• Konceptuál CZ

PROJEKT MEZIMOŘÍ A TROJMOŘÍ 2020

Projekt Mezimoří a Trojmoří – úvod.

Co to je, k čemu má sloužit a kdo nás to tak hezky organizuje? Tak tedy, jedná se o projekt spojení zemí spolku B9, tj. Bulharska, České republiky, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Polska, Rumunska, Slovenské republiky na čele s Rakouskem. To je projekt Mezimoří a až se připojí Slovinsko a Chorvatsko, už budeme hovořit o Trojmoří. Usilovně se ještě pracuje na připojení Ukrajiny a Běloruska.


Hlavním cílem projektu je vytvoření určitého spolku, klidně bych zvolil pracovní název Unie Svobodné Evropy (USE), který bude svobodně izolovat Rusko od Německa a svobodně rozhodovat, jaké zboží a lidi pustí z Ruska do Německa a naopak. Unie Svobodné Evropy se tak má stát nástrojem, který bude na přední pozici v hybridní válce proti Rusku a v budoucnu pravděpodobně nástupištěm horké války, tj. k válce na 6. prioritě zobecněných prostředků agrese.


No a kdo že nám za tím celým stojí? Ano, je to ten náš starý známý. Ten, kterého nikdo nezná a na kterého věří málokdo. Ten, co se tak bojí atomové války a proto se nedávno přestěhoval ze Švýcarska na Nový Zéland. A ještě to upřesním. Projektu šéfuje euro-atlantická jedenáctka, která, jak je tradicí, prosazuje v soutěži s atlantickou jedenáctkou evoluční řešení.




Projekt Mezimoří a Trojmoří – 2. část

Minule jsme si projekt Trojmoří krátce představili a řekli jsme si, že projekt organizuje náš starý známý Globální prediktor (GP). Kdo to je, co to je, dneska řešit nebudeme. Dneska se podíváme na to, kdo či co uvádí projekt do pohybu. My víme, že GP provádí svoji řídící činnost bezstrukturním způsobem tak, že to nemůže být GP, kdo zvedne mobil a zavolá Kiskovi, aby svolal B9.


Nedovedu si dost dobře představit, že Kiska sám od sebe, jen tak pro nic za nic, vezme mobil a svolá si 8 prezidentů do Košic, aby si poklábosili o Trojmoří. Divné, že? Navíc v době, kdy Kiska za 3,5 měsíce ve funkci končí a znovu nekandiduje. Tak co mu je do Trojmoří, co je mu do projektu rozpínavosti Polska? A že tehdy vydali jakousi deklaraci, politik nikdy nedělá to, co deklaruje.


Také chování pozvaných 8 prezidentů je nezvyklé, např. náš prezident Miloš Zeman jen tak někam nejezdí a najednou, ejhle a bez keců, srazí podpatky a maže do Košic. A ostatní prezidenti jakbysmet.


Pojďme se na to také podívat z pohledu Dostatečně všeobecné teorie řízení (DVTŘ) a její Plné funkce řízení (PFŘ). Jestliže se schází prezidenti, tak podle PFŘ jsme již za 5. etapou PFŘ. Schůzka prezidentů (již několikátá) ukazuje, že struktury jsou již zorganizovány a provádí se vlastní činnost.


Kdo provedl 1. až 4. etapu PFŘ víme, to je práce Globálního prediktoru. Ale kdo provedl 5. etapu PFŘ? GP to být nemohl, ten provádí řízení bezstrukturně a výše zmínění maňáskové nejsou na takové konceptuální úrovni, aby hádali myšlenky GP, kdo to tedy byl. Ano, samozřejmě, prezident Zeman zná a chápe hodně, ale jestli by sám od sebe uměl uhodnout, že už má začít pracovat na Trojmoří, to si netroufám tvrdit. Mě z toho vychází, že Globální prediktor musí mít nějaké struktury k dispozici. Musí existovat struktura (síla), která donutí 9 prezidentů se sejít a o kousek popostrčit projekt Globálního prediktoru. Nu, budeme hledat. Pomůžete mi?


Projekt Mezimoří a Trojmoří – 3. část

V 2. části jsem zdůvodnil, že musí existovat struktura (síla), která donutila 9 prezidentů se sejít v Košicích a o kousek popostrčit projekt Globálního prediktoru (GP). Řekli jsme si, že 1. až 4. etapu Plné funkce řízení (PFŘ) provedl GP a my hledáme toho, kdo provedl 5. etapu PFŘ projektu Mezimoří/Trojmoří.



Podobně jako s projektem Mezimoří, to vidím s organizací celosvětové akce koronaviru Covid-19, na jejímž pozadí se přeformátovává celý svět. V minulém století GP použil k dosahování svých cílů světovou válku, do které mu hodilo vidle Rusko, respektive Sovětský svaz v čele s Leninem v její 1. etapě a později se Stalinem v její 2. etapě. V současné době však už GP nemůže použít 6. prioritu, protože jaderných zbraní je na zemi tolik, že by parazit nepřežil, ani kdyby se na Novém Zélandu zavrtal do země, a proto tu máme namísto horké války mediální virus. Z pohledu DVTŘ se jedná o silný manévr.


Trochu jsem odbočil, neboť naším úkolem je hledat strukturu, která řídí naše politiky. A nejenom naše. Např. Veličko ve svých Besedách o životě, část 3., uvádí, budu citovat, „Tady není důležité, v jaké je skupině, nebo koho je přívržencem. Problém je v něčem jiném. Kdo dělal casting těch lidí, kteří mohou pronášet různá slova, která se dostanou k celému národu? Povím vám o jedné zajímavé epizodě z doby přestavby. Jednou takhle Gorbačov vystupoval v televizi se svým apelem k celému národu. Seděl za stolem přibližně tak jako teď já, mířila na něho kamera a za ním stála velká trojdílná leštěná skříň. Někdo se díval do obličeje našeho světlo přinášejícího Michaila Sergejeviče a nechal se jím dojímat, a někdo se díval na to, co se za ním odráží v té skříni, v té trojdílné leštěné skříni. A co myslíte? Nejspíš tam byl papír nebo obrazovka s nápovědou? Ne. Seděl tam chlap, nohy měl na konferenčním stolku a sledoval, jak Gorbačov pronáší svá slova k celému národu. Očividně se nejednalo o živé vysílání. A ten chlap, který tam seděl v póze demonstrující zřetelnou neúctu k formální hlavě státu a vládnoucí straně, sledoval, jak to Michailu Sergejevičovi jde, a když byl s nějakou variantou spokojený, tak rozhodl: "Tohle půjde do vysílání."“.


Na tomto příkladu je krásně vidět, že stejně jako nějaká struktura donutila 9 prezidentů sejít se v Košicích, tak nějaká struktura ve své době řídila Gorbačova. Je to absurdní že, v době, když „vládl“ Gorbi a přišel se svojí perestrojkou, nikoho nenapadlo, že může existovat struktura, která bude pracovat proti zájmům Sovětského svazu a tím i proti zájmům států socialistického bloku. Pojďme dál, tak tedy v Sovětském svazu, právě v době perestrojky a tedy v době rozpadu socialistického bloku existovala struktura, která celý rozpad řídila. V této souvislosti se sama nabízí otázka: a co podobná struktura v Československu, také v té době existovala? Z logiky věci musí být odpověď kladná že?, prostě taková struktura existovat musela, protože když ta struktura řídila Gorbiho, tak také musela řídit i československou politickou scénu a i politické scény v dalších státech socbloku.


Tak jsme se tak trochu oklikou dostali zpátky do Československa, kde, jak jsem výše zdůvodnil, musela v té době existovat podobná struktura té v Sovětském svazu, přičemž víme, že obě tyto struktury pracovaly na rozpadu Sovětského svazu a celého socialistického bloku. A také z historie víme, že se jim to povedlo. A teď přijde důležitá otázka: a kam se nám tyto struktury poděly? Že by se struktury po rozpadu socbloku samy od sebe rozpustily, když dosáhly cíle nebo že je rozpustil ten, pro něhož pracovaly, mi nepřipadá reálné, třeba proto, že od doby rozpadu socbloku a poté rozpadu Československa nám vládnou ti politici, které si právě ta struktura vychovala ještě v době před převratem v roce 1989.


Vrátím se proto o kousek před rok 1989, tam někdy okolo roku 1984/5 byly v každém státu socbloku založeny tzv. Prognostické ústavy, alespoň tak se jmenoval ten náš. Že by ty prognosťáky, jak jim důvěrně říká náš minulý a možná i budoucí prezident, jeho absolvent, založili v té době vládnoucí komunisti, to se nedomnívám, protože v těch prognosťácích byli vychováváni ve své podstatě protisocialistické kádry a co si pamatuji, byli mezi komunisty i čestní lidé, kteří se snažili pracovat pro rozvoj státu a pro obyčejné lidi.


Z toho mi vychází, že ta samá struktura, která řídila rozpad sovětského bloku a rozpad Československa a jejíž dítka (budeme říkat dítka ne loutky) nám vládnou dodnes, že by se sama rozpadla anebo nějak ukončila činnost, mi nepřipadá reálné a to zvláště proto, že tu máme nějakou strukturu, která například svolává prezidenty do Košic nebo udílí pokyny ohledně koronaviru.


Projekt Mezimoří a Trojmoří – 4. část

V dnešním dílu se chvíli zdržíme u Koronaviru. Koronavirus je jedním z důkazů, že struktura stále existuje a že prosazuje vůli Globálního prediktoru. Jestli si všímáte dění v druhých státech, a teď nemám na mysli pouze Evropu, tak koronavirus je celosvětová záležitost. A jestliže je akce koronavirus celosvětová, tak také její řízení musí být celosvětové, to logika věci jinam nepustí. Jak jsem psal již dříve, GP sice řídí bezstrukturně, ale osobně nevidím nikde žádné politiky, kteří by měli takový přehled o globální politice, že by uměli uhádnout úmysly GP. Henry už na všechno nestačí a o radě starších není už dlouho nic slyšet. Tak jak říkám, v řízení politiků musí existovat síla, která je vede. Není možné, aby v systému, kde se konají volby každé 4 roky, nebyla struktura, která by zajišťovala kontinuitu řízení. Ale pojďme dál.


Jak říká Valerij Viktorovič, nejlepším důkazem, že virus je mediální (zatím) je to, že kdyby byl opravdový, smrtelný, nemohl by být řízený a GP nejde do projektů, které nemá na 100% pod kontrolou. A já dodávám, že kdyby byl opravdový, mohl by zasáhnout i ty struktury, které právě hledáme, a to by mohl být pro GP dost problém.


Další důkaz o mediálnosti viru mám od ruského doktora Michaila Sovětova, on říká, že dnešní mladí lidé mají mnohem slabší imunitu než starší generace a že tedy chování virusu je velmi nezvyklé, když napadá lidi s lepší imunitou. Ta vyšší imunita u starších lidí je logická, dnešní mladí prostě imunitu v McDonaldu nezískají, ale tomuto tématu se budeme věnovat někdy v budoucnu.


Pro lepší chápání situace s koronavirem si představte, že právě probíhá 3. světová válka, během níž Globální prediktor přeformátovává svět. Koronavirus je nástroj, pomocí něhož se také prosazuje projekt Mezimoří. Samozřejmě, že GP se nikdy nehoní za jedním zajícem, těch cílů, které musí virus splnit je tedy mnohem víc. Ve světě budou vytvořeny bloky, které si pojedou za své, osobně odhaduji takových 6 až 8 bloků. Životní úroveň v každém z bloků bude jiná a cestování mezi bloky bude jen pro velmi, velmi bohaté. Letenky podraží tak, že normální člověk může na nějaké Thajsko nebo Kanáry klidně zapomenout. Navíc, ani k nám se žádní turisti nedostanou, kromě těch pár, z našeho bloku.


Nedávno jsem zaznamenal, že po Praze jezdilo a protestovalo asi 50 turistických autobusů, tak k nim se klidně mohli přidat i restauratéři, hoteliéři, taxikáři, stánkaři ze středu Prahy, turističtí průvodci, směnárníci, cestovní agentury a jejich reklamky, jejich účetní, jejich daňový poradci a zejména jejich zaměstnanci, protože tito všichni přišli o své živobytí nebo alespoň o část svého živobytí. Zde se přesně naplňuje rčení, že ten kdo se nezajímá o politiku, si může být jistý, že politika se o něj postará sama. Bohužel jinak než jak by si přál on sám.



