• Konceptuál CZ

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 08.03.2021 Titulky CZ

Aktualizace: bře 15

Tak především je třeba si uvědomovat takovou věc, že na Západě je historickou daností, v jejich západní kultuře, že smlouvy dodržují jen tehdy, jsou-li k tomu donuceni vnější silou. Je-li protivník, se kterým jsi uzavřel smlouvu, silný, je taková smlouva dodržována. Ovšem stále je otázkou v jaké míře. A je-li protivník, se kterým jsi uzavřel smlouvu slabý, je tu to známé přísloví: Běda poraženým!


Otázka – Odpověď z 8.3.2021


1)Prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela, že považuje Rusko za stranu konfliktu a ne za prostředníka

2)Státní tajemník USA Blinken prohlásil, že Američané už nikomu nebudou vnucovat demokracii cestou velice drahých vojenských intervencí a pokusů svrhnout autoritářské režimy silou.

3)Proč Bidena dosadili globalisté, přestože je to člověk státní elity.



Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu. Dnes je 08.03.2021. Minulý týden, jak jsme se dozvěděli, předseda Evropské rady Charles Michel navštívil Donbas. Předtím ještě na této své cestě navštívil Moldavsko a Gruzii. Na Ukrajině při svém setkání se Zelenským prohlásil, že považuje Rusko za stranu konfliktu a ne za prostředníka. Valeriji Viktoroviči, ten soudruh nečetl Minské dohody?

Problém je v tom, že to s tím nemá nic společného, zda je četl či ne. Ta otázka měla být položena úplně jinak. Na jakém základě a s jakým cílem jsou taková prohlášení pronášena? Jde o dokument potvrzený Radou bezpečnosti OSN, který má nadnárodní význam, globální význam, který předurčuje, co bude se světem v určitém bodu planety Země, a jaké následky z událostí v tomto bodu na planetě Zemi z toho vyplynou pro celý svět.

To není žádná prázdná formalita, kterou je možné dodržovat/nedodržovat, číst/nečíst. Je to danost, kterou se musí řídit každý člověk v takové funkci. Dokonce i v případě, že je nečetl, tak mu každopádně v rámci přípravy návštěvy jeho pomocníci museli o Minských dohodách sepsat plnohodnotnou informační zprávu. Takže každé prohlášení člověka v takové řídicí funkci je vyjádřením určitého politického postoje, postoje, s jakým přistupuje k této dané otázce.

Jestliže na nadnárodní úrovni tyto Minské dohody uvádí, že Rusko je prostředníkem, tak musí mít zcela přesný, zcela konkrétní cíl, velice přesný a konkrétní cíl, aby prohlašoval, že Rusko není prostředníkem, ale účastníkem. To znamená, že něco není, jak má být. A to vyvolává celý komplex problémů, které tak či onak zaznívají, ale přitom adekvátní výklad těchto řídicích procesů naše polithňupovské společenství neposkytuje.

První je ten, že na Rusko se neustále útočí. Rusko obviňují doslova ze všeho, jednoduše ze všeho. Rusko udělalo to, Rusko udělalo ono. Rusko je takové zákeřné! My jsme o tom mimochodem nejednou mluvili, o těch útocích ze Západu. Ale musíme to opět zopakovat, protože tu stále chybí porozumění. Pokud Rusko obvinují z toho, že je takové všemocné a zlomyslné, tak to vyvolává otázku.

My přece ze Západu neustále slyšíme, že Rusko je slabé, že nic nemá, to ani tamto. Naši liberasti neustále kvílí, že nám nedají investice, že nám nedají úvěry, že nedostaneme nic: „Musíme se Západem přátelit, řešit všechny jeho problémy a Rusko už se nějak protluče.“ Někteří tohle prohlašují přímo v televizi, tady u nás, v našem státě! „Západ má problémy, musíme je vyřešit, a jak se to odrazí na Rusku, to není důležité. Západ rozhodne co s námi.“ Je tu tedy takový dvojaký postoj.

A co znamená? Tak především je třeba si uvědomovat takovou věc, že na Západě je historickou daností, v jejich západní kultuře, že smlouvy dodržují jen tehdy, jsou-li k tomu donuceni vnější silou. Je-li protivník, se kterým jsi uzavřel smlouvu, silný, je taková smlouva dodržována. Ovšem stále je otázkou v jaké míře. A je-li protivník, se kterým jsi uzavřel smlouvu slabý, je tu to známé přísloví: Běda poraženým! A jiný případ: „Vy jste prohráli válku…“

To zaznělo na východě, po té rusko-japonské válce v roce 1905 na jednáních, Portsmouthská mírová smlouva. „Vy jste tu válku prohráli a z toho budeme vycházet!“ Takto vám svůj postoj vnucují. Ale dá se to udělat i skrytě. To když už jsou uzavřeny nějaké dohody, ale přesto vás skrytě neustále tlačí jinam a nutí k něčemu jinému.

Proč tu je taková dvojakost ve vztahu k Rusku? Na jednu stranu je prý Rusko slabé, nic nemá a neustále nám to omlacují o hlavu tady u nás, abychom se vzdali. A stejně tak na Západě tvrdí, že jsme k ničemu. Kupodivu však my, takoví budižkničemové, vyrábíme skvělé rakety a dobré zbraně. Přesto jsme prý k ničemu, neschopní vědecké práce… A najednou se ukazuje, že ruská, sovětská škola vývoje vakcín je ta nejvýkonnější, nejlepší ve světě. Ale to se snaží zamlčet, utajit, zamést pod koberec…

Hlavní je, aby si lidé zafixovali dvě věci: Rusko je zlé a Rusko kvůli své slabosti, protože je slabé, a kvůli své slabosti je schopné jakékoliv podlosti. A proč se to všechno děje? Jaké postoje zastává sám Západ? „Je to skutečný parchant, ale je to náš parchant, proto mu odpouštíme.“

Západ vůbec nezajímá, kde je pravda a kde lež, ten zajímá jen jedno: "Odpovídá daný nástroj dosahování našich zájmů (těch západních) nebo neodpovídá?" Pokud jim nástroj odpovídá, tak se zavírají oči nad vším, není důležité, zda je to Somosa, ten „jejich parchant“, nebo Saúdská Arábie. Vždyť co je na tom, že člověka přímo na velvyslanectví rozřezali na kusy? „Nu dobrá, tak na ně uděláme: Ty, ty, ty! To se stává, ale jsou to naši! Jsou to naši strategičtí partneři, kteří především plní naši vůli.“ Zatímco o jiných si vymýšlejí, co se jen dá, lži, lži, samé lži.

