• Konceptuál CZ

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 08.03.2021 Titulky CZ

Aktualizace: bře 15

Tak především je třeba si uvědomovat takovou věc, že na Západě je historickou daností, v jejich západní kultuře, že smlouvy dodržují jen tehdy, jsou-li k tomu donuceni vnější silou. Je-li protivník, se kterým jsi uzavřel smlouvu, silný, je taková smlouva dodržována. Ovšem stále je otázkou v jaké míře. A je-li protivník, se kterým jsi uzavřel smlouvu slabý, je tu to známé přísloví: Běda poraženým!


Otázka – Odpověď z 8.3.2021


1)Prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela, že považuje Rusko za stranu konfliktu a ne za prostředníka

2)Státní tajemník USA Blinken prohlásil, že Američané už nikomu nebudou vnucovat demokracii cestou velice drahých vojenských intervencí a pokusů svrhnout autoritářské režimy silou.

3)Proč Bidena dosadili globalisté, přestože je to člověk státní elity.



Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu. Dnes je 08.03.2021. Minulý týden, jak jsme se dozvěděli, předseda Evropské rady Charles Michel navštívil Donbas. Předtím ještě na této své cestě navštívil Moldavsko a Gruzii. Na Ukrajině při svém setkání se Zelenským prohlásil, že považuje Rusko za stranu konfliktu a ne za prostředníka. Valeriji Viktoroviči, ten soudruh nečetl Minské dohody?

Problém je v tom, že to s tím nemá nic společného, zda je četl či ne. Ta otázka měla být položena úplně jinak. Na jakém základě a s jakým cílem jsou taková prohlášení pronášena? Jde o dokument potvrzený Radou bezpečnosti OSN, který má nadnárodní význam, globální význam, který předurčuje, co bude se světem v určitém bodu planety Země, a jaké následky z událostí v tomto bodu na planetě Zemi z toho vyplynou pro celý svět.

To není žádná prázdná formalita, kterou je možné dodržovat/nedodržovat, číst/nečíst. Je to danost, kterou se musí řídit každý člověk v takové funkci. Dokonce i v případě, že je nečetl, tak mu každopádně v rámci přípravy návštěvy jeho pomocníci museli o Minských dohodách sepsat plnohodnotnou informační zprávu. Takže každé prohlášení člověka v takové řídicí funkci je vyjádřením určitého politického postoje, postoje, s jakým přistupuje k této dané otázce.

Jestliže na nadnárodní úrovni tyto Minské dohody uvádí, že Rusko je prostředníkem, tak musí mít zcela přesný, zcela konkrétní cíl, velice přesný a konkrétní cíl, aby prohlašoval, že Rusko není prostředníkem, ale účastníkem. To znamená, že něco není, jak má být. A to vyvolává celý komplex problémů, které tak či onak zaznívají, ale přitom adekvátní výklad těchto řídicích procesů naše polithňupovské společenství neposkytuje.

První je ten, že na Rusko se neustále útočí. Rusko obviňují doslova ze všeho, jednoduše ze všeho. Rusko udělalo to, Rusko udělalo ono. Rusko je takové zákeřné! My jsme o tom mimochodem nejednou mluvili, o těch útocích ze Západu. Ale musíme to opět zopakovat, protože tu stále chybí porozumění. Pokud Rusko obvinují z toho, že je takové všemocné a zlomyslné, tak to vyvolává otázku.

My přece ze Západu neustále slyšíme, že Rusko je slabé, že nic nemá, to ani tamto. Naši liberasti neustále kvílí, že nám nedají investice, že nám nedají úvěry, že nedostaneme nic: „Musíme se Západem přátelit, řešit všechny jeho problémy a Rusko už se nějak protluče.“ Někteří tohle prohlašují přímo v televizi, tady u nás, v našem státě! „Západ má problémy, musíme je vyřešit, a jak se to odrazí na Rusku, to není důležité. Západ rozhodne co s námi.“ Je tu tedy takový dvojaký postoj.

