• mmakovy

Projekt Mezimoří a Trojmoří – 59. část

13. 2. 2022 MM


Přátelé, dneska se podíváme, jak vlastně vypadá česká a slovenská politická scéna. Zkuste si naší (českou) politickou scénu představit jako hokejovou soutěž, to všichni známe, nebude to vůbec těžké.


V hokejových soutěžích máme jako nejvyšší soutěž extraligu (Tipsport extraliga), potom jako druhá nejvyšší je I. liga (Chance liga) a třetí potom je II. liga ČR. Tak přátelé, představujete si?

A když jsem s tím začal, tak také přidám svůj pohled. Extraliga v politice – to jsou parlamentní strany, I. liga – to jsou strany, které ještě svou výkoností nemají na extraligu, ale jsou za určitých podmínek připraveni do extraligy naskočit (opět hokejový termín) a II. liga – to jsou strany, které si už účast v extralize odbyly, jsou zakonzervovány, viz 7. etapa PFŘ, anebo naopak strany, které jsou připravovány takříkajíc do rezervy (co kdyby). Já jsem kdysi u zrodu takových rezervistů asistoval, Strana Svobodných Občanů se to jmenovalo, teď hrají I. ligu.


Toto celé funguje přesně jako v hokeji s tím rozdílem, že režisér nasazuje do extraligy ta mužstva, která on zrovna potřebuje mít v parlamentu. Pokud je už nějaká strana v očích davu dostatečně zdiskreditovaná, nechá režisér tuto stranu z extraligy vypadnout. Např. ODS spadly ve 2013 do I. ligy, tam vyměnili lidi a znovu je ve 2021 poslal režisér do extraligy. Pro režiséra bylo výhodnější uchovat značku ODS, než vytvářet novou stranu.


Malý rozdíl mezi hokejem a politickým hřištěm přeci jenom je a to ten, že politické strany se časem zdiskreditují natolik, že je potřeba je vyměnit, aby ze strany režiséra nedošlo ke ztrátě řízení. Pokud tedy režisér potřebuje v parlamentu pro dav novou neokoukanou stranu, tak jí pár let před volbami předhodí davu a „volič“ jí pak už sám do toho parlamentu dostane. A jak ji předhodí? To není složité, prostě té straně začne dávat více peněz a více mediálního prostoru. Tento mechanismus (a ještě samozřejmě korupce) je základem naší parlamentní demokracie.


Tak, máme strany v extralize a co dál? Stejně jako každé hokejové mužstvo má svého trenéra, který mužstvo trénuje a svého kouče, který hráče koučuje (řídí) při vlastním zápasu, tak svého trenéra i kouče má každá strana. Trenérem bývá někdo, komu bylo řečeno režisérem, co se od jeho strany očekává a kdo sám od sebe zná a chápe více, nežli jeho spolustraníci. Trenér, může to být i skupina lidí, určují základní strategii, jak mužstvo bude hrát, jestli stažené levé křídlo nebo jestli brání střední útočník atd. Kouč potom rozdává úkoly jednotlivým hráčům na hřišti a podle vývoje situace určuje taktiku.


A jak to funguje dál? Úplně stejně, jako v hokeji. Každé mužstvo pošle na hřiště určitý počet hráčů, přičemž každému z nich kouč přidělí svůj úkol, svojí roli. Tak jako v hokeji, pár hráčů útočí, druzí zase brání a další schytává a třeba odráží útoky hráčů druhých mužstev, vážně, princip je úplně stejný. Určitě v každém mužstvu najdete hráče rváče, který baví publikum třeba tím, co by nemohl říci jeho šéf. Takovým hráčem býval ve své době David Rath nebo v Rusku je takovým hráčem V. V. Žirinovskij, určitě budete znát.


A opět stejně jako v hokeji, když nějaké mužstvo dostane za úkol útočit, pošle kouč na hřiště útočné typy hráčů, a když naopak třeba mužstvo hraje v oslabení a musí bránit, pošle kouč na hřiště typické obránce. Přitom každý hráč dostane od kouče ještě osobní úkoly.


A stejně tak jako v hokeji, dohlíží na politické dění sudí, v našem případě režisér. A opět stejně jako v hokeji, i zde sudí občas nějakou politickou stranu stáhne z oběhu 1, 2, 3 nebo třeba na trestnou lavici posadí některého hráče, třeba proto, že se nechal přistihnout, jak bere úplatky.

Abyste, přátelé, dostali ještě lepší obrázek, podívejte se na seznamy politických stran (cca 92) a hnutí (cca 141) např. zde a tam někde dole najdete také politické strany již použité zrušené (cca 147). Jak vidíte, za 32 let to jsou neuvěřitelná čísla.


A víte, proč to režisérovi už tolik let prochází a dokud se lidé nezačnou sami vzdělávat, i nadále mu to bude procházet? Protože si režisér namísto Lidí pěstuje dav, přičemž podle definice davu vzaté od V. G. Bělinského „Dav je množina lidí, žijících podle tradic a soudících podle autorit.“ Přitom paměť davu sahá maximálně 2 týdny do minulosti, bráno od teď a stejně t