Západ a Rusko/SSSR stojí proti sobě od okamžiku založení Svaté říše římské už v prvním tisíciletí. Od té chvíle byly všechny evropské spolky zaměřeny proti Rusku, v konečném důsledku. Řeknete si, co s tím například má spojenectví nějakých dvou malých státečků? V Evropě. Jaký mají vztah k Rusku? Ale když se na to podíváte z hlediska globální politiky, kdo tu dohodu inicioval, a k čemu povede, tak hned uvidíte, že je to zaměřeno proti Rusku. Takže tato dvojakost přístupu je přítomna v globální politice Západu.

Problém je v tom, že oni potřebují tvrdit, že Rusko je slabé a na nic se nezmůže. To jim umožňuje vnucovat nám jejich vůli od nás zevnitř. My tu máme velmi mnoho podpindosníků a liberastů, kteří se na to orientují, a na základě toho je potom budována politika. Když nám tvrdí, že jsme zlí, ale příliš slabí, tak je to přesně ta vyjednávací pozice, na jejímž základě máme opomíjet naše státní zájmy.

Vezměme si SSSR. Cožpak SSSR nepomlouvali? Pomlouvali! Cožpak na SSSR nevyvíjeli nátlak? Vyvíjeli! Ale ty pomluvy a nátlak na SSSR se vůbec nedají porovnat s těmi pomluvami a nátlakem, jaké byly uplatňovány proti NDR. A NDR mezi státy socialistického tábora, v tom jednotném sovětském světě, který se pokusil vybudovat Stalin, jenž po jeho smrti začal okamžitě stagnovat a ustrnul... NDR byla takovým základním akčním nástrojem s ohledem na celkové budování ruského světa. Rozvědka NDR je taková a onaká, jejich sportovci jsou takoví a onací…

Až teď jsme se k tomu dostali. Tehdy mnohé útoky, které nemohly být vedeny přímo proti SSSR, směřovaly na NDR. Tím to však fakticky dávali najevo SSSR, tím budováním určité informační politiky, a to jak na mezistátní platformě tak i na té zaměřené na obyvatelstvo a přitom nešlo o přímou konfrontaci se SSSR. Vybrali si slabší článek. Západ si vždy vybere někoho slabšího, kterého prohlásí za zplozence pekla, s tím se setkáváme ve zločineckých bandách. Někdo je prostě označen za potížistu, kterého je nutné mlátit.

No a Rusko/SSSR se v devadesátkách vzdalo. Za devadesátá léta a první desetiletí... Fakticky akt kapitulace podepsalo v roce 1968, 5. ledna 1968, tu dohodu s Lena Goldfields. To byl akt kapitulace i s úhradami kontribucí. A první kontribuce byla vyplacena na základě této dohody s Lena Goldfields. Poté probíhalo odepisování SSSR, podkopávání jeho zdrojů, diskreditace sovětské moci v SSSR i ve státech socialistického tábora. Cíleně probíhala diskreditace sovětského modelu ekonomiky. Obzvláště se v tomto ohledu vyznamenala Kosyginova/Libermanova reforma, která sovětskou ekonomiku velmi pošramotila a bylo toho více.

Takže ve zločineckých bandách i na Západě jde o jednu metodologii. Vyberou si někoho slabého a toho mlátí, a obviňují ho z kde čeho. Když se SSSR vzdal, tak se stal takovým vzorovým otloukánkem. Cožpak nás v devadesátkách nemlátili? Jen si vzpomeňte na tu ruskou mafii a to ostatní. Ano, Jelcina hladili po hlavičce: „Hodný chlapeček, hodný! Tady máš bonbónek a tady sladký koláček za to, žes dal stát do výprodeje.“

A Rusko rvali šakali na kusy se stejnými hesly, že se musí zbavit sovětského dědictví, že z nás vyždímají tu naši ruskost, kvůli které nestojíme za nic. Vždyť liberasti dosud takový postoj zaujímají. To znamená, že mlátit slabého je pro ně danost. A s vědomím, že Rusko dosud není plně suverénní... Náš finančně-ekonomický vládní blok je stále v rukou liberastů, kteří nejsou jen liberasti, oni jsou navíc podpindosníci, kteří dostávají rozkazy z Washingtonu. A nyní vstupují do konfrontace s globálním řízením. Oni prohrají, ale přesto...

No a teď je tu ta situace okolo Minských dohod. Co potřebují USA, státní elita USA, aby si zachovala své vedoucí postavení ve světě, své postavení hlavního četníka? Potřebuje válku. Oni všechno chápou přímočaře. Nevědí, jak byla organizována světová válka 20. století ve dvou etapách, kterými byly 1. a 2. světová válka. Přestože vidí ty souvislosti mezi nimi, tak je vnímají jako samostatné války, i když reálně šlo o jednu válku. Ale vědí, že jak díky té první, tak i druhé světové válce přenesli své problémy do Evropy a tím si zajistili zdrojovou stabilitu, dominanci ve světě a svůj rozkvět.

A tak potřebují vyvolat 3. světovou válku. Nemusí být globální, ale bylo by dobré, aby Evropa a Rusko opět zabředly do války, a potom do toho opět vstoupí USA a takříkajíc nad tím vším převezmou vládu a všechno si přivlastní (dle paní Ireny: "budou si chrochtat", více v poznámce dole na stránce). To je to, co chtějí. Kvůli této věci byl již v roce 1997 zorganizován takový vojenskopolitický svazek nazvaný GUAM, spolek Gruzie, Ukrajiny, Ázerbájdžánu a Moldavska, bývalých republik Sovětského svazu, které se spojily čistě pro plnění zájmů americké státní elity, pro válku s Ruskem.

Ázerbájdžán v důsledku různých turbulencí z tohoto bloku vypadl. Ten blok ani předtím nebyl životaschopný a pomalu odumřel. A proč odumřel? Přečtěte si práci Stát jako systém pro přežití národa. To je druhá kniha ze série O světě křivých zrcadel. Nemohl přežít.

A kam se rozjel ten Charles Michel? Přesně do těch států, které byly součástí tohoto svazku. Až na to, že GUAM už je jen GUM, Gruzie, Ukrajina a Moldavsko. Ale to jeho protiruské zaměření, tohoto svazku, je zcela očividné. Ukrajina už bojuje zcela přímo. A Gruzie a Moldavsko mají zajistit Ukrajině zdrojovou stabilitu, aby přes ně čerpala něco zvnějšku, ale hlavně z jejich vlastních zdrojů.