Komentář č. 1: Zveřejněn 12. 6. 2020

Všímejte si, jak v mediích narůstá propagace domácího cestování, s Malorkou, s Kanáry a jinými oblíbenými destinacemi je konec, hurá do Chorvatska.


Projekt Mezimoří a Trojmoří – 5. část

V minulých dílech jsme si řekli, že koronavirus je virus mediální, na jehož pozadí Globální prediktor přeformátovává celý svět. Také jsme si řekli, že z pohledu DVTŘ se jedná o silný manévr.


Dnes se podíváme, jak si s koronavirem poradila naše vláda a vlastně i ta struktura, kterou v tom seriálu hledáme. Ti, kdo se učí a nepřejímají názory autorit, vědí, že ve světě je situace taková, že každý stát má přidělenou svou roli a úměrně tomu mají přidělené role i politici, kteří stát „řídí“. Jsou státy s trochou samostatnosti v rozhodování a státy, které musí poslouchat absolutně. Obecně, není to úplně pravidlem a jsou i výjimky, mezi ty první, které mají v rozhodování trochu prostoru, patří zejména velké státy a mezi ty druhé naopak zase ty malé státy. Více se dočtete v analytické poznámce Valerije Viktoroviče Štát – systém k prežitiu národa.


Proč tak zeširoka? No protože právě Česká republika je tím státem, který toho prostoru k manévrování moc nemá a systém je nastavený tak, že GP neposlušnost neodpouští. Situace byla a je taková, že když se musí hrát divadlo, tak se prostě to divadlo hrát musí a jak jste si všimli, divadlo musí hrát i Rusko. V okamžiku, kdy by se nějaký stát divadla neúčastnil a vystrčil na GP prostředníček, teroristický útok v podobě opravdového smrtelného viru by ho neminul. Parazit má takové útoky odzkoušené.


Právě takových to teroristických útoků se báli v Rusku, a proto prezident Putin zejména vyzýval lidi, aby zůstávali doma, aby v případě takového útoku bylo postižených co nejméně.


V současné době se u nás objevují názory, že vládní opatření proti koronaviru byla přehnaná. Ne, já se vůbec nedomnívám, že byla přehnaná, naopak, bylo sehráno krásné divadlo. Co bylo přehnané a vlastně i smutné, byl strach některých obyvatel z nákazy a to i přesto, že novináři, a snažil se i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, referovali o obětech „pandemie“ zcela pravdivě s tím, že trpěly mnoha jinými nemocemi. Bohužel, většinu lidí ovládl strach z nákazy a těchto náznaků si vůbec nevšímali. S entuziasmem sobě vlastním v diskusích pak odsuzovali lidi, kteří se sešli na opékání špekáčků nebo si sedli na zahrádce u stánku na pár piv.


Co k tomu dál dodat. Myslím, že hrát tohle divadlo nedělalo naší vládě žádnou radost. Dělali prostě to, co museli, aby ochránili národ. Akce koronavirus také ukázala, jak těžké rány utrpěl náš vzdělávací systém. Jsem přesvědčen, že kdyby se na školách učilo tak jako před 50-ti lety, když jsem chodil do školy já, mnohem více lidí by vědělo, o co v současné době jde.


Na závěr bych dodal jen takovou naději, že odpovědní lidé vytěžili ze situace s koronavirem maximum a popostrčili Českou republiku k troše samostatnosti. Nevěřím, že by odpovědným lidem dělalo radost vládnout davu hlupáků, protože to by pak i oni byli hlupáci. Je potřeba se vrátit k dřívějším vyučovacím standardům, už nejde déle otálet. Také je potřeba se opět spojit se Slovenskem a navázat přátelské vztahy s Ruskem. Rakousko nás neochrání, pouze nás bude dál ždímat. Není potřeba zestátňovat banky, stačí udělat jednu státní kampeličku, která nabídne lidem bezúročné hypotéky. Také by nebylo od věci, kdyby stát nějakým proti koronavirovým opatřením zastropoval marže na veškeré zboží, aby zlodějské nadnárodní obchodní řetězce přestaly z lidí ždímat to, co jim stát dá. Nemusí se vše najednou, samozřejmě, salámová metoda je dobrá metoda, ale je potřeba začít. Omezovat lidem svobodu a šmírovat je kamerami na každém sloupu, měřit jim teplotu a zjišťovat jejich náladu, to je cesta do pekel.



Projekt Mezimoří a Trojmoří – 6. část

Určitě jste si všimli, že současně s projektem Mezimoří lehce komentuji i obecné dění u nás i ve světě. Ve 4. části jsem psal o restauratérech a dalších podnikatelích včetně jejich zaměstnanců, kteří přišli v „důsledku koronaviru“ a ukončení turistického průmyslu v ČR o práci.


A víte co je zajímavé? Vláda a ta struktura, kterou zde hledáme, už nejméně na podzim 2019 věděli, že do ČR vstoupí vlna nezaměstnanosti. Ještě ani nyní se nikde o zvýšení nezaměstnanosti nemluví a přesto vláda schválila návrh změny Zákoníku práce již v prosinci 2019. Mluvím o institutu sdílení pracovního místa, který má zmírnit důsledky zvýšené nezaměstnanosti. Nebudu teď hodnotit zmíněný institut z pohledu smyslnosti, trochu mi to připadá, jako že dopoledne budu mít jednu manželku, odpoledne druhou a na noc pak přijde třetí, Vskutku zajímavá myšlenka.


Já se chci věnovat institutu sdílení jednoho pracovního místa jako opatření na snížení nezaměstnanosti a to z toho pohledu toho, že odpovědné osoby již v roce 2019 věděly, že v roce 2020 nastoupí vlna nezaměstnanosti. Možná nevěděly, že to bude v důsledku koronaviru, ale věděly, že nezaměstnanost přijde.


Jestli si všímáte, tak se stále o žádné nezaměstnanosti nepíše a už vůbec se nepíše o konci turistického průmyslu, a přesto vláda už vloni měla ty správné informace. A zde jsme opět u naší obligátní otázky, kdo nás vlastně řídí, protože i když ve vládě jsou určitě chytří lidé, že přijde vlna nezaměstnanosti, nemohli vědět bez toho, že jim to někdo řekl.


Ve 4. části seriálu jsem nadhodil téma kontinuity řízení, že není možné, aby v systému, kde se konají volby každé 4 roky, kdy se v průměru každé 2 roky mění vláda, tu nebyla struktura, která by zajišťovala kontinuitu řízení.


Pojďme se na to podívat z pohledu Dostatečně všeobecné teorie řízení (DVTŘ) a její Plné funkce řízení (PFŘ). Co nám říká 5. etapa PFŘ: „Zavedení všeobecné základní koncepce do života. Organizace nových nebo reorganizace existujících řídících struktur nesoucích cílové funkce řízení.“


Když máme vládu, tak ty řídící struktury jsou již zorganizovány a provádí se vlastní činnost. 5. etapa PFŘ je tedy za námi. A teď je potřeba se ptát, jakou činnost vláda provádí, podle jaké koncepce? Kdo vládě uložil cílovou funkci řízení? Na jedné straně máme GP, který řídí bezstrukturně a na druhé straně máme vládu, která plní jeho vůli, ale co je mezi tím, to nevíme.


Dám jeden příklad kontinuity řízení. Praha byla vždy vyhlášená vysokou odborností pracovníků finančních úřadů, na rozdíl od těch mimopražských, jejichž odborná úroveň klesala se čtvercem vzdálenosti od Prahy. Toto platilo do nástupu Mirdy do křesla ministra financí. Jeho úkolem bylo jakýmkoliv způsobem vystrnadit z finančních úřadů odborně zdatné pracovníky, tedy ty, pro které bylo normální dodržovat zákon. A tak se stalo, že na finančních úřadech začaly stagnovat platy, ačkoliv se životní náklady zvyšovaly, a to zejména v Praze. Proto velká část lidí z pražských finančních úřadů přešla do soukromé sféry, která jim v té době zajišťovala slušnější živobytí. Tak toto se dělo za působení Mirdy a co se dělo dál? Nic nenormálního, když se pražské finanční úřady dostatečně pročistily od lidí, kteří se při své práci drželi znění zákona, byli průběžně nabráni noví lidé, kteří byli už slušně zaplaceni a zejména, to zdůrazňuji, patřičně vyškoleni v tom směru, že sice máme nějaké daňové zákony, ale pokud nebudou dodržovat pokyny ministra financí, tak to poznají na platě. A tak se stalo, že od roku cca 2010 jsou pracovníci mimopražských finančních úřadů na vyšší odborné úrovni, než ti pražští, ti speciálně vyškolení. Správné zaškolení zase bylo úkolem Andreje, normálně si ministři financí zahráli se svými podřízenými bago a na dva pasy s nimi vyjebali. A aby byl obrázek úplný, tak role Mirdy je, aby svým poštěkáváním po Andrejovi mu vytvářel informační pole tak, aby Andrej mohl zavádět tvrdší a nepopulární opatření s dojmem, že ho k tomu tlačí opozice. Andrej se jako brání, že Mirda je opilec atd., ale celé to je ve skutečnosti jen hra na dva pasy. To byl jen malý příklad kontinuity řízení.


Pokud bychom se na výše uvedený příklad kontinuity řízení podívali z pohledu DVTŘ, tak se jednalo o slabý manévr. Slabé manévry jsou ty manévry, které jsou roztažené v čase tak, aby je v podstatě nikdo nezaznamenal. Představte si, že plujete na motorové lodi a potřebujete změnit kurz o 90°. V prvním případě kormidelník prudce otočí kormidlem, aby změnil kurz, a co se stane? Loď se prudce nahne a hrozí dokonce i převrhnutí, řečí DVTŘ říkáme, že hrozí ztráta řízení. Ve druhém případě kormidelník nastaví kormidlo tak, že se kurz plavby mění plynule o 1° za 1 minutu. Pozná to na lodi vůbec někdo? No samozřejmě, že bez přístrojů to nepozná nikdo a přesto, po 90 minutách se loď dostane na požadovanou změnu kurzu o 90°, přičemž, pokud je zataženo, změnu kurzu nikdo bez přístroje nezaznamená. Tak to je slabý manévr, jehož technika byla uplatněna při výměně pracovníků finančních úřadů. Na výše uvedeném manévru se podíleli 3 ministři financí, přičemž trval přibližně od roku 2010 do roku 2015, i když je možné, že začal ještě mnohem dříve.


No, zanechme teorie o manévrech a vraťme se k institutu sdílení pracovního místa, respektive k té skutečnosti, že vláda již ve 2019 začala připravovat opatření na zmírnění důsledků zvýšené nezaměstnanosti. Tak jak to je? Má Andrej a jeho vláda křišťálovou kouli, anebo opravdu existuje někdo nebo něco, co Andreje řídí. Pokud vím, křišťálovou kouli nemá.



Projekt Mezimoří a Trojmoří – 7. část

Dneska se podíváme, jak nám pokračuje „náš“ projekt Mezimoří. Záměrně dávám slovo náš do uvozovek, neboť víme, že to není projekt náš, ale projekt Globálního prediktoru, často také nazývaného Globálním parazitem. Možná se někomu nebude líbit nazvání parazit, ale mohu Vás ubezpečit, je to pojmenování ještě mírné a slušné na to, co už mají kluci (holky mezi nimi určitě nejsou) za sebou. Tak například jen ve 20. století padá na jejich účet cca 15 milionů obětí v 1. světové válce, cca 62 milionů obětí ve 2. světové válce, cca 5 milionů obětí v Korejské válce, cca 7 milionů obětí ve Vietnamské válce, mám ještě pokračovat? Myslím, že nejsme daleko od čísla 100 milionů obětí za 100 let. To já jen tak na okraj, abyste věděli, s kým máte tu čest a pro koho nebo pod kým pracují ty struktury, které nám vládnou.


A jak pokračuje projekt? Tak například v Praze v Dejvicích se zrodilo náměstí pojmenované po Marii Terezii, které bude osazeno její sochou. Zde stojí za zmínku, že soutěž na podobu pomníku vyhlásila Praha 6 už v roce 2013, tak že je dobře vidět, že příprava informačního pole na uskutečnění projektu Mezimoří již určitý čas probíhá. Projekt Mezimoří, někdo to také může nazývat projektem obnovy Rakousko-Uherska, leží na srdci mnoha lidem, například zde a zde.


Asi se už dnes na školách neučí o Českém stavovském povstání a o popravě 27 českých pánů na Staroměstském náměstí, o tom, jak bylo Čechům pod Habsburky dobře, že učitel národů, Jan Ámos Komenský, musel odejít do exilu a s ním několik stovek tisíc českých protestantů, potomků husitů. Je dobré vědět, na jakých projektech pracují majitelé Parlamentních listů.