A co znamená? Tak především je třeba si uvědomovat takovou věc, že na Západě je historickou daností, v jejich západní kultuře, že smlouvy dodržují jen tehdy, jsou-li k tomu donuceni vnější silou. Je-li protivník, se kterým jsi uzavřel smlouvu, silný, je taková smlouva dodržována. Ovšem stále je otázkou v jaké míře. A je-li protivník, se kterým jsi uzavřel smlouvu slabý, je tu to známé přísloví: Běda poraženým! A jiný případ: „Vy jste prohráli válku…“

To zaznělo na východě, po té rusko-japonské válce v roce 1905 na jednáních, Portsmouthská mírová smlouva. „Vy jste tu válku prohráli a z toho budeme vycházet!“ Takto vám svůj postoj vnucují. Ale dá se to udělat i skrytě. To když už jsou uzavřeny nějaké dohody, ale přesto vás skrytě neustále tlačí jinam a nutí k něčemu jinému.

Proč tu je taková dvojakost ve vztahu k Rusku? Na jednu stranu je prý Rusko slabé, nic nemá a neustále nám to omlacují o hlavu tady u nás, abychom se vzdali. A stejně tak na Západě tvrdí, že jsme k ničemu. Kupodivu však my, takoví budižkničemové, vyrábíme skvělé rakety a dobré zbraně. Přesto jsme prý k ničemu, neschopní vědecké práce… A najednou se ukazuje, že ruská, sovětská škola vývoje vakcín je ta nejvýkonnější, nejlepší ve světě. Ale to se snaží zamlčet, utajit, zamést pod koberec…

Hlavní je, aby si lidé zafixovali dvě věci: Rusko je zlé a Rusko kvůli své slabosti, protože je slabé, a kvůli své slabosti je schopné jakékoliv podlosti. A proč se to všechno děje? Jaké postoje zastává sám Západ? „Je to skutečný parchant, ale je to náš parchant, proto mu odpouštíme.“

Západ vůbec nezajímá, kde je pravda a kde lež, ten zajímá jen jedno: "Odpovídá daný nástroj dosahování našich zájmů (těch západních) nebo neodpovídá?" Pokud jim nástroj odpovídá, tak se zavírají oči nad vším, není důležité, zda je to Somosa, ten „jejich parchant“, nebo Saúdská Arábie. Vždyť co je na tom, že člověka přímo na velvyslanectví rozřezali na kusy? „Nu dobrá, tak na ně uděláme: Ty, ty, ty! To se stává, ale jsou to naši! Jsou to naši strategičtí partneři, kteří především plní naši vůli.“ Zatímco o jiných si vymýšlejí, co se jen dá, lži, lži, samé lži.

Západ a Rusko/SSSR stojí proti sobě od okamžiku založení Svaté říše římské už v prvním tisíciletí. Od té chvíle byly všechny evropské spolky zaměřeny proti Rusku, v konečném důsledku. Řeknete si, co s tím například má spojenectví nějakých dvou malých státečků? V Evropě. Jaký mají vztah k Rusku? Ale když se na to podíváte z hlediska globální politiky, kdo tu dohodu inicioval, a k čemu povede, tak hned uvidíte, že je to zaměřeno proti Rusku. Takže tato dvojakost přístupu je přítomna v globální politice Západu.

Problém je v tom, že oni potřebují tvrdit, že Rusko je slabé a na nic se nezmůže. To jim umožňuje vnucovat nám jejich vůli od nás zevnitř. My tu máme velmi mnoho podpindosníků a liberastů, kteří se na to orientují, a na základě toho je potom budována politika. Když nám tvrdí, že jsme zlí, ale příliš slabí, tak je to přesně ta vyjednávací pozice, na jejímž základě máme opomíjet naše státní zájmy.

Vezměme si SSSR. Cožpak SSSR nepomlouvali? Pomlouvali! Cožpak na SSSR nevyvíjeli nátlak? Vyvíjeli! Ale ty pomluvy a nátlak na SSSR se vůbec nedají porovnat s těmi pomluvami a nátlakem, jaké byly uplatňovány proti NDR. A NDR mezi státy socialistického tábora, v tom jednotném sovětském světě, který se pokusil vybudovat Stalin, jenž po jeho smrti začal okamžitě stagnovat a ustrnul... NDR byla takovým základním akčním nástrojem s ohledem na celkové budování ruského světa. Rozvědka NDR je taková a onaká, jejich sportovci jsou takoví a onací…

Až teď jsme se k tomu dostali. Tehdy mnohé útoky, které nemohly být vedeny přímo proti SSSR, směřovaly na NDR. Tím to však fakticky dávali najevo SSSR, tím budováním určité informační politiky, a to jak na mezistátní platformě tak i na té zaměřené na obyvatelstvo a přitom nešlo o přímou konfrontaci se SSSR. Vybrali si slabší článek. Západ si vždy vybere někoho slabšího, kterého prohlásí za zplozence pekla, s tím se setkáváme ve zločineckých bandách. Někdo je prostě označen za potížistu, kterého je nutné mlátit.