Ukrajinští žoldáci se přece také účastnili té války 08.08.08, ve které šli zabíjet civilisty v Osetii. Účastnili. To oni seděli za řídicími pulty útočných zbraní, to oni. Gruzie je sužována národnostními problémy a obzvláště v ní panuje protiruská hysterie. A čím se vyznamenalo Moldavsko? Tím samým, jen si vzpomeňte na ten konflikt v Podněstří, vždyť to dosud není dořešeno.

A řešení je jediné, Podněstří musí ustavit svoji státnost na celé moldavské území, a to včetně toho území, které je dočasně okupováno Západem pod názvem Rumunsko. Až se takto Moldavsko opět celé spojí, tak až potom se to tam vše uklidní. Do té doby, dokud existuje Rumunsko… Rumunsko je uměle založený stát, Západem projektově zkonstruovaný jako nástroj proti Rusku.

A proč Charles Michel prohlásil, že Rusko je stranou konfliktu? Proč všichni vykřikují, že Rusko je povinno splnit to, Rusko je povinno splnit ono, že to Rusko má dodržovat Minské dohody? A u nás se najdou patrioti, já tedy nevím, čí to jsou patrioti, kteří vykřikují: „Minské dohody jsou nefunkční. Je třeba se jich zbavit, pověsit je na hřebík…“ Či co ještě.

Lidi, co to povídáte? Jste ruští vlastenci? Nebo kdo? Vždyť vy pracujete na tom samém jako ten Charles Michel. Vy jste si s ním dohodli vzájemné přihrávky? On z tamté strany a vy z této?! Minské dohody jsou potvrzeny rozhodnutím OSN. Minské dohody Rusku přidávají mezinárodní status. Přes Minské dohody a jejich precedens je možné řešit problémy v celém světě. Je možné to uplatnit vůči Sýrii a vůči jiným, například vůči Jemenu. Těch variant je spousta.

Když bojují proti Trumpovi, tak likvidují trumpismus, likvidují určitou ideologii řízení. V tomto případě probíhá to samé. Vyřešení těch či oněch konfliktů v jakémkoliv bodu na planetě, které vznikly na národnostním, náboženském nebo jiném základu umožňuje řešit precedens Minských dohod. Přes ně do toho vstupovat, přeformátovat formát Astany a další. Proto na jedné straně všichni nepřátelé Ruska potřebují, aby tyto Minské dohody nefungovaly a byly smeteny ze stolu, a na druhé straně to potřebují kvůli tomu, že potom budou moci tlačit na Rusko a vytvářet výbušnou situaci uvnitř něho. To potřebují.

A co jsou nyní Minské dohody? Přece všichni jasně vidí, že ty Minské dohody byly podepsány se „státem“ (v uvozovkách, protože reálně je to státnost), jehož zákonodárná základna se kategoricky, zásadně liší od té, která nyní existuje. Protože kyjevská banda pod vedením Západu, která provedla převrat, se zpronevěřuje zájmům Ukrajiny a mění ji v absolutní surovinový přívěšek a Ukrajince v potravu pro děla ve válce proti Rusku za západní zájmy. To je přece očividné.

Ty právní úpravy jsou zcela odlišné a pro Západ je nyní zásadní zlikvidovat ty Minské dohody, neboť dokud je Rusko slabé, nemůže v plné míře využít potenciál Minských dohod, proto musí trpět ty tahanice v podobě jednání, kde ukrajinská skupina plácá absolutní hlouposti, absolutní hlouposti! Je nutné tak či onak lavírovat, protože tu máme příliš mnoho podpindosníků zrazujících zájmy Ruska, kteří svými zdroji podporují kyjevskou bandu, aby dál zabíjela ruské lidi na Donbasu.

Dělá to část nejvyššího ruského vedení, liberasti. To oni vysílají své lidi do televize, kteří tam vysvětlují, proč se Rusko musí vzdát Západu. Západ… Jen si to představte. Prodej půdy a mnohé další dohody, které… To přece všechno bylo v zájmu Západu. Realizace Minských dohod by znamenala konec, absolutní konec kyjevské bandy. Úplný konec. A navíc by to zcela zneplatnilo všechny zákonodárné akty a mezinárodní dohody, které kyjevská banda podepsala, a to včetně toho zákona o prodeji půdy. Zcela!

Víte, interventi v Rusku mohli uzavírat jakékoliv dohody s Kolčakem, Děnikinem a dalším, ale když se ustavila sovětská moc, tak řekla: „To byly vaše nástroje a všechny ty vaše uzavřené smlouvy jsou jen váš problém. To jsou vaše náklady. My tady ustavujeme svou moc.“

Co se tedy stalo? Realizace Minských dohod znamená ustavení státnosti Luhanské a Doněcké republiky na veškerém ukrajinském území, a také čistku celého toho zločineckého, banderovského podhoubí, se vším všudy. Té jejich líhni bude konec. Obnoví se tam pořádek, úplný pořádek. A všichni, kteří sponzorovali a organizovali státní převrat na Ukrajině, ten majdan, zůstanou s prázdnýma rukama. Ale kvůli tomu to přece všechno neorganizovali.

Proto je pro ně tak zásadně důležité, za každou cenu, z jakékoliv strany, z té „patriotické“, liberastské, prostě jakékoliv, zlikvidovat ty Minské dohody. Protože teď ještě mohou pořádat ty tahanice v podobě „jednání“. Jenže ten proces přece nestojí na místě. Ty psy, které si vychovali, je neustále nutné zneškodňovat, neustále je hnát do nějakých bojů. Navíc tu funguje logika záměru

a logika okolností.

Na Ukrajině se teď mnozí ptají, proč tohle a proč tamto? Co to znamená, ty události? Že tam došlo ke ztrátě řízení. Západní kurátoři stále více ztrácejí řízení ukrajinské státnosti, která se drobí a mění se v divoké pole, kde vše řídí bandy. Centralizované řízení procesu zvnějšku, fungování státnosti Ukrajiny, se vytrácí s každým dalším dnem. Oni musí pospíchat, protože v důsledku toho všeho, ať už je Rusko jakkoliv slabé, tak vznikne taková situace, kdy Západ, aby neměl náklady s tou rozběsněnou kyjevskou bandou banderovců v Kyjevě, bude fakticky nucen…

Ne zcela neúčastně, třeba se slzami v očích, dívat se, jak Rusko tu banderovskou pakáž likviduje. Rusko svými raketami zlikviduje všechny pozice ukrajinských ozbrojených sil a jednotky Luhanska a Doněcka zlikvidují jejich zbytky. Většina jich skončí v zajetí, protože budou omráčení a neschopní boje. A banderovská líheň bude zlikvidovaná.