Já jsem se vždy divil a nemohl jsem pochopit, když Valerij Pjakin mluvil o ruské elitě, ale nyní se mi zdá, že chování ruské „elity“ je v mnohém podobné chování a jednání české „elity“ a tak zde ocituji kousek jeho vyjádření, kde se k ruské elitě vyjadřuje:


„Co to bylo proboha za důkazy, které měl k dispozici jenom Němcov? Co je to za cirkus? Americká státní elita, která viděla, jak jejím prostřednictvím likvidují různé lídry, posílají černé známky a všechno ostatní, se to pokusila provést v praxi ve vztahu k Putinovi a předvedla svou absolutní nezpůsobilost ve vztahu k realizaci nadnárodní globální politiky.


To, že zahynul Němcov, nu což. Za prvé - každý člověk, který se zabývá politickou činností, musí chápat, že se nachází na frontě a někdy zájmy státu vyžadují, jak se říká, aby položil život za své spolubojovníky.


Co se týká konkrétně Němcova a těch ostatních, těch zrádců vlasti, tak pro ně je velice pohodlné zrazovat vlast a sloužit svým zahraničním pánům, ale stále si neuvědomují, že jsou spotřebním materiálem, toaletním papírem a až je zcela vyždímají, tak je předají k likvidaci, jako to bylo s Němcovem.


To samé čeká takového Jašina, Kasjanova, Ryškova, Čirikovou a jiné, chápete? Není v tom rozdíl. Napřed je využijí a potom zahodí, až se jim to bude hodit, jejich pánům.


Oni sami si vybrali svůj osud, sami obchodují se svou vlastí. Je to pro ně výhodné, přináší jim to peníze. Jejich osudem je tedy zdechnout v zájmu svého pána. To je objektivní danost.


Sami se pod to podepsali, jakmile začali obchodovat se svou vlastí. To se mimochodem týká i všech představitelů elity, kteří v nějaké míře vstoupí do spiknutí proti Putinovi a Rusku.


Jejich pán je zlikviduje a …“


Také v dnešním příspěvku můžete nalézt kontinuitu řízení. Soutěž na podobu pomníku vyhlásila Praha 6 už v roce 2013, a tedy již před 7 lety někdo věděl, že v dohledné době bude potřeba v ČR popularizovat Rakousko, aby bylo možné provést projekt Mezimoří. Já myslím, že když se porozhlédneme, takových důkazů o kontinuitě řízení nalezneme mnohem více.



Projekt Mezimoří a Trojmoří – 8. část

Dneska se podíváme trochu do minulosti a ukážeme si, že Globální prediktor a struktura, kterou hledáme, používají stále stejné postupy.


Nedávno jsem čirou náhodou na youtube narazil na 2 díly „Tatra kolem světa“ z konce 90-tých let. Skouknul jsem je a vzpomněl jsem si na Expedici Lambaréne, kterou jsem jako kluk rád sledoval v televizi. 18-ti dílný dokument je možné stáhnout zde. Při sledování dokumentu o expedici Lambaréne jsem se vracel do svých dětských let, kdy jsem těm klukům neskutečně záviděl a nikdo mi neuměl vysvětlit, jak se pár chudých studentů může dostat k expediční, speciálně pro ně vyrobené, Tatře 138 a s ní absolvovat zcela zadarmo takový nádherný čundr přes celou Afriku.


V mládí mne více zajímala samotná cesta, avšak nyní jsem větší pozornost věnoval konci expedice. Ten konec je právě důležitý pro naše pátrání v minulosti, protože kvůli tomu konci se expedice konala. V 15. dílu dokumentu je ukázáno, s jakým zájmem se nejméně měsíc věnoval malé československé expedici světový tisk a jak za ní orodovaly světové instituce poté, co expedice nebyla na konci června 1968 vpuštěna do Gabonu, kam jako vezla nějaký zdravotní materiál. Právě při sledování dokumentu Expedice Lambaréne mne napadlo, že se Tatra vydává do světa vždy tehdy, když je potřeba Československo nebo Českou republiku ve světě zviditelnit. Posuďte sami:


Na první cestu kolem světa v roce 1935 se svojí Tatrou vydávají Jiří a Růžena Baumovi. V roce 1938 přichází Mnichov a zabrání Sudet.


V roce 1947, dne 22. dubna, se na cestu napříč 5-ti kontinenty vydali cestovatelé Hanzelka se Zikmundem a o 10 měsíců později proběhla v Československu změna režimu. Že změnu režimu nechal provést Globální prediktor, si netroufám tvrdit, nicméně se podepsal plným jménem.


Expedice Lambaréne se s Tatrou vydala na cestu 1.1.1968, přičemž na hranice Gabonu a asi 5 hodin od cíle expedice Tatra dorazila na konci června. Poté se jejímu osudu po 4 týdny vydatně věnovaly světová média a světové instituce psaly petice. Za pár dní, dne 21. srpna 1968 se uskutečnila intervence států Varšavské smlouvy do Československa. Zde se podepsala pouze jedna jedenáctka Globálního prediktoru.


Na další cestu kolem světa se Tatra vydala 18.3.1987 a v listopadu 1989 Globální prediktor provedl v Československu opět změnu režimu.


Do kategorie cest za zviditelněním Československa ve světě zapadá ještě Expedice Lambaréne 1988, která s automobilem Liaz dovezla do Lambaréne zdravotnický materiál a 13 000 kusů brýlí, dar československých občanů chudým Afričanům.


A aby toho nebylo málo, tak 22. února 2020 se Tatra opět vydává na další cestu okolo světa a opět tak, jako v roce 1947, s plným podpisem Globálního prediktoru. Sledujte pozorně tuto expedici. V okamžiku, kdy se o ní začne více psát, přiblíží se to, proč vyslali Tatru opět do světa. Snad se klukům nic nestane.


Co to bude, co z toho pro Českou republiku vzejde, můžeme zatím jen hádat, nicméně mně z toho všeho vychází, že Česká republika bude brzy ve středu světového dění.


Opakování osvědčených postupů potvrzuje, že Globální prediktor má k dispozici určité struktury, které prosazují jeho vůli. Po ovoci poznáte je. Když jsem začínal toto malé bádání po cestách Tatry, vůbec jsem netušil, že mne zavede tak daleko do minulosti. Původně jsem se domníval, že ony struktury mohly být vytvořeny někdy v 50-tých letech, ale vypadá to, vznikly již za První republiky, pokud nebyly převzaty z Rakousko-Uherska. To je velice odvážné tvrzení že? No, vzhledem k tomu, že se kolečko uzavírá a Česká republika se pomalu vrací pod křídla Habsburků, tak to zase taková fantazie není. Ostatně, probírali jsme to minule.


1.

Expedici Tatra kolem světa krátce zadrželi v Íránu. Skoro bych to komentoval, že proběhla první zkouška. Členy expedice nelze podezírat z demence, aby si jen tak z neznalosti, na cestě kolem světa, vypouštěli dron v blízkosti hranic a přehrady, tedy mám za to, že šlo o předem promyšlenou akci.

Zajímavá diskuse se rozeběhla pod článkem na Novinkách:

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/expedici-tatra-kolem-sveta-2-zadrzeli-v-iranu-40326741


2.

Také je zajímavá číslice 22 v textu zprávy expedice na facebooku:

Tatra kolem světa 2 11 hod ·

"Jesti to takto půjde dál, do dvou týdnů mi vypadají, anebo zešedivý vlasy, anebo dostanu infarkt. Je něco jiného vyjet na sólo jízdu a něco jiného je mít na bedrech takový projekt. Včerejší překročení hranice mezi Tureckem a Íránem bylo opravdu náročné, viz předcházející deník. Když se ohlédnu a porovnám dnešní den a ten včerejší, dnešní den byl minimálně 22 krát intenzivnější. A pravděpodobnost vrácení se do Turecka byla velmi vysoká, stejně jako to, že zůstaneme v žaláři nebo expedice bude ukončena, nebo kdo ví co...."

Že by chlapci věděli, čí úkoly plní?



Projekt Mezimoří a Trojmoří – 9. část

Dneska se podíváme na Globální prediktor. Nepůjdeme však nijak do hloubky, o GP bylo už mnoho řečeno i napsáno, zvídavým stačí číst a poslouchat.


V dnešní době je populární hovořit o Globálním prediktoru jako o celku, přičemž jeho křídla se vůbec nerozlišují. Dokonce i Valerij Viktorovič Pjakin při komentování soudobého dění křídla GP nerozlišuje a mluví o GP jako o celku. Já se domnívám, že vše je trochu jinak,


Jak víme, GP má křídlo Atlantické, které preferuje revoluční řešení (např. 11. 9. 2001) a křídlo Euro-Asijské, které naopak preferuje evoluční řešení. Obě křídla GP pracují na tandemovém principu, avšak v některých případech volí GP metodu tvůrčího konkurzu, kdy každé křídlo podporuje své řešení a společně sledují, jak se situace vyvine a čí řešení bude pro GP výhodnější. Kolik u takového tvůrčího konkurzu zemře lidí, není vůbec důležité. Skoro bych řekl, že 2. světová, respektive napadení Sovětského svazu bylo takovým tvůrčím konkurzem, kdy Euro-Asijské křídlo podporovalo Sovětský svaz a Atlantické křídlo podporovalo západ v čele s Hitlerem. Přinejmenším se GP pod napadení podepsal plným jménem.


Tedy dnes se ve světě hovoří o GP jako o celku, to je ten „hodný“ a protipólem mu je státní elita USA, to je ten „zlý“ (chce rozpoutat válku). Třetím pólem je zde Ruská civilizace. Já osobně se domnívám, že ten „hodný“ je Euro-Asijské křídlo GP, které většinou preferuje méně krvavé řešení a tím „zlým“ je Atlantické křídlo GP, které naopak krvavá řešení preferuje a které se dneska schovává za svůj nástroj, za své dítko, státní elitu USA. Společně pak obě křídla na nás v současné době opět zkouší metodu tvůrčího konkurzu. Když se na dění ve světě podíváte tímto pohledem, dává třeba smysl jednání Sorose, kdy ten jednou jako pracuje pro státní elitu a jednou jako pro GP. Když státní elitu USA zaměníte za Atlantické křídlo GP, hned je Sorosovo „rozporuplné“ jednání pochopitelné. Které křídlo má v současné době navrch, alespoň v Evropě, je zcela evidentní a zaplať Pán Bůh za to.


Kdo trochu více sleduje politické dění v USA, může spatřit, jak ve sněmovně při určitých hlasováních hlasuje „Pro“ polovina republikánů společně s polovinou demokratů a „Proti“ hlasují ty druhé zbylé poloviny. Ostatně u nás je to také občas vidět a lidé se pak diví, jak to, že půlka jedné strany hlasuje „Pro“ a druhá půlka hlasuje „Proti“ (více zde nebo zde). Je to prostě proto, že jedna půlka má jednoho páníčka a druhá půlka má druhého páníčka. To také vysvětluje cestování politiků napříč různými stranami. Oni necestují proto, že by se jim více líbil program strany nebo proto, aby měli lepší korýtko, oni cestují prostě proto, že jim to nařídil jejich páníček.


Když se budeme držet oficiální názoru, tak jedním páníčkem je GP a druhým státní elita USA, která by chtěla převzít moc po GP. Ve světě pracuje pro GP např. Si Ťin-phing a Trump, přičemž státní elitu USA zastupují, možná lépe řečeno reprezentují, např. Clintonovci, Bushovci nebo třeba Krvavá Madla. U nás pracuje pro GP prezident Zeman a jeho okolí včetně Babiše a pro státní elitu pracují tzv. Havlovi pohrobci, někdo také říká pravdoláska nebo pražská kavárna, vyberte si dle libosti. Na to, kdo pracuje pro český národ, se raději moc neptejte. Zde mluvím však pouze o těch strukturách a o těch osobách, které jsou na očích a ti, jak už víme, např. zde Veličko, byli vybráni těmi strukturami, které my v tomto seriálu hledáme.


Pro ty, kdo nečtou tento seriál od začátku, jen připomínám, že hledáme tu strukturu, která byla vytvořena v 5. etapě Plné funkce řízení, protože ani vláda, ani parlament, ani prezident a ani žádné viditelné tajné služby těmito strukturami nejsou.