No a Rusko/SSSR se v devadesátkách vzdalo. Za devadesátá léta a první desetiletí... Fakticky akt kapitulace podepsalo v roce 1968, 5. ledna 1968, tu dohodu s Lena Goldfields. To byl akt kapitulace i s úhradami kontribucí. A první kontribuce byla vyplacena na základě této dohody s Lena Goldfields. Poté probíhalo odepisování SSSR, podkopávání jeho zdrojů, diskreditace sovětské moci v SSSR i ve státech socialistického tábora. Cíleně probíhala diskreditace sovětského modelu ekonomiky. Obzvláště se v tomto ohledu vyznamenala Kosyginova/Libermanova reforma, která sovětskou ekonomiku velmi pošramotila a bylo toho více.

Takže ve zločineckých bandách i na Západě jde o jednu metodologii. Vyberou si někoho slabého a toho mlátí, a obviňují ho z kde čeho. Když se SSSR vzdal, tak se stal takovým vzorovým otloukánkem. Cožpak nás v devadesátkách nemlátili? Jen si vzpomeňte na tu ruskou mafii a to ostatní. Ano, Jelcina hladili po hlavičce: „Hodný chlapeček, hodný! Tady máš bonbónek a tady sladký koláček za to, žes dal stát do výprodeje.“

A Rusko rvali šakali na kusy se stejnými hesly, že se musí zbavit sovětského dědictví, že z nás vyždímají tu naši ruskost, kvůli které nestojíme za nic. Vždyť liberasti dosud takový postoj zaujímají. To znamená, že mlátit slabého je pro ně danost. A s vědomím, že Rusko dosud není plně suverénní... Náš finančně-ekonomický vládní blok je stále v rukou liberastů, kteří nejsou jen liberasti, oni jsou navíc podpindosníci, kteří dostávají rozkazy z Washingtonu. A nyní vstupují do konfrontace s globálním řízením. Oni prohrají, ale přesto...

No a teď je tu ta situace okolo Minských dohod. Co potřebují USA, státní elita USA, aby si zachovala své vedoucí postavení ve světě, své postavení hlavního četníka? Potřebuje válku. Oni všechno chápou přímočaře. Nevědí, jak byla organizována světová válka 20. století ve dvou etapách, kterými byly 1. a 2. světová válka. Přestože vidí ty souvislosti mezi nimi, tak je vnímají jako samostatné války, i když reálně šlo o jednu válku. Ale vědí, že jak díky té první, tak i druhé světové válce přenesli své problémy do Evropy a tím si zajistili zdrojovou stabilitu, dominanci ve světě a svůj rozkvět.

A tak potřebují vyvolat 3. světovou válku. Nemusí být globální, ale bylo by dobré, aby Evropa a Rusko opět zabředly do války, a potom do toho opět vstoupí USA a takříkajíc nad tím vším převezmou vládu a všechno si přivlastní (dle paní Ireny: "budou si chrochtat", více v poznámce dole na stránce). To je to, co chtějí. Kvůli této věci byl již v roce 1997 zorganizován takový vojenskopolitický svazek nazvaný GUAM, spolek Gruzie, Ukrajiny, Ázerbájdžánu a Moldavska, bývalých republik Sovětského svazu, které se spojily čistě pro plnění zájmů americké státní elity, pro válku s Ruskem.

Ázerbájdžán v důsledku různých turbulencí z tohoto bloku vypadl. Ten blok ani předtím nebyl životaschopný a pomalu odumřel. A proč odumřel? Přečtěte si práci Stát jako systém pro přežití národa. To je druhá kniha ze série O světě křivých zrcadel. Nemohl přežít.