Stejně jako ISIL, který se vymknul kontrole globalistů a začal znamenat hrozbu i pro Evropu. A na to USA nebyly připraveny, jejich státní elita, ani ta globální, nebyly k tomu připraveny a tak byly nuceny přijmout to, že Rusko ISIL v Sýrii vylikvidovalo. Ale protože to byl jejich nástroj, který oni vypěstovali, tak brání tomu, aby byl zlikvidován úplně. Zdálo by se, že už je po všem, ale ty poslední líhně tam zůstávají, brání je Turci. I když to pro ně není vůbec jednoduché, protože naši je varují, že tam a tam jsou teroristé, kteří se nestíhají vyhýbat našim útokům a do vlasti v Turecku se vrací rakve s tureckými důstojníky a odborníky.

Takže ta otázka, kdy se Ukrajina dostane na tu úroveň, kdy bude pro Západ jednodušší říci: „Nu dobrá Rusko, dej to tam do pořádku!“ Potom prostě Ukrajinu vzdají a zafungují Minské dohody! A to oni nechtějí. To vůbec nechtějí. A co by teď chtěli? Co by si moc přáli? Abychom se teď vzdali Minských dohod sami. Abychom přišli o mechanismus obnovy našeho státu, o mechanismus uplatňování své globální politiky.

Proto ti takzvaní „vlastenci“ tak šílí, potřebují zrušit ty Minské dohody za každou cenu! Páníček na Západě to požaduje! A jestli se o to postarají z "patriotického" nebo liberastského křídla je jedno. Musí to být teď, protože potom bude pozdě.

Potřebovali by teď vrhnout Ukrajinu, tu kyjevskou bandu do války proti Rusku, které by bylo připraveno o ten nástroj urovnání konfliktu v podobě Minských dohod, potom by se mohli s celým světem vrhnout proti Rusku a nastolit tu znovu ty své slavné devadesátky, ale tentokrát už i s příchodem policejních okupačních sil dovnitř státu, aby zajišťovaly dodávku zdrojů na Západ. To je to, co chtějí.

A proto Západ i podpindosníci tvrdili a budou tvrdit nezávisle na tom, zda to je pravda nebo ne, protože to je jim úplně ukradené, že Rusko je účastník konfliktu, je jeho účastník a basta. Oni to potřebují jako odůvodnění pro to, že potom bude proti Rusku použita vojensko-policejní mise. Ale to všechno je možné udělat jen za dodržení dvou věcí, tedy dvou okolností.

Zaprvé udělají prohlášení na základě toho... Taková prohlášení proti Rusku, ne proti nějakému tomu "NDR", které se jako něčeho dopouští. Protože Západ a přesněji podpindosníci v celém světě jsou přesvědčeni, že liberasti jsou tady u nás, v Rusku ještě hodně silní, a proto udělají všechno pro to, aby Rusko bylo poníženo, aby bylo v zahraničí politicky poškozeno a nedokázalo odpovědět.

Jen se podívejte, naše ministerstvo zahraničí to ignorovalo. Vždyť se fakticky jedná o prohlášení na úrovni casus belli, to prohlášení Charlese Michela, ale ministerstvo to přehlédlo. Oni tedy počítají s tím, že liberastská elita to bude sama financovat, že na úkor Ruska se bude financovat jeho likvidace. Stejně jako je to na Ukrajině, všechny ty nacionalistické bandy, ta ukrajinská ozbrojená pakáž, kterou někdo považuje za armádu. Ti všichni jsou vydržováni na úkor Ruska, protože tady je velice silná liberastská vrstva, která má zájem na likvidaci Ruska, aby se opět dočkala svých devadesátek.

To je ta jedna věc a ta druhá podmínka? „Dokud jste silní (všichni ti liberasti), dokud máte uzavřena spojenectví s různými patriasty, kteří si hrají na vlastence, musíte právě teď provést státní převrat.

Pokud se vám teď nepovede provést státní převrat, tak ty události, které probíhají v USA, povedou k tomu, že přijdete o své „zastřešení“ v podobě Washingtonu a tady uvnitř v Rusku se budete zodpovídat z těch zločinů, stejně jako v celém světě, budete se zodpovídat z těch zločinů, kterých jste se dopustili v devadesátkách, i potom... Budete se z toho zodpovídat!“ Proto mají za úkol za každou cenu zlikvidovat Minské dohody a za každou cenu provést státní převrat. A na tom pracují. Takže Charles Michel to nepronesl jen tak. Neprohlašují to jen tak, pro nic za nic.

Vždyť když někdo tvrdí, že Macron pronesl něco ve prospěch Ruska… „Ty jsi účastník Normandské čtyřky, že? A jak ses zachoval ve vztahu k Ukrajině? Vždyť jak to bylo? Rusko převzalo odpovědnost za Doněckou a Luhanskou republiku a vy, Francie a Německo, máte zase odpovědnost za Ukrajinu. Od Ruska něco požadujete a co Německo? To chtělo zřídit jednotnou bankovní síť, aby Republiky byly začleněny do bankovní sítě Ukrajiny, aby lidé mohli dostávat své důchody. A co? Zařídilo to Německo? Ne! A přitom právě Merkelová pokaždé tvrdí, že Rusko musí splnit to, musí splnit ono… Jinak uvalí sankce!

Tohle přece neodpovídá jejich zájmům. Pro evropské státní elity je bezesporu důležité, aby ten konflikt na Ukrajině byl zažehnán, s jakýmikoliv následky pro tu banderovskou pakáž, i kdyby měla být zcela zlikvidována a skončil ten projekt výsměchu nad ruskými lidmi, kdy je mění v banderovce, ukrajince - lidi na okraji společnosti. Když vybírali jejich název, tak marginál se z latiny překládá do ruštiny jako ukrajinec, člověk na okraji. Na tomhle pracují. Nebyla to přece jen Ukrajina, byla tu i finská Ukrajina, sibiřská Ukrajina - v ruštině. Ale z nějakého důvodu se ten název na Ukrajině vžil, jen díky politickému manévru.

Takže jim nezbyde, než na to kývnout a přistoupit na to, protože sami chtějí přežít. Vždyť nač je připravují? Že na evropském území budou nové národy s novými jazyky v nových státech. Oni chtějí zachovat své národní státy, je to v jejich zájmu. Naopak na tom nemají zájem američtí podpindosníci. Nemají na tom zájem dokonce ani… Nejen liberasti, ale dokonce i od „patriotů“ neustále slyšíme: „To jsou jiní lidé, musíme se od nich izolovat. Musíme to a ono…“ A co jste to tedy za ruské vlastence? A jakého Ruska? Moskevského carství?