Projekt Mezimoří a Trojmoří – 10. část

Už jsem myslel, že Globální prediktor nechám na pokoji, ale nemohu, musím mu složit poklonu. Ten koronavirus je prostě tak geniálně vymyšlen, že si GP zaslouží velký obdiv.


Musím říci, že jsem nikdy nesouhlasil s názory, že GP ztrácí řízení nebo že GP nemá vhodné řídící kádry. Ono se to tak při povrchním pohledu může i jevit, ale skutečnost je úplně jiná. Ony ty řídící kádry, ty struktury, ty totiž nejsou vidět.


Zkusme třeba porovnat situaci u nás a situaci na Slovensku. Začnu Slovenskem, tam paní prezidentka - absolutní nula, pan premiér též a u nás, pan prezident a už i pan premiér - zdatní „kádři“ GP. Nevím jak vy, ale já žádný podstatný rozdíl v politice obou států nevidím. Nebo se můžeme podívat na u-Krajinu, tam mají za prezidenta dokonce profesionálního šaška, přičemž stát funguje stále stejně a i jeho představitelé plivou stále jedním směrem. Ve Spojených státech byl ve své době prezidentem také komediant.


No, řekněte, jaký rozdíl je v politice států, kde „vládnou“ zdatní kádři GP a států, kde vládnou nuly nebo dokonce šašci? Koronavirus byl ve všech státech, opatření stejná ve všech státech, k ožebračení obyvatel dojde ve všech státech (ekonomická „krize“), s cestováním je konec ve všech státech a k zásadnímu omezení svobody dojde (dochází) také ve všech státech. Zeman s Babišem by měli prokázat, že jsou lepší, než ty okolní nuly, protože jinak bude úplně jedno, jestli tam sedí oni nebo nějaký šašek, jako třeba na u-Krajině.


Trochu jsem od kádrů GP odbočil, ale snad jen proto, abych ukázal, že GP na tom s řídícími kádry vůbec není špatně, protože to co nám předhazují, to co my vidíme, to jsou herci, kteří hrají své role. Struktury GP jsou výkonné a plodné, koronavirus je toho důkazem.


V některém z minulých dílů jsem psal, že koronavirus nám GP nadělil namísto války, kterou si v dnešní době kvůli jaderným zbraním nemůže už dost dobře dovolit. Možná někdo nesouhlasil, ale pokud budete pozorně sledovat media, tak uvidíte, které úkoly se postupně plní. Snížení spotřeby obyvatel zejména západních států je prvořadým úkolem. Snížení jejich spotřeby, snížení jejich IQ a v podstatě jejich snížení celkově, známý je projekt Zlatá miliarda.


Ono snížení spotřeby je v podstatě dobrá věc, protože naše země neunese tu zátěž, kterou jí technogenní civilizace nadělila, ale je cesta a cesta. Dovedete si představit, o kolik by se snížila spotřeba všeho, kdyby se zakázala reklama? A stačilo by ji jen podstatně omezit, jedno IČO by mohlo mít jedny internetové stránky a to by bylo vše. Potřebuji brusle, podívám se, kdo prodává brusle, vyberu si a u některého prodejce, nebo ještě lépe výrobce, si brusle koupím. Nebojím se říci, že by se spotřeba všeho rázem snížila na polovinu, možná ještě více. A ceny všeho by šly dolů také, protože v cenách zboží se ne nepodstatným dílem podílí cena reklamy a ta by odpadla. (To by bylo opatření, že? Zcela zdarma, za 5 minut hotové, za dalších 5 minut odhlasované, avšak co se pro jednu skupinu lidí může jevit jako chyba řízení, může být pro druhou skupinu cílem řízení.)


To je jedna cesta, kterou by určitě GP šel, kdyby bylo jeho cílem pouze snižování spotřeby, ale podle mne, snižování spotřeby je pouze zástěrka a skutečným cílem parazita je omezení svobody veškerému světovému obyvatelstvu, snížení jeho počtu a to co zbyde, tak to nejlépe, aby sedělo na drogách a dožívalo se max. 30-ti let. To si myslím je sen Globálního prediktoru, při kterém mívá noční poluce.


Jedno je jisté, Globální prediktor má k dispozici v každém státu řídící struktury, které řídí a kontrolují činnost jimi dosazených politiků – herců a které, zejména, zajišťují kontinuitu řízení. (Teorii z KOB, že GP řídí bezstrukturně znám).



Projekt Mezimoří a Trojmoří – 11. část

V minulé 10. části jsem končil slovy: „Jedno je jisté, Globální prediktor má k dispozici v každém státu řídící struktury, které řídí a kontrolují činnost jimi dosazených politiků – herců a které, zejména, zajišťují kontinuitu řízení.“ Dnes na to naváži, avšak začnu netradičně cestopisem.


Jak někteří z Vás vědí, žiji většinu roku v Rusku a jelikož mi končila technická prohlídka na autě, byl jsem nucen ke konci května dopravit auto do ČR. Pro mne žádný problém, cestování autem je můj koníček a cestu jsme již s manželkou absolvovali mnohokrát. Tato cesta se zařadila mezi ty příjemnější, všude byl podstatně menší provoz a tak se jelo dobře. Malý problém byl jen na hranicích mezi Lotyšskem a Litvou, tam jsme museli čekat na policejní doprovod a potom v konvoji 4 vozů jsme absolvovali těch necelých 300 km přes Litvu do Polska. Jiné problémy nebyly, v Náchodě si nás zavedli do elektronického systému nebezpečných parazitů a sdělili nám podmínky našeho dalšího pobytu.


Problémy začaly, až když jsem se začal pídit, jak se dostanu zpátky do Ruska, protože auto zůstávalo v ČR. Vzhledem k tomu, že z Prahy do Ruska nic nelétalo a létat prý nebude až do konce června, vymyslel jsem cestu vlakem z Prahy do Bohumína a potom dále z Chalupek přes Varšavu do Malborgu s tím, že obě hranice absolvujeme pěšky. Do Polska pěšky žádný problém, na hranicích jen mladý policista, který nás upozornil na možnost karantény, pokud bychom se vraceli zpět do ČR.


Problémy začaly na Polsko-ruské hranici na přechodu Grzechotki - Mamonovo do Kaliningradské oblasti. Na hranici jsme dorazili taxíkem a mysleli si, že už máme vyhráno. Avšak chyba lávky, u první závory nám polský chlapec sdělil, že hranici nelze pěšky přecházet, že musíme čekat, jestli nás někdo vezme přes hranici a že před chvílí odjeli 3 pěší, kteří tam čekali 3 hodiny, až se nad nimi někdo smiloval. Problém byl také v tom, že hranici překračovala většinou jen nákladní auta. Se mnou a s manželkou to bylo o to horší, že jsme oba měli objemné batohy a další problém byl v tom, že řidiči kamionů prý měli připravené papíry pro jednu osobu a nechtěli je přepisovat, ale později jsem se dověděl, že problém byl jinde, ale k tomu dojdeme.


A tak jsme tam čekali něco přes hodinu a v dáli byla vidět přicházející bouřka. Všichni projíždějící kamioňáci, asi tak 3 do hodiny, už z dálky kroutili hlavou, že nás nevezmou. A jak jsme tak posedávali a popocházeli, chlapci na bráně nás bylo viditelně líto a snažil se nám pomoci, jak to šlo. Přitom z něj vypadla informace, že prý se jedná o nové proti koronavirové opatření, že ještě před 3 dny bylo možné hranici pěšky přejít. Na to konto jsem chtěl mluvit s kirovníkem a chlapec na bráně mi sdělil, že hledají řešení, jak nás přes hranice dostat. Bylo na něm vidět, že se snaží, stále někam telefonoval a průběžně mi sděloval, jak postoupil. V podstatě všichni nám chtěli pomoci, ale nemohli porušit rozkaz.


Blížící bouřka vše urychlila, začalo pršet a chlapec nás vzal schovat se k němu do boudy. Po chvíli přišla žena ve vojenských maskáčích a ta nás vzala přímo už na asi 300 m vzdálený hraniční přechod, kde nás umístili do jejich bufetu, kde jsme čekali na nějaké vhodné auto, které by nás vzalo přes závoru. Jak jsem pochopil, nesměli jsme být viděni jako pěší na kamerách. V bufetu jsme nebyli ani 30 minut a přišla pro nás ta žena, která nás přivedla, že je tu auto. Zase slušně pršelo a tak jsme asi těch 100 m, které nás dělili od pasové a celní kontroly rychle proběhli a musím říci, že jsem nevěřil svým očím. Dvě Rusky, matka a dcera v malém napakovaném autě na holandských značkách nás zvaly do auta. Odevzdali jsme pasy na kontrolu a pokoušeli se nacpat i s batohy na zadní sedačky, z nichž část ještě byla obsazená věcmi. Když jsme se usadili a přivítali se s našimi dobrodinci, tak ti nám pověděli, jak je polský chlapec na bráně úpěnlivě prosil, aby nás vzali přes hranici. Nebýt vstřícného a lidského chlapce na první hraniční závoře, tak tam snad čekáme ještě dnes. Patří mu velký dík, stejně jako i veliteli hraničního přechodu.


Pasová kontrola trvala docela dlouho, protože podle mne čekali, až poleví déšť, protože věděli, že jsme matce s dcerou slíbili, že nám to stačí jen přes polskou bránu a že do Ruska už pojedou bez nás. Měli obavu z problémů a karantény.


A tak se i stalo, přestalo pršet, my jsme dostali pasy a společně v autě jsme vyjeli z Polska do země „nikoho“. Za bránou jsme se nechali vysadit v domnění, že dál přejdeme pěšky, že to nařízení o pěších se týká pouze polské strany. Avšak ouha, ještě jsme ani nedošli k závoře a službu konající nás začal nahánět zpátky do auta. Na to jsem nereflektoval, protože mezi matkou a dcerou celou tu dobu panoval spor, kdy dcera se chtěla vrátit, nevstupovat do Ruska a matka naopak do Ruska chtěla. Nakonec vyhrála dcera, asi proto, že seděla za volantem a obě se vrátili do Polska. Matka si prý vezme v Polsku jiné auto a druhý den sama přejede hranice, dcera že se vrací do Holandska. A tak obě ženy přijely na Polsko-ruskou hranici jen proto, aby nás svezly asi 250 m, pro nás však důležitých 250 m. Velké díky.


K našemu velkému překvapení, nebylo možné pěšky přejít ani hranici ruskou. Tady se to však odvíjelo docela rychle, hned poté, co si nás zapsala službu konající bojovnice proti koronaviru a podepsali jsme, že budeme dalších 14 sedět doma v karanténě, tak nás službu konající chlapec každého nacpal do kamionu a těm, i když remcali, nic jiného nezbylo, než nás svést asi 200 m k pasové kontrole a pak asi 50 m za pasovou kontrolu. Byli to ti kamioňáci, co nás předtím odmítli vzít z polské strany. Vlk se nažral a koza zůstala celá. Celní kontrolu jsme absolvovali už pěšky a vlastně i za chůze, když jsme se s celníkem jen pozdravili.


Na druhé straně hranice, před první ruskou závorou byl malý hlouček lidí, kteří se také snažili k někomu se nacpat do auta, aby se dostali přes hranice na polskou stranu. Kromě jeptišky, jedné starší ženy a mladého chlapce tam byl otec s dcerou, kterou potřeboval dostat do Německa do školy. Auto by měli, ale převézt autem svou dceru nemohl, protože v Rusku platí obecný zákaz vycestování a on pod výjimky, jako jeho dcera studentka, nespadá. A tak dcera sice může vycestovat, ale protože spojení s cizinou neexistuje a ani přejít hranici pěšky nemůže, tak vlastně ani ona vycestovat nemůže.


A teď přijde to, proč o tom vlastně píšu. Polský chlapec mi řekl, že to nařízení o zákazu pěšího přechodu hranice trvá teprve 3 dny, že kdybychom přišli před třemi dny, tak by nás normálně pustil. Zprvu jsem si myslel, že Poláci, tím že přestali pouštět pěší, dělají naschvály Rusům. Nu, proč si to nemyslet že, v médiích trvá už leta informační válka mezi Rusy a Poláky a tak by to bylo ze strany Poláků zcela pochopitelné.


Co však už pochopitelné není, to je jednání ruské strany. Proč bezdůvodně omezují své občany, proč také zakázali přecházet hranice pěším a to, ani dovnitř, ani ven. A vůbec, kde je smysl zakázat pěším přechod hranic, když stejně každý musí vystoupit z auta a jít nejprve k pasovému okénku a poté k celnímu? Vždyť i kdyby nějaká epidemie existovala, tak je to jako proti- epidemiologické opatření naprosto mimo mísu.


Rusové namísto toho, aby získávali politické body v informační válce, udělají naprosto stejná opatření jako Poláci. Dovedu si představit palcové titulky v novinách, Poláci nedovolují našim občanům přecházet hranici. To by bylo tóčo! A na území nikoho, mezi závorami, by se hromadili lidé, kterým by Poláci nedovolovali vstoupit. Ano, takové jednání Rusů by mi připadalo logické a zcela správné, jsme přece v informační válce.


Namísto toho Rusové provedou úplně stejná opatření, jako Poláci. Proč je nemožné přejít pěšky ruskou část hraničního přechodu? Zdá se Vám to normální, v době informační války? Mně ne a proto o tom píši.


Smysl to celé začne dávat až tehdy, když si představíte, že jak Poláci, tak i Rusové, jsou pod jedním velením a že smysl zákazu je úplně jinde. Kde, to nevím, budeme se pídit, třeba je smysl v tom, že se bude dělit Polsko, kdo ví?


Tedy opět: „Jedno je jisté, Globální prediktor má k dispozici v každém státu řídící struktury, které řídí a kontrolují činnost jimi dosazených politiků – herců a které, zejména, zajišťují kontinuitu řízení.“



Projekt Mezimoří a Trojmoří – 12. část

Dneska si na dvou filmech ukážeme, jak Globální prediktor pomocí bezstrukturního řízení řídí společnost a na třetím filmu si ukážeme 8. etapu Plné funkce řízení v podání Globální prediktoru.


V O-O ze dne 15. 6. 2020 Valerij Viktorovič Pjakin vysvětloval, jak bylo pro přeformátování USA zvoleno černošské prostředí a jak jsou černoši využíváni pro destabilizaci a rozklad amerického státu, přičemž, jak vysvětluje Valerij Viktorovič, jedná se o dlouhodobý proces.


Ano, opravdu se jedná o dlouhodobý proces. Podívejte se například na film Quentina Tarantina Nespoutaný Django, western z roku 2012. Na rozdíl od starých klasických westernů je hlavním hrdinou černoch, otrok, který nekompromisně a s radostí vystřílí všechny bílé. Quentin Tarantino již v roce 2011 dostal zakázku, aby natočil film, ve kterém budou černí mydlit bílé.


Podobným filmem, už mladším, který učí barevné mydlit bílé je jihokorejský film Parazit. Už rozumíte tomu, proč byl „oceněn“ Oscary? GP mu musí udělat co největší reklamu, aby ho vidělo co možná nejvíce potencionálních vrahů bílý lidí.


Ano, takto řídí GP společnost, do podvědomí lidí vkládá takové obrazy, kterými chce, aby se lidé řídili. Není na tom nic světoborného, GP jen využívá přírodních zákonů, které se však z důvodu utajení (říká se tomu také hermetizace) na školách neučí.


Ve filmu Nespoutaný Django je také dobře osvětlen pojem „domácí černoši“. Pojem „domácí černoši“ je ekvivalentní s pojmem 5. kolona, ale lépe vystihuje podstatu. Osobně si myslím, že pod pojem 5. kolona si může každý představit to své, navíc je to termín zpolitizovaný na rozdíl od pojmu „domácí černoši“, který lépe vyjadřuje morální podstatu věci (spíše NEmorálku).


Pojem „domácí černoši“ je odvozen právě od takových černochů, které ve filmu představuje Stephan. Opět si vypůjčím V.V.Pjakina: „Víte, co jsou to „domácí negři“? Ne? Když ještě existovalo v USA otrokářství, černoši byli různí. Jedni sloužili na plantážích a druzí sloužili v panských usedlostech. Život černochů v usedlostech byl neporovnatelně lepší, než život černochů pracujících na plantážích. Takže domácí černoši se odlišovali tím, že i když byl jejich pán jakkoliv surový, oni své krajany – černochy přesvědčovali, že jejich pán je geniální, že všechno dělá správně, že je potřeba se mu poddat, že mu je třeba sloužit za to dobro, co pro ně jejich pán pro všechny dělá. Oni, sloužíc ve své černošské komunitě pracovali na to, aby černoši pokorně pracovali na své bílé otrokáře. Třeba říci ještě jedno, všichni vědí, že se obchodovalo s černochy a kdo zná, jak tito obchodníci lovili v Africe? Kdo neví, zamyslete se nad tím. Vozili jim je. Správně, oni se za nikým nehonili, připluli, náčelníkům přivezli dárečky, rozličné skleněné korálky a další a ti jim za to vozili na loď své ulovené svázané soukmenovce. A to je celé, žádný bílý obchodník s otroky se nenaháněl po Africe. Jednoduše si kupovali náčelníky a ti nahnali své lidi na pobřeží, rovnou na lodě bílých obchodníků. A u nás „domácí černoši“, to je celá opozice. Oni nás ubezpečují v tom, že ať jsou USA jakkoliv kruté, tak jsou spravedlivé, správně jednají s Ruskem, není nic světějšího než USA.“


V České republice je také nemálo takových „domácích černochů“, dám pár příkladů, jen namátkou třeba zde, zde, zde nebo zde a tady jich je dokonce 700.


Polský historický film Křižáci. „Děj filmu je situován do prvního desetiletí 15. století, kdy vrcholí neshody mezi Řádem německých rytířů a polským králem – a vrcholí bitvou u Grunwaldu. Na pozadí těchto historických událostí se odehrává romantický příběh Juranda ze Spychowa a Jagienky“, tolik wikipedie.


Z pohledu Plné funkce řízení zde můžeme krásně vidět 8. etapu PFŘ, jak nám ji v praxi předkládá Globální prediktor. Film Křižáci vrcholí bitvou u Grünwaldu, ve které Globální prediktor rukama svého nového nástroje (Polsko, všimněte si barvy vlajky) likviduje svůj starý nástroj (Řád německých rytířů), který mu začal přerůstat přes hlavu a měl v úmyslu převzít místo něj globální řízení. Paralela s dnešní likvidací neocons, reprezentovanými Clintonovci, rukama globalistů, reprezentovanými Trumpem, je čistě náhodná.



Pozorný čtenář mne upozornil, že Jaroslav Kuchař, kterého jsem vypíchnul jako příklad domácího černocha zde a zde, měl přednášku na Pražském konceptuálním fóru na začátku ledna 2020. Tématem jeho přednášky bylo použití KSB v praxi politického hnutí. Ohlasy na jeho přednášku byly jak pozitivní, tak i negativní.



Projekt Mezimoří a Trojmoří – 13. část

Zanedbávám samotný projekt Mezimoří a Trojmoří a to se dneska pokusím malinko napravit. Určitě jste si všimli, případně sami cítíte, že je mezi lidmi k novému „Rakousko-Uhersku“ odpor. Jistě, není o co stát, to už tu bylo 300 let, kdy Češi ryli držkou v zemi a to myslím doslova, Jirásek pohádky nepsal, Komenský nemusel odejít pro nic za nic a Slováci by také mohli vyprávět.


A ten odpor k R-U je nutné u Čechů zlomit. Jak? Dneska už nelze popravit českou elitu jako v roce 1621 (všimli jste si, že dneska se už neříká poprava, ale exekuce) a tak je potřeba jít na Čechy jinak. Češi jezdí v létě rádi k moři a Chorvatsko je oblíbenou destinací. A tak nejprve Čechy naladili, že už do Chorvatska můžou a pak jim/nám začali házet klacky pod nohy, aby jim cestu a pobyt co nejvíce znepříjemnili, mj. třeba Slovinsko začalo dávat projíždějící Čechy do karantény. To je prča, co? Slovanský stát, který má cca 2 miliony obyvatel, si dovolí zavírat české projíždějící lidičky. Někomu se to může zdát nesmyslné, ale když si uvědomíte, že Slovinsko je uměle zkonstruovaný stát a je přímo řízen Rakouskem, oblíbencem Globálního parazita, tak vám bude vše jasné. Habsburkové se dobře osvědčili, a proto také parazit počítá s Rakouskem jako s hlavou projektu Mezimoří – Trojmoří.


Tedy nejprve Čechy naladili na moře v Chorvatsku a poté jim začali znepříjemňovat cestu. Se Slovinskem je také samozřejmě počítáno v novém R-U, přičemž těmi zákazy v podstatě nutí Čechy, aby ti, když chtějí v létě k moři do Chorvatska, přijmuli nové R-U, protože pak bude pro ně cesta k moři volná. Je to takové levné vydírání českého občana. Buď přistoupíš na R-U nebo se s mořem rozluč. Informační pole pomáhají vytvářet i Estonsko a Lotyšsko, opět takové „významné“ státy a zapojila se i „Opozice“.


A všímáte si jednotného vedení? To řídí právě ty struktury, které oficiálně neexistují. A naše struktury poslouchají jako vovce namísto toho, aby se snažily využít objektivních okolností k dosažení prospěchu národa. Našim strukturám vůbec nevadí, že po nich poštěkávají takoví trpaslíci, a to ještě nejsme v R-U, to si pak s Českou republikou bude vytírat prdel kdejaký rakouský nebo maďarský hejhula. Tady na té situaci by si měl každý uvědomit, jak vysoko stojí prestiž České republiky ve světě a kam to ty naše struktury, ti borci za oponou, kam to dovedly. Nemůžeš-li nějaký proces potlačit, postav se mu do čela. Proč se dává přirovnání „poslouchají jako vovce“ pochopíte zde a zde a zde známý Adonis XIV.


Dneska bych se chtěl ještě zmínit o tom, jak dlouho bude trvat ono plánované přetvoření celého světa, nejenom Evropy. Můj odhad je, že to má Globální prediktor naplánováno na 11 let. 10 let příprava (2020 – 2029) a v 2030 proběhne nějaký konečný akt, něco, co celý proces ukončí. Můj odhad vychází z této zprávy, přičemž první zprávu jsem o švýcarské vesnici zaznamenal někdy z kraje roku a zněla, že 10 let bude trvat příprava (stavba silnice a p.) a 11. rok se uskuteční samotné vyklizení. Teď už tuto zprávu neumím dohledat. Po této zprávě jsem zaznamenal další, už jen krátkou, že obyvatelé byli vystěhováni. Když k tomu přidáme, že na Novém Zélandu posbírali od obyvatel automatické zbraně, víme dokonce, kam se GP přestěhoval. Já vím, vypadá to potřeštěně, ale když si přečtete Zaznobinovu knihu Poslední gambit, tak tam je krásně popsaný způsob předávání si informací mezi Globálním prediktorem a těmi, kteří dávají pokyny právě těm strukturám, které v tomto seriálu hledáme.


11 let se máme na co těšit. Nechci tady nikoho strašit, od toho máme media, ale je potřeba počítat s tím, že dokud GP nedosáhne všechny své naplánované cíle (o těch někdy příště), do té doby budeme mít Covid – 2019, 2020, 2021…


A že to může být ještě hustý, tomu mohou napovídat třeba zprávy z kazachstánského Aktobe, kde opravdu umírají lidé a to i mladí. Většina z nich na plicní onemocnění. Není se čemu divit, údajně v Aktobe pracují 4 (čtyři) americké biologické laboratoře. Přidáme-li k výše uvedenému tuto zprávu, lehce pochopíme, proč prezident Putin nebere současný jalový koronavirus na lehkou váhu. Globální parazit nemůže použít pro dosažení svých cílů jaderné zbraně, a proto nasadil a ještě nasadí zbraně biologické. A taktika mi přijde také jasná. Nejprve nasadil mediální virus např. Čína, Itálie, ČR, SR, Rusko a v těch zemích, ve kterých potřebuje, nasadí virus smrtelný. A jak to bude fungovat, si nyní zkouší v Aktobe.


Možná se někdo zeptá a co s tím?, co s tím můžu já dělat? Já osobně vidím jedinou obranu a to v tom, že člověk by se měl snažit být co nejvíce zdravý. Učit se a učit se a sám se starat o své zdraví je jediná cesta, jak přežít. Čtěte knihy Genadije Malachova, poslouchejte Michaila Sovětova (také zde a zde) a Marvu Ogaňjan a sami si uděláte obrázek o svém zdraví a o svém způsobu stravování. Nechci nikomu nic vnucovat, ale podle mne, z obyčejných lidí jako jsem já nebo vy, přežijí pouze ti doopravdy zdraví. Záchrana tonoucích je v rukou samotných tonoucích. Praxe je kritériem pravdy.



Projekt Mezimoří a Trojmoří – 14. část

Tak to vypadá, že nám Projekt Mezimoří a Trojmoří drhne. Globální parazit posílá Babišovi a dalším po Miku Pompeu noty. Podle prvních zpráv má Pompeo navštívit Slovinsko, Rakousko a Polsko. Jak mnozí již znají, Rakousko i Polsko jsou již po staletí koněm GP a v poslední době mne napadá, že oblíbencem GP je i Česká republika, respektive Československo. Napovídá tomu vlajka naší země a i skutečnost, že ČR byla ušetřena hrůz 2. světové. Za jakým účelem jsme byli ušetřeni? Pravděpodobně pro zachování potenciálu boje proti Rusku, ale těch důvodů bude určitě více.


Nyní se podíváme na Pompeův příjezd do ČR z pohledu COVID-19. USA se nenachází na spisku „bezpečných“ zemí a to znamená, že do ČR přijede nejen COVIDem-19 potencionálně nakažený Pompeo, ale s ním i celý jeho potencionálně nakažený ansábl, počítám 100 až 200 lidí.


Podívám-li se na to s trochou nadsázky z pohledu bezpečnosti státu, tak jako bezpečnostní expert (dneska expertem na cokoliv může být každý, kdo má do prdele dírku) bych přísně zakázal nejen přistání letadla plného potencionálně nakažených virusem parazitů z USA, protože i samotné letadlo může na svých kolech potencionálně přinést do ČR nejen COVID-19 a další smrtelné virusy, ale také bych přísně zakázal jakýmkoliv našim vládním představitelům jednat s potencionálně nakaženými parazitem z USA.


Představte si, že se naši vládní představitelé nakazí a to nejen COVID-19, a vakcíny nejsou, co potom?, co když si těžce smrtelný virus vybere svou daň? Zůstaneme bez vlády? Tady nezbývá, pokud je připravované jednání nezbytné, aby se takové jednání konalo za přísných hygienicko-bezpečnostních opatření, například podobných, jaké platí v novém pavilonu goril (např. tlusté sklo) v pražské zoo. Pokud nebudou výše uvedená hygienicko-bezpečnostní opatření provedena, musí všichni, bez pardonu všichni, kteří se setkali s nějakým potencionálně nakaženým parazitem z USA na vzdálenost bližší než 2 metry, tak ti všichni musí do 14-ti denní karantény, aby se snížilo riziko přenosu nákazy na další občany České republiky, s COVID-19 není radno si zahrávat. Při epidemickém šíření infekčního onemocnění hrozí riziko, že bez přijetí ochranných či mimořádných opatření dojde k nekontrolovatelnému šíření infekce v populaci s možností vyčerpání kapacit zdravotnického systému vzhledem k možnostem izolace a léčby a v důsledku se zásadním dopadem do zdraví populace. Mezi nejvíce nebezpečné patří paralelní šíření, kdy jeden nemocný současně nakazí více než jednoho člověka a dochází tak k masivnímu šíření infekce v populaci.“


A protože mi jako občanu České republiky záleží na zdraví všech našich spoluobčanů, ptám se odpovědných politiků, pane premiére Babiši i pane prezidente Zemane, pánové, vám nevadí, že svým nezodpovědným jednáním ohrožujete zdraví milionů svých spoluobčanů?


Vůbec bych se nedivil, kdyby takového nezodpovědného jednání využil spolek chvilkařů a uspořádal na Ruzyni při příletu potencionálně nakažených parazitů z USA demonstraci, případně kdyby vyvolal vážnou vládní krizi.



Projekt Mezimoří a Trojmoří – 15. část

Dneska bych rád ukázal, jak se Globální parazit, jeho euroatlantické křídlo rukama neocons, si pokouší osedlat Koncepci obecné bezpečnosti, přičemž postupuje klasicky podle pravidla „Pokud nemůžeš nějaký proces potlačit, postav se mu do čela.“


Nebudeme však mluvit ani o procesech v Petrohradu, ani o procesech v Praze (z téhož soudku), ale podíváme se k našim německým sousedům.


Tam se „postavila“ do čela „občanské iniciativy“ proti opatřením COVID-19 tříčlenná skvadra doktorů (2Němci pod vedením Rakušana) kteří ve svém video prohlášení lkají nad tím, jak lidé neskutečně trpí z důvodu neuskutečněných operací, neprovedených z důvodu neadekvátních koronavirových opatřeních. Toto video bylo záhy otitulkováno do slovenštiny i do ruštiny. Překlad do ruštiny provedla německá „pobočka“ Fondu konceptuálních technologií, která se pojmenovala Hlas Německa. Tato organizace, jak deklaruje, překládá knihy z němčiny do ruštiny, přičemž také svolala na 1. srpna 2020 do Berlína demonstraci proti opatřením COVID-19. Této demonstraci se ve svém videu podrobně věnoval ruský domácí černoch Panarin. Ten se ve svých kraťoučkých vystoupeních zaměřuje na lidi, kteří se neumějí soustředit déle než 8-10 minut.


Už Vám to dochází? Místo toho, aby byly práce VP SSSR, zveřejněné do června 2018, překládány z ruštiny do němčiny a byl tak kladně ovlivňován německý informační prostor, bude překládat německá „pobočka“ Fondu konceptuálních technologií (proto ty uvozovky) práce slouhů Globálního parazita do ruštiny, aby byl parazitem ovlivňován ruský informační prostor. Dosud jsem měl informace, že by soudruzi v NDR mohli pracovat mnohem aktivněji na propagaci KOB, ale jejich současné aktivity jasně ukazují, že pracují nejen proti KOB, ale i proti Rusku samotnému. 1. srpna vyvedli v Berlíně lidi na náměstí, přičemž jedním z požadavků je odstoupení madam Merkel. Nepřímo tím dávají Rusům návod, aby také vyšli do ulic a také žádali odstoupení Putina.


Po návratu z Altaje jsem nechápal, proč se v současné době v Rusku zpřísňují koronavirové opatření. V Novosibirsku mi jedna prodavačka nechtěla v supermarketu prodat již navážený salát, protože nemám na ústech roušku a u nás v Jé-burgu vás do supermarketu bez roušky ani nepustí, postavili kvůli tomu stráže u každého vchodu.


Z toho mi vychází, že chtějí co nejvíce nasrat lidi, aby je také mohli, po vzoru Němců, vyvést na ulici a přitom svrhnout Putina. Proto celá ta komedie v Berlíně, proto Hlas Německa, proto takové ozvučení „iniciativy“ nějakých tří doktůrků, proto taková aktivita vlastizrádce PanAmericana.


A do scénáře zapadají i představení v Praze a v Ostravě.



Projekt Mezimoří a Trojmoří – 16. část

Ve 12. části jsem na příkladu dvou filmů ukazoval, jak Globální prediktor učí černé a barevné vyvražďovat bílé. Jak už víme, GP řídí společnost bezstrukturním způsobem, přičemž jedním z jeho hlavních nástrojů je film. Film, divadlo a všichni lidé s tím spojení, spisovatelé, herci, umělci, režiséři atd.


Dnes bych se chtěl více věnovat tomuto nástroji řízení a poukázat na to, že tento nástroj je stále stejný, že se nemění ani při změně politického režimu v zemi a je otázkou, když se nemění nástroj, zda se mění ta ruka, která nástroj používá.


Vezmu to trochu zeširoka - politický režim neboli podle KOB ideologická moc, tj. např. marxismus, socializmus, fašismus, demokracie, muslimství, křesťanství atd., je ve své podstatě taková obálka, do které je zahalena stávající koncepce. Jak už většina zde ví, v současné době žijeme podle koncepce biblické, jejímž základem je lichva. Ideologická moc se nachází na 3. prioritě zobecněných prostředků řízení/agrese a má za úkol obléci koncepci do pro lidi přijatelné podoby.


My zde v tomto seriálu hledáme struktury, které pracují pro Globální prediktor především tak, že prosazují onu ideologickou moc, ustanovují politické režimy, v případě potřeby politické režimy mění a poté řídí a kontrolují činnost jimi dosazených politiků – herců a tím zajišťují kontinuitu svého řízení. Proč je tomu tak, najdete ve 2.části.


V 8. části jsem mj. poukázal na skutečnost, že námi hledané struktury používají stejné, již osvědčené postupy, přičemž jsem vznik těchto struktur datoval do První republiky, eventuálně jsem vznesl hypotézu, že jsou dědictvím z Rakousko-Uherska.


Níže Vám chci ukázat, že ony struktury používají nejen stejné postupy, ale také stejné nástroje. Pojďme se tedy podívat na ten nástroj, na ty divadla, filmy a především na tu uměleckou elitu. Již dříve jsem se pozastavoval nad skutečností, že ti stejní herci a stejní lidé od filmu a od divadla byli elitou jak za První republiky, tak byli elitou za Němců a poté samozřejmě i po okupaci, ale co mne nejvíce nedávalo spát, jak to, že stejní lidé se stali elitou i za socialismu. A nejde jen o Marvana nebo o Buriana, ale o celou plejádu herců a lidí od filmu a od divadla. Třeba takový Filipovský hrál od roku 1940 do konce roku 1944 v 37 fašistických filmech, přičemž v roce 1958 dostal Zasloužilého umělce a v roce 1984 dostal Národního umělce.


Teď mne napadlo, víte, že existuje Státní fond kinematografie, který přiděluje dotace filmařům a tím vlastně určuje, jaké filmy se budou natáčet. V roce 2019 šla do fondu téměř miliarda ze státního rozpočtu. Lidé si ze svých daní platí ty, jejichž prostřednictvím jsou poté ovládáni.


Někteří se asi zeptají, jak je může nějaký Filipovský nebo nějaký Donutil ovládat, ale je to o tom, že prostřednictvím knih, filmů a divadla jsou do podvědomí lidí vkládány takové obrazy, kterými chtějí, aby se lidé řídili.


Zkusím vysvětlit. Během dne je všechno, co člověk viděl, slyšel, ucítil, čeho se dotkl, co ochutnal, všechny tyto vjemy a zkušenosti jsou během dne nahrávány v podvědomí. Představit si v podvědomí magnetofon či videokameru by neměl být problém, no a k tomu si představte nahrávací zařízení na vůni, na chuť, na dotek atd. Tak to se děje přes den a v noci, když člověk spí, tak jsou tyto, přes den nahrané vjemy, v podvědomí uklízeny do patřičných adresářů, kde jsou porovnávány s vjemy z dosavadního života, a někdo říká, že jsou porovnávány i s vjemy/zkušenostmi z předchozích životů. No, a když má člověk nějaký problém, tak samozřejmě o problému přemýšlí a při tom přemýšlení nebo třeba také nad ránem, těsně před probuzením, mu přijdou nějaké myšlenky a to jsou většinou myšlenky právě z těchto uložených adresářů.


A tedy k tomu ovládání, když např. Donutil hraje v nějaké scénce podvodníka a Vaše podvědomí na základě Vaší mravnosti tyto obrazy vyhodnotí a uloží do adresáře „to se mi líbí“, tak je velký předpoklad k tomu, aby poté při řešení nějakého Vašeho podobného problému přišly z Vašeho podvědomí tyto obrazy jako doporučení – zachovej se, jako ti ukázal Donutil. Asi to nebude takto formulováno, spíš přijde myšlenka, zkus to risknout, ono to vyjde, mám takovou zkušenost, už jednou to vyšlo.


Vkládání obrazů do podvědomí lidí je prastará technika ovládání lidstva a jak vidíte, velice účinná. Velice účinná je především u lidí, kterým chybí rozlišení, co je správné a co je špatné, přičemž Globální prediktor se prostřednictvím svých struktur neustále snaží, vnést do toho lidem co největší zmatek. Správné věci se označují jako nesprávné a nesprávné jako správné, aby lidé nebyli schopni se v tom vyznat.


Další věc je, aby přes den nahrané vjemy byly v noci v podvědomí uklízeny do správných adresářů a tam správně porovnány s předchozími, je potřeba člověku dobře a dlouho spát. Pokud člověk špatně spí, například proto, že se večer přecpal nebo že pil alkohol, nemůže takový člověk požadovat od svého podvědomí správné rady, to je prostě nemožné. Počítač takového člověka je napaden virem, a jak pracuje virem napadený počítač, si každý dovede představit.


Ale vraťme se k našemu nástroji, k naší umělecké tvůrčí elitě. Tu začaly naše struktury tvořit s příchodem zvukového filmu, přičemž jejím úkolem je nejen vysvětlovat lidem, jak mají co chápat a jak se chovat, ale byla také stvořena za účelem oddělení technické elity (tj. inženýři, vědci, lékaři) od elity finanční a ekonomické. Krásně to vysvětluje Valerij Viktorovič zde.


Tato umělecká a tvůrčí elita stvořená u nás ve 30-tých letech minulého století se v té době jako nástroj náramně osvědčila a tak ty struktury, které zde v seriálu Projekt Mezimoří a Trojmoří hledáme, neměly s „příchodem“ fašismu žádný důvod svůj nástroj nijakým způsobem odstavovat nebo přímo ničit. Naopak, svůj nástroj využívali jak v době fašismu, tak i v době „demokracie“ za Beneše po válce, tak i v době socializmu. Možná někde malinko přibrousili, aby lépe sloužil, ale jinak zdárně svůj nástroj přenesli až do dnešní doby.


A když se nezměnil nástroj, jak moc je pravděpodobné, že se během času měnila ruka, která nástroj používá? Jedna ruka do Mnichova, druhá ruka do 15. března 1939, třetí ruka do 9. května 1945, čtvrtá ruka do 25. února 1948, pátá ruka do 21. srpna 1968, šestá ruka do 17. listopadu 1989 a sedmá ruka do dnes? Jeden nástroj a sedm rukou? Hloupost, že? Nu, alespoň vidíte, kam to vede, když člověk trochu fantazíruje.



Projekt Mezimoří a Trojmoří – 17. část

Dlouho jsem neměl náladu na pokračování, až dnes, při poslouchání včerejších Otázek – Odpovědí Valerije Pjakina (21.09.2020) mě napadla myšlenka.


Valerij Viktorovič se opět a velice podrobně věnuje „hlupákovi“, durakovi, jak ho nazývá, presidentu Běloruska, Alexandru Grigorjeviči Lukašenku.


Já si osobně nemyslím, že by byl Lukašenko až takový durák. Ano, některé jeho činy a výroky jsou rozporů plné, ale v okamžiku, když si uvědomíte, že Lukašenko je pouze loutka, tak je pro Vás jeho jednání zcela pochopitelné. Lukašenko prostě jedná podle pokynů, které dostává a do toho občas ještě prosazuje své osobní zájmy. A podle toho, kdo silněji zatahá, tak podle toho mluví a jedná.


Osobně nevidím důvod, proč by Bělorusko mělo být výjimkou a neměla v něm existovat struktura, která je jinak rozlezlá jak chobotnice po všech státech. Nechci se stavět do nějaké opozice proti Valerii Viktoroviči, možná o tom nemluví záměrně, ale Lukašenko je řízený stejně, jako náš prezident nebo jako slovenská prezidentka a když se podíváme, proti komu baťka pracuje a v čí prospěch pracuje, tak je také jasné, které struktury ho řídí. Jedná se o tisíce let trvající proces boje západní zvrácené civilizace proti civilizaci slovanské, ariánské, možná dokonce o pokračování boje Atlantidy a Hyperboreji/Ariany.


V době bitvy v Teutoburském lese (9 n. l.) dosahovala slovanská civilizace až k Rýnu. Ve wikipedii se dočteme, že „byla střetnutí mezi římskými vojsky vedenými Publiem Quinctiliem Varem a germánskými kmeny vedenými náčelníkem Cherusků Arminiem. Bitva představuje jednu z největších a nejdrtivějších římských porážek v historii. Zanikly během ní tři římské legie (Legio XVII, Legio XVIII a Legio XIX) a padl správce provincie Germánie. Důsledkem bitvy bylo postupné stanovení Rýna jakožto hranice mezi římskou říší a Germánií.“


Označení či pojmenování cheRUSků a dalších kmenů germánskými je jedním z největších podvodů Globálního prediktoru – parazita. Za 2 tisíce let se hranice mezi římskou říší a „Germánií“ – slovanskou civilizací posunuly na východ o 1000 km a v dnešní době se jedná o Ukrajinu a o Bělorusko.


President Putin toto všechno ví, a proto jedná s Lukašenkem tak, jako jedná třeba s Macronem nebo s Merklovou, ví, že mají svázané ruce, že musí poslouchat. Proto mnohá vyjádření Valerije Viktoroviče spíše považuji za „podávání informací“, za vytváření informačního pole a zejména informačního tlaku na běloruskou společnost. Tam, já vidím největší problém, ve společnosti, mnohým lidem je přednější hamburger než pirožky. Metodami „kulturní spolupráce“, metodami studené války dosáhli západní paraziti mnohem více, než Napoleon nebo Hitler na 6. prioritě.



Projekt Mezimoří a Trojmoří – 18. část

Dneska se vrátím k Otázkám – Odpovědím Valerije Viktoroviče Pjakina ze dne 31. 08. 2020, ty byly velice výživné, vlajky a jejich problematika a budu se věnovat zejména naší české vlajce. Ona dříve byla Československá, ale po rozpadu se ukázalo, že je pouze česká. Jak to? Jak bylo možné 70 let obelhávat Slováky, že bílo-červená vlajka s modrým klínem je jejich vlajkou?


Jak víme, možné to bylo a opět to potvrzuje nějaké nadstátní řízení, které nám prostě tuto vlajku nadělilo jak po vzniku Československa, tak po vzniku České republiky. Zajímavá se jeví býti naše vlajka za protektorátu, v podstatě to je současná ruská vlajka, jen má prohozenou modrou a červenou barvu. Dnešní ruská vlajka je vlajkou, pod kterou bojovali zejména ukrajinští a běloruští kolaboranti proti Sovětskému svazu za II. světové války. Není divu, že jsou si vlajky tak podobné, když o nich rozhodoval jeden subjekt, tedy Hitler, respektive ti, kdo ho řídili. Barvy bílá, modrá a červená patří státům, které jsou spravovány euroatlantickým křídlem Globálního prediktoru, a tedy naše protektorátní vlajka jasně potvrzuje, že jsme pod jeho správou zůstali i v době „hitlerovské okupace“. Výše uvedené také potvrzuje, že napadení Sovětského svazu organizoval Globální prediktor, v Mrtvé vodě nazýván také Globální parazit.


Ale vrátím se k naší bílo-červené vlajce s modrým klínem. Bílá a červená, to už známe, bílá to jsou Théby - horní Egypt (podle bílých rozbouřených vod Nilu, dnešní Luxor), v současné době barva euroatlantického křídla a červená to je Memphis - dolní Egypt (snad podle načervenalé barvy vod Nilu při ústí do moře, načervenalé podle červeného jílu), v současné době barva euroasijského křídla. Modrá je také jasná (píši výše), ale proč ve tvaru klínu? Dříve se říkalo, že klín je jako Slovensko, to už k nám ale nepatří a tak to vysvětlení asi nebude to pravé ořechové.


Zkusím jedno své vysvětlení, jen taková fantazie. Bílo-červená vlajka, kdysi vlajka Českého království, která je shodná s vlajkou nástroje GP, dříve Republiky Lucca, dneska Polska, potvrzuje, že České knížectví/království bylo také nástrojem Globálního parazitu. Podíváme-li se do minulosti, tak asi ne od nástupu Přemyslovců, ale od jejich vyvraždění Slavníkovců a určitě po jejich vyvraždění Vršovců se České knížectví/království stalo nástrojem Globálního parazitu, který byl používán proti jiným slovanským kmenům a národům.


Přemyslovci nebyli Slované, z kostí knížete Spytihněva I. se zjistilo, že patřil do keltsko-germánské haploskupiny R1b. K největšímu zaplevelení českého národa haploskupinou R1b, Němci, Franky, Holanďany, Vlámy a Valony došlo za Přemysla Otakara II. V dnešní době žije v Čechách a na Moravě asi pouze 50% příslušníků slovanských haploskupin.


Stejnou roli jako za Přemyslovců, plnilo České království i za Lucemburků, Karel IV. si dokonce za své někdejší zásluhy vysloužil i titul největší Čech. S nástupem husitů se to tak trochu zvrtlo, ale po Bílé hoře, zejména po zavraždění 27 českých pánů na Staroměstském náměstí se vše vrátilo do správných kolejí.


Ale co ten klín, že? Myslím, že jde o vyjádření, že Československo a poté Česká republika budou tvořit klín do Slovanské civilizace.


Podíváme-li se do ne tak dávné minulosti, Československé legie rozpoutaly občanskou válku v Sovětském svazu, za II. světové války veškeré československé hospodářství pracovalo pro vojska západní Evropy na čele s Německem, které napadly Sovětský svaz a po majdanu v roce 1989 spustily česko-slovenské informační prostředky proti Sovětskému svazu a poté proti Rusku takovou nenávistnou informační smršť, že by se za ní nemusel stydět ani „hlas“ Ameriky a „svobodná“ Evropa.


A dnes? Protiruský projekt Trojmoří je v plném proudu a já jen doufám, že kluci z Rudé hvězdy mají vše pod kontrolou a že vědí, co dělají.


Teď se určitě ptáte, proč do toho motám nějakou Rudou hvězdu, že? Tak tedy vysvětlení pro mladší ročníky. Sportovní klub Rudá hvězda byl klub státní bezpečnosti, ve kterém ta si vychovávala své kádry. Podobně si armáda vychovávala své kádry v Dukle. Osobně jsem hrával volejbal v dorostu proti Rudé hvězdě Plzeň a z Dřevěnic znal pár kluků z pražské Rudé hvězdy. Taky jsem znal tři kluky z pětiboje, Rudá hvězda byla vždy elita, i ženy a dorostenky.


Kdyby někdo stále tápal, vezměte to od začátku.



Projekt Mezimoří a Trojmoří – 19. část

Dnes se podíváme, jak je to s rozvojem a propagací Koncepce obecné bezpečnosti (KOB) u nás a s rozvojem a propagací Koncepcie Spoločnej Bezpečnosti (KSB) na Slovensku.


V Čechách a mám dojem, že i na Slovensku, začal jako první a do příchodu KonceptuálCZ jako v podstatě jediný, propagovat KOB web leva-net a jeho zakladatel Hox. Vypadá to, že první článek o KOB byl na leva-netu uveřejněn 17. 2. 2013 a poté nastala zlatá éra rozvoje a propagace KOB. Na leva-netu takřka denně vycházely články od Hoxe a dalších autorů, zveřejňovaly se překlady většinou slovenských překladatelů a to běželo až někdy do roku 2016 např. zde a zde a zde.


Roky 2016, 2017 byly ve tvorbě leva-netu nějaké přelomové, protože poté se Hoxova autorská tvorba, mimochodem velice dobrá, výrazně utlumovala a stejně se utlumovala i činnost celého webu. Někdy v srpnu 2018, byly zrušeny diskuse pod články, viz článek z 5. 9. 2018 Proč byly zrušené diskuse a o rok později, 28. 9. 2019, vyšly na leva-netu naposledy Otázky – Odpovědi V. V. Pjakina z 23. 9. 2019. Od 28. 9. 2019, tedy k dnešním dnům přesně za rok, vyšlo na leva-net pouze 51 článků, všechno převzaté nebo inzertní. K dnešnímu dni je na leva-netu poslední článek z 6. 8. 2020 a jedná se o oskenované Stalinovy spisy.


Na Slovensku učí Koncepciu Spoločnej Bezpečnosti (KSB) za peníze Pavol Kováčik a o dalších webech nevím.


18. ledna 2020 se konalo Pražské konceptuální fórum (PKF). V sále KSČM se sešlo a sjelo ze všech koutů Československa cca 90 příznivců a studentů KOB (referát zde a zde). Přesto, že většina z nich zaplatila nemalé peníze za dopravu a za vstupné, přijeli slavnostně naladěni a těšili se na společnou práci. Jeden den popracovali, popovídali si a?, a nic.


No řekněte, jaký byl užitek z Pražské konference kromě finančního zisku pro pořadatele a toho, že účastníci, aniž by věděli, ve svém vstupném zaplatili letenku Olegu Kuklinovi, členu ruské delegace z Moskvy? Od 18. 1. 2020 uběhlo už více než 8 měsíců a viděl někdo z vás nějaký výstup, nějakou práci, která by byla výsledkem Pražského fóra (psát „konceptuálního“ se už nehodí). Na fóru se jeho účastníci rozdělili asi do 10 pracovních skupin, každá si nadělila nějaký úkol. A výsledky? Já osobně nikde nic nenašel, i když jsem se pídil. Jestli jsem něco přehlédl, napište mi.


Co bylo tedy účelem Pražského konceptuálního fóra? Upuštění páry? Finanční zisk? Ano, ten zcela určitě, ten tam pro pořadatele byl a ne malý, sál byl od KSČM zadarmo, tak jen pár korun jako výdaj na chlebíčky, ale co dál? Kde jsou nějaké výsledky? Kde a jak pracuje těch 10 pracovních skupin, těch cca 80 nadšenců, kteří přijeli do Prahy plni nadšení a chuti pracovat? Otázek mnoho, odpovědi žádné.


Tolik historie rozvoje propagace Koncepce obecné bezpečnosti (KOB), na Slovensku Koncepcie Spoločnej Bezpečnosti (KSB).


A co současnost a budoucnost? Na Slovensku nedávno ustanovili Ľudový snem Slovenska, který bude propagovat svobodu a zdraví. Určitě správná věc, nicméně věc má jedno nebo dvě ALE.


První, osobně se mi nezdá, že když s něčím začínáte, abyste měli na stránkách hned od začátku takový jazykový přesah. Kromě slovenštiny dalších 5 jazyků, ruština, chorvatština, němčina, angličtina a maďarština. Připomíná mi to projekt AllatRa, ten má dneska už 17 jazykových mutací.


Druhé „ALE“: na videu z „manifestace“ ĽSS nějaký pán čte manifest svobody a zdraví, hezká slova, a přitom mává vlajkou, jak říká Štúrovskou. My víme, například z minula, že barvy červená, modrá a bílá patří státům, které jsou spravovány euroatlantickým křídlem Globálního prediktoru. Už cítíte, odkud vítr vane?


Vlajka i jazykové mutace webu ĽSS napovídají, že se jedná o projekt Globálního parazita na podporu Projektu Mezimoří a Trojmoří. Vždyť se podívejte, ruština, ta je kromě pobaltských mopslíků směřována do Bulharska, na Ukrajinu a do Běloruska, maďarština, to je Uhersko, chorvatština je jasná, němčina to je Rakousko a angličtina jako dohled GP nad projektem. Jsem v očekávání, kdy i u nás vyjedou nějací „Blaničtí rytíři“ se svým „Lidovým“ sněmem.


Pokud jsem ve svém výčtu na něco nebo na někoho zapomněl, tak se omlouvám, nicméně, jak vidíte, rozvoj a propagace KOB jsou jak v Čechách a na Moravě, tak i na Slovensku, na mrzké úrovni a když už někdo něco uspořádá, tak se pak ukáže, že mu vlastně o rozvoj a propagaci KOB vůbec nejde. Samozřejmě, jednotlivci pracují, občas se nějaká témata řeší na diskusi na vodaKSB, ale není to nic soustavného a většinou to brzy zapadne. Dokonce dnes, tedy 2.10.2020 vydal Hox zprávu, že: V neděli v 24:00 bude diskuse na voda KSB vypnuta.


A co bude dál? Jak se říká, počkáme a uvidíme.



Projekt Mezimoří a Trojmoří – 20. část

Dneska se tak trochu vrátím k minulému dílu, konkrétně k leva-netu a k diskusi na Vodě, která je nyní z nějakých důvodů dočasně uzavřena.


Přínos Hoxe a jeho leva-netu na rozvoji a propagaci Koncepce obecné bezpečnosti (KOB) u nás a i na Slovensku je neoddiskutovatelný. Kolem Hoxe se shromáždila parta lidí, kteří s entusiasmem sobě vlastním se po hlavě vrhli do překladů tlustých knih, snad neprozradím nic tajného, co vím, tak na překladech se podíleli zejména Jardob, Ludo a Popolvár. Určitě bylo překladatelů více, ale já znám pouze tyto tři a jo, vlastně ještě Peter. Jak vidíte podle jmen, všechno jsou to Slováci, a proto také většina materiálů KOB je přeložena do slovenštiny. Lidi, kteří překládají do češtiny neznám, pravděpodobně jsou knihy překládány v rámci komunitního financování, které opět organizuje Hox a jeho leva-net.

K tomuto tématu se vracím proto, že minulý díl a moje poznámky na Fóru vzbudily u některých diskutérů na Vodě, mírně řečeno, nelibost. Odkaz dát nemohu, protože to Hox smazal ještě před uzavřením diskuse a udělal dobře.


Jak jsem popisoval v minulém dílu, činnost leva-netu se od roku 2016/2017 postupně utlumovala, až skoro jako by se zastavila úplně, nicméně já jsem přesvědčen, že Hox chytne druhý dech a „pojede“ dál. První vlaštovky jsou už vidět např. zde a zde. Také na včera (4.10.2020) uzavřené diskusi mnoho lidí nabízelo Hoxovi pomoc a to nejen finanční, rádi by se podíleli na práci leva-netu nebo na moderování diskuse, což je práce velice nevděčná. Jak tam nejeden napsal, jedná se o kolektivní dílo, o kolektivní práci, která by neměla záviset na jednom člověku, i když ten má spolupracovníky.


Co se týká přerušení diskuse na Vodě, tak v podstatě Hox nic lepšího pro rozvoj Koncepce Obecné Bezpečnosti udělat nemohl, nežli diskusi na čas uzavřít. Na diskusi si lidé do poslední chvíle vyměňovali maily a nabízeli pomoc. Padlo několik dobrých návrhů na přenesení diskuse či na jiné aktivity a to je to, co právě KOB potřebuje.



KOB nepotřebuje žádné centrální řízení, žádnou hlavu, která to bude řídit, ale potřebuje se bezstrukturně šířit napříč celou společností. Jestli mohu radit, udělejte několik diskusí, několik kroužků/skupin, čím více, tím lépe. Ti odvážnější z Vás si mohou udělat své stránky, své blogy (např. jako to udělal Oracle11 nebo já nebo i další), pracujte, pište, diskutujte, točte videa, pořádejte kurzy. Nebojte se do toho jít, nikdo to stejně za nás neudělá. Pokud byste potřebovali poradit se zřízením blogu nebo stránek, poradím nebo můžete přímo kontaktovat Ondřeje Malého přímo na www.ondrejmaly.cz .



Záchrana tonoucích je v rukou samotných tonoucích, to si pamatujte.



Dal jsem si práci a provedl jsem průzkum diskuse za posledních 30 dní. Níže v tabulce naleznete 13 nejpilnějších diskutérů a přispěvatelů. Kdyby se jednalo o sportovní soutěž, tak bych to okomentoval asi takto: „zcela s přehledem a s náskokem 7 příspěvků/den vyhrál se ziskem 760 bodů Oracle 911, jako druhý se se ziskem 542 bodů umístil Boletus a třetí místo, zcela překvapivě, obsadil na úkor zkušeného eM, mladý nadějný Syrak se ziskem 367 bodů. Za zmínku také stojí páté místo nadějné Yori, kterého dosáhla zejména inzercí Panarina v sekci Video (199). Škoda, že Panarin nevydává denně více roliků, mohla se umístit výše.“


Snad mě dáma a pánové prominou tento malý žertík, práce všech zasluhuje obdiv.


Tak tedy, vyhrňme si rukávy a pojďme do toho. A na úplný závěr snad jen malé varování - pozor na různé Adonise.



Projekt Mezimoří a Trojmoří – 21. část

Jak někteří z Vás vědí, jsem daňový poradce a praxi vykonávám od roku 1994. Přibližně také od té doby jsem zaměstnával lidi a to na pozici účetní. Většinou jsem bral absolventy přímo po škole s tím, že jsem je učil a tak trochu si je vychovával. Málo kdo, a že se jich u nás ve firmě vystřídala docela slušná řádka, málo kdo, když přišel ze školy, znal účetnictví. Trochu samostatné práce byli absolventi schopni až tak po dvou až třech letech praxe, přičemž kontrolovat je bylo potřeba stále. Myslím, že dobrým účetním se stává člověk až po minimálně 20-ti letech praxe.


Mnozí z Vás jsou sami podnikatelé nebo zastávají nějaké odpovědné místo ve firmě a tak sami víte, jak dlouho trvá, než se z někoho stane v daném oboru doopravdy odborník.

Proč takový divný úvod? Pojďme se spolu podívat na některé členy polistopadových vlád. Gross se stal ministrem ve 30-ti letech, prý přešel do politiky přímo z lokomotivy, ale zlí jazykové tvrdí, že nikdy ani na žádné lokomotivě nejezdil a Vojtěch a Sobotka se stali ministři ve svých 31 letech.


A teď mi řekněte, co asi tak mohli umět a jaké asi tak mohli mít hoši zkušenosti. Co? Že neuměli nic a zkušenosti také nula? No, samozřejmě, jak se říká, ještě jim mléko teklo po bradě.


A teď mi řekněte, pokud byste měli firmu, zaměstnali byste absolventa bez znalostí a bez zkušeností na místo nejvyššího ředitele? Asi né, že?, to byste o tu firmu asi brzy přišli. Osobně bych na takové místo hledal zkušeného odborníka s dlouholetou praxí, alespoň padesátníka, co už něco prožil, ženatého odpovědného otce rodiny, protože když vede spořádaný život, je velký předpoklad, že povede spořádaně i firmu, kterého bych před nástupem řádně prozkoušel, prošel bych jeho reference, prostě podrobně prokádroval, než bych ho na nějaké odpovědné místo přijal.


A teď se znovu vraťme k našim mlíčňákům a řekněte mi, jak je možné, že za jejich působení, nebudu psát vedení, že za jejich působení na patřičných ministerstvech v roli ministrů, nedošlo k žádným katastrofám. Vždyť přece nemohli nic znát a přesto „vedli“ svá ministerstva relativně dobře, bez průserů. Jak je to možné?


Odpověď na tuto otázku je jednoduchá, ano, možné to je, protože každý ministr, ať takový nebo makový, je řízený. Každý z nich jen loutkou, která má svého loutkovodiče, přičemž každý z nich se snaží hrát svou roli co nejlépe, aby si ho režisér po ukončení jeho výstupu znovu vybral do dalšího dějství. Některé herce je potřeba vodit více, některé, ty co chápou více, stačí jen mírně usměrňovat. Schwarzenberg měl ve své době s opilcem Havlem prý práce hodně. A opravdu dobří a chápaví herci to dotáhnou třeba až na prezidenta.


Proto jsou úsměvné diskuse a prognózy dalších dějství v závislostech na jednotlivých politicích. Po divadelním představení také nehodnotíte herce podle toho, jestli hrál hrdinu nebo padoucha, ale podle toho, jak si s tou konkrétní rolí poradil. Takto je potřeba se dívat na celou naši politickou scénu (a nejen naší). Je samozřejmé, že samotní herci o těchto věcech nemluví, to je součástí hry, součástí představení.


V Mrtvé vodě II. svazek se tomu věnuje poznámka č. 40 straně 14: „…– zřízení, organizace, stát ve státu, něm.“Der tiefe Staat“, ital. „Mafia“, „Fasca“. Skupinka osob, držící spolu a žijící na úkor spoleČnosti..dodržující tzv. vnitřně“elitní“ konCenzus: „Veřejně viditelní, jakože zvolení politici se tváří, že řídí a korporace dělají, jako že poslouchají, přičemž však realita je přesně opačná“. Kdo tento konCenzus, toto mlčení (ital. „Omertà“) porušil..ten komplikace od systému, režimem okusil. „


A nyní je na řadě otázka, a kdo to tedy vlastně celé řídí, když to neřídí ti, na které je vidět. V Mrtvé vodě II. svazek se tomu věnuje poznámka č. 39 straně 14: „Přebrání a transformace moci byla východoevropskými silovými složkami detailně dohodnutá se západními korporátně-státními „bezpečnostními“ složkami spolu s podělením sfér vlivu dávno před rokem 1989.“


Kruh se uzavřel, jsme zpátky u našich struktur, jsme zpátky u Rudé hvězdy, jsme zpátky u Dukly.


Závěr tohoto dílu si vypůjčím u Valerije Viktoroviče: „Není tu nic, co by bylo legitimnějšího než Mrtvá voda. Stačí si ji přečíst a s přídavkem své vlastní odbornosti se stát konceptuálně mocným. Nečekejte, až něco bude sepsáno. Vždyť všichni lidé mají dostatečnou úroveň vzdělání. Čtěte, stávejte se konceptuálně mocnými a braňte zájmy své i své rodiny.“


A já dodám, čtěte Mrtvou vodu pomalu, jednu dvě stránky denně a přemýšlejte o tom, co jste si právě přečetli. Vážně, žádný spěch, není to detektivka, je to těžké čtení.


Také můžete popřemýšlet o tom, proč ještě nikdo Mrtvou vodu nepřeložil do češtiny, ačkoliv ve slovenštině je přeložená