A kam se rozjel ten Charles Michel? Přesně do těch států, které byly součástí tohoto svazku. Až na to, že GUAM už je jen GUM, Gruzie, Ukrajina a Moldavsko. Ale to jeho protiruské zaměření, tohoto svazku, je zcela očividné. Ukrajina už bojuje zcela přímo. A Gruzie a Moldavsko mají zajistit Ukrajině zdrojovou stabilitu, aby přes ně čerpala něco zvnějšku, ale hlavně z jejich vlastních zdrojů.

Ukrajinští žoldáci se přece také účastnili té války 08.08.08, ve které šli zabíjet civilisty v Osetii. Účastnili. To oni seděli za řídicími pulty útočných zbraní, to oni. Gruzie je sužována národnostními problémy a obzvláště v ní panuje protiruská hysterie. A čím se vyznamenalo Moldavsko? Tím samým, jen si vzpomeňte na ten konflikt v Podněstří, vždyť to dosud není dořešeno.

A řešení je jediné, Podněstří musí ustavit svoji státnost na celé moldavské území, a to včetně toho území, které je dočasně okupováno Západem pod názvem Rumunsko. Až se takto Moldavsko opět celé spojí, tak až potom se to tam vše uklidní. Do té doby, dokud existuje Rumunsko… Rumunsko je uměle založený stát, Západem projektově zkonstruovaný jako nástroj proti Rusku.

A proč Charles Michel prohlásil, že Rusko je stranou konfliktu? Proč všichni vykřikují, že Rusko je povinno splnit to, Rusko je povinno splnit ono, že to Rusko má dodržovat Minské dohody? A u nás se najdou patrioti, já tedy nevím, čí to jsou patrioti, kteří vykřikují: „Minské dohody jsou nefunkční. Je třeba se jich zbavit, pověsit je na hřebík…“ Či co ještě.

Lidi, co to povídáte? Jste ruští vlastenci? Nebo kdo? Vždyť vy pracujete na tom samém jako ten Charles Michel. Vy jste si s ním dohodli vzájemné přihrávky? On z tamté strany a vy z této?! Minské dohody jsou potvrzeny rozhodnutím OSN. Minské dohody Rusku přidávají mezinárodní status. Přes Minské dohody a jejich precedens je možné řešit problémy v celém světě. Je možné to uplatnit vůči Sýrii a vůči jiným, například vůči Jemenu. Těch variant je spousta.

Když bojují proti Trumpovi, tak likvidují trumpismus, likvidují určitou ideologii řízení. V tomto případě probíhá to samé. Vyřešení těch či oněch konfliktů v jakémkoliv bodu na planetě, které vznikly na národnostním, náboženském nebo jiném základu umožňuje řešit precedens Minských dohod. Přes ně do toho vstupovat, přeformátovat formát Astany a další. Proto na jedné straně všichni nepřátelé Ruska potřebují, aby tyto Minské dohody nefungovaly a byly smeteny ze stolu, a na druhé straně to potřebují kvůli tomu, že potom budou moci tlačit na Rusko a vytvářet výbušnou situaci uvnitř něho. To potřebují.

A co jsou nyní Minské dohody? Přece všichni jasně vidí, že ty Minské dohody byly podepsány se „státem“ (v uvozovkách, protože reálně je to státnost), jehož zákonodárná základna se kategoricky, zásadně liší od té, která nyní existuje. Protože kyjevská banda pod vedením Západu, která provedla převrat, se zpronevěřuje zájmům Ukrajiny a mění ji v absolutní surovinový přívěšek a Ukrajince v potravu pro děla ve válce proti Rusku za západní zájmy. To je přece očividné.

Ty právní úpravy jsou zcela odlišné a pro Západ je nyní zásadní zlikvidovat ty Minské dohody, neboť dokud je Rusko slabé, nemůže v plné míře využít potenciál Minských dohod, proto musí trpět ty tahanice v podobě jednání, kde ukrajinská skupina plácá absolutní hlouposti, absolutní hlouposti! Je nutné tak či onak lavírovat, protože tu máme příliš mnoho podpindosníků zrazujících zájmy Ruska, kteří svými zdroji podporují kyjevskou bandu, aby dál zabíjela ruské lidi na Donbasu.