Kdyby takto uvažovalo Rusko, tak by nikdy jeho součástí nebyl Kyrgyzstán, Uzbekistán, Turkmenistán, Tádžikistán, ani celý Kavkaz. Ti jsou přece všichni jiní! Rusko vždy přišlo s nabídkou, jak žít lidsky. Vždyť je to náš ruský národ, Rusínové! Se kterými je prováděn nelidský experiment, aby se z lidí proměnili v zombie, bioroboty a oni je od nás odhání?

Stalin prý neměl pravdu, když chtěl přerušit tento nelidský experiment, který běží už nejedno staletí. A konkrétně od poloviny 19. století, kdy ho měl na starosti rakouskouherský generální štáb, korunní princ ho řídil, Vyšívaný Vilém (Habsbursko-Lotrinský). Jen si to najděte, kde se najednou vzali ti Sičtí střelci, uniformy, zbraně.

Možná bychom si měli připomenout, proč mají Maďaři k Rusům takový vztah a kdo prováděl kárné operace? Ruské Paskevičovo vojsko je porazilo v boji, ty povstalce, ale kdo prováděl kárné operace? Jaký to korunní princ je řídil? Na maďarském území? A proč za to má nést odpovědnost Rusko? Udělali to ti, kteří byli vychováni v programu ukrajinizace rakouského generálního štábu. Už tehdy se ten proces strukturně rozběhl. A teď z toho obviňují nás.

Rusko vždy dávalo země dohromady, dávalo je dohromady. A když nám teď říkají, že se máme nějakých území vzdát, ať jen si je klidně vezme Polsko, kdokoliv… Tak jako bych slyšel postavu z toho filmu: „Kemská volosť? Jen si ji vezměte, vždyť jste o ni bojovali…“ A navíc je to tak hrozný pohled, když naše ruské lidi nechávají napospas nelidskému experimentu a vyrábějí z lidí ukrajince, banderovce. Takové svinstvo. Jak si potom ještě můžete říkat vlastenci?

Náš první a zásadní úkol je, abychom se dostali na západní hranice SSSR. To je první úkol, zcela bez diskuse, žádné dělení Ruska! Žádné dělení Ukrajiny! Státnost Doněcké a Luhanské republiky musí být ustavena na celém ukrajinském území, neboť kyjevská banda zcela zlikvidovala předmajdanovou právní úpravu, proto budou všechny tyto akty od roku 2014 prohlášeny za neplatné a nastolí se právní úprava Luhanské a Doněcké republiky.

Mimochodem, někteří se ptají, proč se dosud nedokázaly spojit. Odpověď je jednoduchá. Nemohu plně odpovědět, jen se podívejte na jejich erby. Až nastane čas, tak i o tom si promluvíme. Jen se podívejte na jejich erby a bude vám to jasné, proč se nemohou spojit a jaké… Vždyť Luhanská a Doněcká republika nemohou existovat bez vnější podpory. Někdo jim tu vnější podporu musí poskytovat. To je odpověď na všechno.

Proto je na tom prohlášení Charlese Michela důležité to, že jsme se ještě jednou podívali na stav řízení v našem státě a na úroveň jeho suverenity. Je otázkou, jak probíhají ta protiepidemická opatření. Na nich vidíme, kdo s guvernérů se aktivně účastní protistátního převratu. Přece jste viděli, že lidé už začínají rušit ta koronavirová opatření, která nejsou ničím podložena, absolutně ničím, kromě politických důvodů nejsou ničím jiným podložena.

Jaká síla donutila jeden z regionů všechno vrátit zpátky? Proč? Protože chtějí státní převrat! Ten růst cen potravin není vůbec podmíněn ekonomicky. Je to čistě politický úkol. A takto je to ve všech směrech, oni potřebují lidi rozzuřit do běla, a potom říci: „To Putin za to může!“ Zaskáčou si na majdanu a budou tu mít Ukrajinu. Tedy to, o čem mluví Charles Michel. To bylo velice v krátkosti. To téma je jinak obrovské, velice rozsáhlé.





Přesto to trvalo 40 minut. Druhá otázka je od Viktora. Valeriji Viktoroviči, státní tajemník USA Blinken prohlásil, že Američané už nikomu nebudou vnucovat demokracii cestou velice drahých vojenských intervencí a pokusů svrhnout autoritářské režimy silou. „Vyzkoušeli jsme si tuto taktiku v minulosti, a i když to bylo myšleno dobře, tak to nezafungovalo. Jen to přineslo nechvalnou slávu prosazování demokracie a ztrátu důvěry amerického národa,“ prohlásil Blinken. A nyní, jak říká, budou USA postupovat jinak: „My využijeme sílu vlastního příkladu a budeme tak stimulovat demokratické chování.“ Podpindosníci dávají najevo, že je hází přes palubu a USA se uzavřou do sebe?

Ale to nejsou podpindosníci, kdo dává najevo, že půjdou přes palubu. On není ani, jak bych to řekl, loutka. Všechny procesy v politické oblasti mají určité své analogy v minulosti. Svět se nerozvíjí v kruhu, ale po spirále s tím, že sociální procesy se stávají složitější. Přesto je možné dohledat v minulosti analog k jakémukoliv procesu.

U mnohých to Blinkenovo prohlášení vyvolává ohlas ve stylu: „Vidíte, jací jsou to pokrokáři, jací jsou pokrokoví, to vyvolává respekt!“ Druzí říkají: „Ne, oni jsou slabí, a proto už takto dál postupovat prostě nemohou!“ Ale pravdu nemají ti první ani ti druzí.

Oni popisují nějaký prvek. A jaký prvek, od čeho? Po zhroucení SSSR mělo následovat zhroucení USA. Jenže v důsledku toho, že procesy na bývalém prostoru SSSR neběžely úplně podle plánu, byli globalisté nuceni prodloužit existenci USA a dál americkou ekonomiku zásobovat zdroji, americké řízení. Mohli tam toho hodně udělat. USA má nyní problém s infrastrukturou. Obzvlášť s jejich vnitřním systémem mezistátních silnic a nejen s ním.

Cožpak nemohli za Clintona, když měli přebytkový státní rozpočet použít ty peníze, které… Tedy zdroje, neboť peníze jsou maximálně zobecněnou informací o výměně zboží. Peníze mohou tvořit finanční bubliny, ale také mít podobu zdrojů. V daném případě Západ překonal svou krizi, protože USA už byly před zhroucením a to zhroucení SSSR jen o půl roku předběhlo pád USA. A aby se to stihlo, musel Gorbačov se vším pospíchat: „Rychle, rychleji... NDR? Vezměte si ji! Nejsou zapotřebí žádné peníze. Co nejrychleji, jakmile o tom začnete sáhodlouze jednat, tak se to nestihne… A stažení našich vojsk? My to okamžitě zařídíme, uděláme to velice rychle.“ Pospíchali, aby se SSSR zhroutil dříve než USA, aby mohly být rychle USA předány zdroje, aby se zmátořily.

Takže tenkrát měly zdroje, aby začaly řešit problémy vlastního rozvoje. Jenže vzhledem k tomu, že už byly na cestě ke svému přeformátování, byla by to zbytečná námaha. Ty zdroje okamžitě přecházely do spekulativní sféry místo do té výrobní.

Takže co tím Blinken řekl? Měli jsme, a já o tom už mluvil, o přestavbě, takového žvanivého generálního tajemníka, Michaila Sergejeviče (Gorbačova) a ten říkal o přestavbě: „My už nikomu nebudeme silou vnucovat svůj model státního zřízení. Už nebudeme státům socialistického tábora nic diktovat. Samy se budou rozhodovat. Stáhneme se ze třetího světa a tak dále. Jen svým příkladem budeme ukazovat, jak rosteme a oni za námi půjdou sami.“

Výsledkem bylo, že jsme se odevšad začali rychle stahovat. A všechny segmenty, které se uvolnily z řízení Moskvy, okamžitě pod své řízení přebíral Washington. Strukturní řízení bylo přebíráno strukturně, takže ve vzduchu viset nezůstávalo. Jen z jednoho centra koncentrace řízení přecházelo k jinému. Fungovalo to stejně, jakoby v rámci určitého ministerstva nebo v rámci jednoho státu převedli řízení nějaké oblasti od jednoho ministerstva ke druhému. Přesně takový proces probíhal.

A o čem mluvil Blinken? O tom samém, co říkal Gorbačov. „Půjdeme všem příkladem! Uděláme to, uděláme tamto…“ Mohlo Rusko/SSSR všude zůstat přítomno? Mohlo! Zdrojů mělo moře, jen bylo zapotřebí zapojit mozek. Jenže cílem bylo urychleně stát potopit.

A mohou nyní USA udržet svou přítomnost v celém světě? Nemohou! Jako stát na to nemají zdroje ani podporu ve světě. USA mohou být centrem koncentrace řízení pouze v případě, že v Evropě vypukne nová válka. Jen tehdy si opět na určitou dobu udrží své vedoucí postavení. Pokud se v Evropě válka nerozpoutá, zle se povede USA.

Podívejte se, za ty čtyři roky toho Trump velmi mnoho udělal. Někdo si myslel, že „přijde Biden a udělá pořádek“, jenže on už se vrátil do jiného světa. Už zafungovaly jiné řídící modely, jiné ekonomické vazby. Vždyť Trump narušil Transatlantické i to Transpacifické obchodní partnerství. To všechno narušil. Pracoval v zájmu národního státu USA, aby s menšími ztrátami překonal ten proces přeformátování.

Jenže státní elita USA chce být stejně jako dřív ve světě tím četníkem, ale už na to nemají zdroje. A tím je bezesporu podmíněna ta skutečnost, že jsou nyní takto nuceni mluvit. Jedná se však o algoritmiku přeformátování státu, ať už si to sám Blinken uvědomuje či ne. Bylo to spuštěno svrchu. A zatímco Gorbačov si to velmi dobře uvědomoval a vědomě likvidoval potenciál státu, tak Blinkena k tomu nutí snižující se zdrojová stabilita USA. Oni už nemají síly být přítomni v celém světě.

Ale stejně jako tehdy pro SSSR, tak nyní i pro USA to stahování se ze světa znamená bezesporu ztrátu těch možností, jaké USA měly jako centrum koncentrace řízení na globální úrovni. Je to konec, ten proces byl spuštěn. Už kolikrát jsem to říkal. Už zbývá jen se dívat, co bude s USA. Spojené státy budou splaskávat podle úplně stejného modelu. Ta Oklahoma, která teď bude přezkoumávat federální zákony, je jen začátek. Jen si vzpomeňte, stejně se u nás chovalo Pobaltí.

To je jen začátek. U nás vůbec nebyla možnost vystoupit. Bylo nutné začít tlačit z centra, aby republiky začaly odpadat. Zatímco v USA už se jedná o státy, States – státy! Jsou to Spojené státy americké. U nás byla milice celostátní, fungovala všude na základě stejných zákonů, zatímco tam mají státy svou vlastní policii. Mají společný jen vršek. Oni se podobají hroznu, který má nahoře společnou stopku. Každé hroznové zrno má samostatnou stopku vedoucí k té společné.

A tento vršek se teď hroutí, protože může takto existovat pouze na základě dominance v celém světě, když čerpá zdroje z celého světa a ty potom přerozděluje jednotlivým státům. A pokud jim teď ty zdroje neposkytují a ty státy musí nějak vyžít samy, tak budou budovat nový model státních spolků. Ten proces běží! Takže si sedněme před televizi… Nu, lidem v USA teď nebude co závidět. My jsme si těmi devadesátkami prošli a víme, jak vypadá hroucení státu a jeho přeformátovávání pod vedením globalistů, pod vedením americké státní elity. A tam se to všechno sešlo v komplexu, to bude strašné.

Státní elita vůbec nic nechápe. Oni budou zmatkovat a to znamená ještě krvavějších průběh událostí. To, co se tam teď děje okolo Andrewa Cuomo a tak dále... Oni se dostali do situace, kdy nemohou díky vnějším zdrojům stabilizovat své vnitřní procesy a tak se mezi sebou budou rvát stále více. Takový příklad tu také máme. Vzpomínáte, jak bojovali s privilegii partajní sovětské nomenklatury? Jak jednotlivé lidi předhazovali davu k sežrání, aby stabilizovali situaci ve státě a mohli to vést tam, kam chtěli, k likvidaci státu? To samé tam teď probíhá. Není to nic nového, vůbec nic nového.





Otázka od Taťány. Valeriji Viktoroviči, dívám se na vás a poslouchám vás asi rok, ale nedávno jste mne udivil, když jste řekl, že Bidena dosadili globalisté, přestože do té doby jste mnohokrát tvrdil, že je to člověk státní elity. To znamená, že šlo o přeřeknutí? Nebo co?

Ne, to nebylo přeřeknutí. Abyste pochopili a porozuměli této otázce, musíte se podívat na práci vnitřního prediktoru Principy kádrové politiky: státu, „antistátu“ a veřejné iniciativy. Vysvětlím, oč jde.

Uvedu dva absolutně všední příklady. Každý, kdo pracoval v nějakém větším podniku, se střetl s tím, že na jednu a tu samou vedoucí funkci si činilo nárok dva a více kandidátů. A všichni věděli, že za jedním kandidátem stojí jedni a za druhým druzí, přitom s ohledem na schopnosti a tak podobně byste chtěli jednoho, ale protlačen je tam někdo jiný. S něčím takovým jste se všichni asi střetli, s takovými aparátními hrami. Přestože v zájmu výroby by byl vhodný jeden, byl jmenován někdo úplně jiný. A všem je jasné, že to bylo kvůli určité rovnováze sil.

Další všední příklad, který museli zažít všichni. Někdo byl účastníkem takového procesu. Někdo ten proces pozoroval ze strany. Máme, řekněme, chlapce a dívku. Řekněme, že ta dívka je jen jedna a chlapců, kteří se o ni ucházejí, mnoho. V okolí té dívky nebo chlapce, to není důležité, je-li naopak více dívek, se začíná rozvíjet politika. Tamta je sice pěkná, ale je potřeba, aby si vzal tuhle. Nebo ten chlapec není špatný, ale ona si musí vzít jiného. A tak jí začínají ze všech stran toho druhého chlapce vnucovat. Různými metodami odsunovat jedny kandidáty a vyzdvihovat toho jednoho, dohazovat ho. I ve filmech je takových situací spousta.

Proč o tom vykládám, o dvou takových běžných příkladech ze života? Protože mají přímý vztah k Bidenovi. Já neustále opakuji, že státní elita nikdy, za žádných okolností nemůže nikdy převézt globalisty. Globalisté mají své lidi ve všech stranách, u demokratů i republikánů. Aby dosáhli svého cíle, zapojili do toho najednou celé spektrum, aby se tam někdo z něj dostal. A nakonec za globalisty vyhrál Trump.

A jak vyhrál? Připomeňme si ten americký mechanismus „primárních voleb“. Nu, páníček ho má a jak se říká… Ruská elita přece zastává jasný postoj: „Co má páníček, to chce i opičáček!“ Ta „rossionská“ elita. „V USA mají primárky, tak my je tady chceme také!“

A co jsou to ty primárky? To není o tom, že by pro vás hlasovali lidé. Vůbec ne. Primárky, to je volba určitého kandidáta, který odpovídá zájmům určitých klanově-korporativních skupin. Čím je širší spektrum těchto klanově-korporativních skupin, jejichž zájmům odpovídá daný kandidát, tím větší šanci má v primárkách vyhrát.

Povšimněte si, máme regionální zákonodárné sbory, a prakticky vždy lidé, kteří se blíže na tento zákonodárný sbor podívají, řeknou: „Tohle je člověk tamtoho, který mu dal peníze. Tamten zase tamtoho, a proto v zákonech lobbuje jeho zájmy…“ To znamená, že to tu máme dokonce už i na regionální úrovni, u nás v Rusku, přece tu máme tu západní demokracii! A proto o tom, kdo bude kandidátem, rozhodují ty klanově-korporativní skupiny, které za ním stojí. Ten pytel peněz, který mu dali. Nemá-li člověk peníze, tak prakticky nemá šanci se tam prodrat. Projít všemi těmi volbami.

A navíc je nutné si uvědomit, že jedná-li se o nesystémového kandidáta, tak se proti němu spikne systém. Všichni ti systémoví se spojí, aby toho nesystémového kandidáta vyštípali a on neprošel. Ano, máme tu spoustu takových nadšených lidí, kteří do toho jdou, protože si myslí, že tu funguje demokracie, a že je možné pokusit se v těch volbách vyhrát. A jak dopadnou? Zbytečně se vysílí a přijdou o své zdroje.

A proč o tom mluvím? V primárkách vítězil, lidé hlasovali pro Sanderse, Bernieho Sanderse. A ten tam také byl za globalisty. Povšimněte si, Bidena nepostavili. To znamená, že jeho jako kandidáta… Přestože ho globalisté využívali třeba na Ukrajině. Mechanismus korupce umožňuje využívat kohokoliv v jakýchkoliv cílech. Mám na mysli z nadnárodní úrovně. A tak ho také využívali. A to znamená, že on už pracoval pro určité cíle globálního prediktoru, přestože patřil k táboru státní elity. Zda si to on sám uvědomoval či ne, nehraje vůbec žádnou roli, absolutně žádnou roli to nehraje.

Takže postavili Bernieho Sanderse, pro kterého hlasoval určitý počet lidí. A kdo vyhrál ty primárky? Clintonová. A teď vychází na světlo, jak vyhrála. Šlo o skryté machinace, včetně přímých manipulací výsledků hlasování. Státní klany podpořily jí, ne Bernieho Sanderse. Ale pro globalisty to neznamenalo nic zásadního. Jim v primárkách vyhrál jiný kandidát a šel do voleb, byl to Trump. Do něho investovali a on nakonec vyhrál. Protože nezastupoval tu státní parazitickou elitu, která žije z okrádání celého světa, ale ty lidi, kteří pracují a na živobytí si vydělávají vlastní prací. Šel tam s tím, že bude hájit jejich zájmy, protože měl za úkol vybudovat národní stát, uzavřít USA a stáhnout tam opět ekonomiku.

Jeden z amerických odborníků, který učil v Koreji asi před 10-15ti lety pronesl takovou věc. Korea… Jeho tam pozvali, učil tam a on… Teď si nevzpomínám na jeho jméno, to ale není tak důležité. A on řekl takovou věc: „Korea si najednou uvědomila, že nyní, když se proměnila v průmyslovou zemi, průmyslový stát, může prohrát závody s Čínou, protože nemá národní inovační základnu, všech těch technologií.“

A já se tedy ptám. Jak se potom Korea mohla stát průmyslovým státem? Jak ten růst Koreje jako automobilového státu, jako počítačového státu zapadá do procesu degradace automobilového a počítačového průmyslu v USA? Detroit zemřel. Korea rostla, zatímco Detroit umíral. Takže ten problém spočívá v tom, že takovou národní základnu nikdy neměli, pokud jim to až teď začalo dělat starosti. A co Čína? Cožpak ta má takovou základnu? Tu také pozvedli zvnějšku. Všechno to přišlo zvnějšku.

Ale vraťme se k USA. Klany, státní elita má zájem dál okrádat celý svět. Jakou budou mít vlastní výrobu je nezajímá, stejně jako je nezajímá vlastní národ. Globalisté naopak chtějí vybudovat národní stát, kam by se vrátila výroba, která byla převedena do té Koreje, Thajska a kdo ví kam ještě, aby se alespoň něco vrátilo. Aby lidé měli kde pracovat a fungování státu na šesti prioritách bylo zajištěno, aby si stát dokázal zajistit příslušné kompetence díky spojení sil všech těch států. To jsou tedy různé přístupy.

A vyvstává tu úkol. Dobrá, v první etapě globalisté přehráli státní elitu díky dosazení Trumpa. A když přišlo na druhou etapu, tak co globalisté potřebovali? Stál před nimi úkol, aby státní elita buď úplně prohrála, nebo aby prohrála díky svému vítězství. A co ten úkol znamenal? Že se kandidátem za státní elitu musí stát taková figura, která by tohle zajistila. A dementní Biden se ukázal být nejoptimálnější figurou.

Tak začali pracovat se všemi kandidáty. A díky různým korporativním hrám vyloučili všechny kandidáty, kteří by si mohli činit alespoň nějaký nárok na to, aby se stali číslem jedna, tedy kandidátem na prezidenta. A tak tím kandidátem byl zvolen Biden. Tedy člověk, který je absolutně

ovladatelný, za kterého mohou řídit, protože je jen dekorativní figurkou kvůli svému věku a zdravotnímu stavu. A navíc zopakuji, že pro globalisty je korupce jedním ze systémových faktorů řízení, nástrojem řízení. Právě díky němu se zbavovali všech kandidátů a také právě díky němu, nehledě na to, že Bidena potápěli, aby za něj nehlasovali, stejně zůstal prezidentským kandidátem. A ještě mu přihráli Kamalu Harrisovou.

Státní elita tedy vybírala svého člověka, ale ty podmínky, které jim pro jejich volbu vytvořili, vedly k tomu, že sami zvolili z hlediska globalistů optimálního člověka, kandidáta. Opět na tu věc narážíme. Máte-li tu nadnárodní řízení, kdy ve státech takzvaného třetího světa, ale uvidíte to i v Evropě… Pamatujete na Macrona a Fillona? Na ten jejich střet? Když se vám nepovede protlačit svého člověka, tak je zapotřebí, aby ten druhý kandidát své vítězství proměnil v prohru.

A vzhledem k tomu, že je státní elita v řízení operativnější, protože má pod kontrolou strukturní řízení, tak vyhrála… Ale globalisté na to byli připraveni! Aby vyhrál člověk, na kterého mají všechny řídicí páky, který je ovladatelný… A mimochodem to platí i pro Kamalu Harrisovou. To nebyla náhoda s tím raketovým útokem na Sýrii. Musí pracovat pod určitým tlakem, proto je tam protlačili. Ano, s Trumpem jim to nevyšlo. Oni to chtěli udělat snadněji a s menší mírou krvavosti, to přeformátování USA, tak to holt proběhne po zlém, s větší mírou krvavosti.

Globalistům je to fakticky jedno. Co bude s lidmi. Nemluvě o tom, že na planetě Zemi má zůstat méně než jedna miliarda a ještě lépe jen 500 miliónů obyvatel po té jejich globální přestavbě. To je přece to, co mají v plánu. Mimochodem, kolik lidí pochopilo účel rozhodnutí zvýšit důchodový věk v Číně? A jak tuto věc skloubili s revolucí Rudých gard, s politikou jednoho dítěte… Vždyť je to tak očividné. Všechno to zapadá do rámce projektu zlaté miliardy, zcela zapadá.

Státní elita si může myslet cokoliv, ale globalisté je převezli. Dosadili do jejich čela figuru, kterou tam potřebovali. Státní elita si ji sama zvolila a řízení té figury je zase plně v rukou globalistů. To je to, oč jde. Proto o žádné přeřeknutí nešlo. Prostě ten mechanismus formování kádrové základny je složitý, vícesložkový. A proto ještě jednou doporučuji práci vnitřního prediktoru Principy kádrové politiky: státu, „antistátu“ a veřejné iniciativy. Tu je třeba si prostudovat, a potom bude hned jasné, oč jde.

Asi jsem to nevyložil dostatečně jasně a nebylo tomu dobře porozuměno. Pořád jsem mluvil o státní elitě, státní elitě, a najednou o globalistech. Ale já zopakuji, státní elita nikdy, za žádných podmínek nad globalisty nevyhraje. Může dosáhnout taktického vítězství. Ale jak se říká: Strategie bez taktiky znamená tu nejdelší cestu k vítězství. Takto pracují globalisté. Ale taktika bez strategie, to je jen chaos před porážkou. A to je případ státní elity. Hannibal vyhrával bitvy, vítězil nad Římany, Kartágo poráželo Římany, ale přesto prohrál válku.

Je přece zapotřebí chápat tu úroveň procesů. Ano, oni vyhráli prezidentské volby a co jim to přineslo? Jak to bylo v té jedné básni? Jejich porážkou bylo vítězství, které odhalilo jejich prázdnotu. Nu tak vyhráli a co dál? Dál se rozbíhá vnitřní destabilizace celého státu. Bez globalistů nic nedokážou, ti si opět dosadí své lidi tam, kam budou potřebovat a postupně ten proces narovnají. To taktické vítězství bude znehodnoceno, ale na úkor čeho? Díky zvýšení míry krvavosti událostí při přestavbě USA uvnitř nich. Tak takové procesy probíhají.


To byly všechny otázky.

Tak už mi nezbývá, než vám popřát, abyste si uvědomili, že moc, to je realizovaná schopnost řídit, ano, v praxi realizovaná schopnost řídit. A řízení je proces informační. Šíření informací je řízením. Pamatujte si ještě, že mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že jejich podstata nezapadá do okruhu známých nám pojmů. Rozšiřujte si okruh vašich pojmů, stávejte se konceptuálně mocnými. Studujte práce vnitřního prediktoru SSSR o řízení složitých sociálních supersystémů. Pouze v pracích vnitřního prediktoru naleznete tyto informace, o řízení složitých sociálních supersystémů. Stávejte se konceptuálně mocní, braňte zájmy své i své rodiny. Přeji vám mírové nebe nad hlavou a štěstí.

Do příštích setkání.


196 zobrazení1 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše