ společenství nejsou ve filmech „Strašidla“[1] a „Gu-ga“[2] zobrazené náměty chybou, postavenou na hranu pozornosti, ale předlohou-vzorem pro opičení se (napodobování) příslušníkem davu, trpícím různými „elitárními“ komplexy, i když „dobromyslná“ „elita“, tvořící [3] podobné filmy, může tento fakt i nechápat nebo si neuvědomovat. To však nic nemění na tom, že za běsnění zločinu posledních let, za zostřování vzájemných národnostně-kulturologických antagonizmů ve společnosti, nesou přímou vinu právě a hlavně činitelé publicistiky, literatury, vizuálních umění, a prostředků masové (dez)informace. (Zvýraznění MM)


Již jsme se zde o tom zmiňovali, jedná se o vkládání obrazů do podvědomí. Zaznobin se v MV zmiňuje i o dalších filmech, např. o filmu „Malá Věra“. Všichni jste určitě viděli české filmy o rodině Homolkových, kde iracionální jednání většiny dospělých u některých diváků vzbuzovalo úsměv a u některých naopak údiv a smutek nad tím, jak mohli autoři a režisér takovou hovadinu natočit, přičemž ani jedni nechápali, že právě prostřednictvím filmů jsou bezstrukturně řízeni.


Film „Malá Věra“ je obdoba filmů o Homolkových, jen ještě v hustším podání. Ke stažení zde v českém znění a až se budete dívat, nezapomeňte si nasadit KOBovské brýle. Také ostatní zmiňované filmy v MV stojí za zhlédnutí, a když k tomu přidáte jeden „český“ hnus z posledních let „Jak si nepodělat život?“, budete mít o zábavu postaráno, hlavně si nezapomenout ty brýle.


Mrtvá voda je ten nejzákladnější dokument Koncepce Obecné Bezpečnosti. Jak říká Valerij Viktorovič Pjakin: „Není tu nic, co by bylo legitimnějšího než Mrtvá voda. Stačí si ji přečíst a s přídavkem své vlastní odbornosti se stát konceptuálně mocným. Nečekejte, až něco bude sepsáno. Vždyť všichni lidé mají dostatečnou úroveň vzdělání. Čtěte, stávejte se konceptuálně mocnými a braňte zájmy své i své rodiny.“


Tedy, přátelé studujte a učte se, já dělám to samé. K Mrtvé vodě, ještě jako základ, patří knihy Valerije Viktoroviče Pjakina, O světě křivých zrcadel.


A už jen dodám, čtěte Mrtvou vodu pomalu, jednu dvě - tři stránky denně a přemýšlejte o tom, co jste si právě přečetli. Vážně, žádný spěch, není to detektivka, je to těžké čtení.


Díky Milan Makový


Blaničtí rytíři - titulní obrázek je převzatý odtud: https://www.stoplusjednicka.cz/az-bude-ceske-zemi-nejhur-nejstarsi-verze-povesti-o-blanickych-rytirich


[1] Film z r. 1982, zobrazující, předpovídající (/anebo spolu projektující?) rozklad Sovětského svazu na příkladu morálního úpadku života na Základní škole. Vytvoření fikce světa intrik a šikany, který JAKOBY byl NORMOU společnosti. (pozn. překl.) [2] Taktéž v období „perestrojky“ v r. 1989 natočený vojenský film z období II. Světové války (v Rusku „Velké vlastenecké“), který podobně silně deformuje (mírně řečeno) popis reality tehdejší sociální psychologie lidí, fungování armády, atd. Výraz „Gu-ga“ byl hanlivý pokřik na Němce. (pozn. překl.) [3] Tisknoucí, fungující sama jako podprahový PRINTER (tiskárna, automat) příslušné kulturologické matrice, vyprojektované v dlouho- a střednědobém horizontě skutečnými profesionálními elitami (a)sociálních inženýrů hlubokého politického zákulisí. Náměty jsou producentům režisérům a scénáristům jako „nezávazné nápady“ předhozené přes příslušné umělecko-politické kluby místními „šaškami“ a „důvěrníky“, „minde buildermi“, „trendsettermi“, zvláště (ne)důvěryhodnými osobami. Pokud celebrita mezi řádky pochopí, co a jak se od ní žádá, tak dostane i další zakázky. Pokud nepochopí „samozřejmě“, jsou zakázky postupně jakoby „samo-sebou“ automatickým systémem „samo“ řízení kultury omezované. Tak celevriťky (stejně jako i veřejní „politici“- marionetky) hádají a stále se v napětí nejistoty válejí. Přesněji Viz např. popis technologie distančního řízení zobrazený v DVTŘ příloha č. 1, obr. č. 1 a KOB Mrtvá Voda, Kap. III. Proces II. (pozn. překl.)

230 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše