• Konceptuál CZ

Projekt Mezimoří a Trojmoří – 6. část.

Aktualizace: říj 4

Určitě jste si všimli, že současně s projektem Mezimoří lehce komentuji i obecné dění u nás i ve světě. Ve 4. části jsem psal o restauratérech a dalších podnikatelích včetně jejich zaměstnanců, kteří přišli v „důsledku koronaviru“ a ukončení turistického průmyslu v ČR o práci.


A víte co je zajímavé? Vláda a ta struktura, kterou zde hledáme, už nejméně na podzim 2019 věděli, že do ČR vstoupí vlna nezaměstnanosti. Ještě ani nyní se nikde o zvýšení nezaměstnanosti nemluví a přesto vláda schválila návrh změny Zákoníku práce již v prosinci 2019. Mluvím o institutu sdílení pracovního místa, který má zmírnit důsledky zvýšené nezaměstnanosti. Nebudu teď hodnotit zmíněný institut z pohledu smyslnosti, trochu mi to připadá, jako že dopoledne budu mít jednu manželku, odpoledne druhou a na noc pak přijde třetí, Vskutku zajímavá myšlenka.


Já se chci věnovat institutu sdílení jednoho pracovního místa jako opatření na snížení nezaměstnanosti a to z toho pohledu toho, že odpovědné osoby již v roce 2019 věděly, že v roce 2020 nastoupí vlna nezaměstnanosti. Možná nevěděly, že to bude v důsledku koronaviru, ale věděly, že nezaměstnanost přijde.


Jestli si všímáte, tak se stále o žádné nezaměstnanosti nepíše a už vůbec se nepíše o konci turistického průmyslu, a přesto vláda už vloni měla ty správné informace. A zde jsme opět u naší obligátní otázky, kdo nás vlastně řídí, protože i když ve vládě jsou určitě chytří lidé, že přijde vlna nezaměstnanosti, nemohli vědět bez toho, že jim to někdo řekl.

Ve 4. části seriálu jsem nadhodil téma kontinuity řízení, že není možné, aby v systému, kde se konají volby každé 4 roky, kdy se v průměru každé 2 roky mění vláda, tu nebyla struktura, která by zajišťovala kontinuitu řízení.


Pojďme se na to podívat z pohledu Dostatečně všeobecné teorie řízení (DVTŘ) a její Plné funkce řízení (PFŘ). Co nám říká 5. etapa PFŘ: „Zavedení všeobecné základní koncepce do života. Organizace nových nebo reorganizace existujících řídících struktur nesoucích cílové funkce řízení.“


Když máme vládu, tak ty řídící struktury jsou již zorganizovány a provádí se vlastní činnost. 5. etapa PFŘ je tedy za námi. A teď je potřeba se ptát, jakou činnost vláda provádí, podle jaké koncepce? Kdo vládě uložil cílovou funkci řízení? Na jedné straně máme GP, který řídí bezstrukturně a na druhé straně máme vládu, která plní jeho vůli, ale co je mezi tím, to nevíme.


Dám jeden příklad kontinuity řízení. Praha byla vždy vyhlášená vysokou odborností pracovníků finančních úřadů, na rozdíl od těch mimopražských, jejichž odborná úroveň klesala se čtvercem vzdálenosti od Prahy. Toto platilo do nástupu Mirdy do křesla ministra financí. Jeho úkolem bylo jakýmkoliv způsobem vystrnadit z finančních úřadů odborně zdatné pracovníky, tedy ty, pro které bylo normální dodržovat zákon. A tak se stalo, že na finančních úřadech začaly stagnovat platy, ačkoliv se životní náklady zvyšovaly, a to zejména v Praze. Proto velká část lidí z pražských finančních úřadů přešla do soukromé sféry, která jim v té době zajišťovala slušnější živobytí. Tak toto se dělo za působení Mirdy a co se dělo dál? Nic nenormálního, když se pražské finanční úřady dostatečně pročistily od lidí, kteří se při své práci drželi znění zákona, byli průběžně nabráni noví lidé, kteří byli už slušně zaplaceni a zejména, to zdůrazňuji, patřičně vyškoleni v tom směru, že sice máme nějaké daňové zákony, ale pokud nebudou dodržovat pokyny ministra financí, tak to poznají na platě. A tak se stalo, že od roku cca 2010 jsou pracovníci mimopražských finančních úřadů na vyšší odborné úrovni, než ti pražští, ti speciálně vyškolení. Správné zaškolení zase bylo úkolem Andreje, normálně si ministři financí zahráli se svými podřízenými bago a na dva pasy s nimi vyjebali. A aby byl obrázek úplný, tak role Mirdy je, aby svým poštěkáváním po Andrejovi mu vytvářel informační pole tak, aby Andrej mohl zavádět tvrdší a nepopulární opatření s dojmem, že ho k tomu tlačí opozice. Andrej se jako brání, že Mirda je opilec atd., ale celé to je ve skutečnosti jen hra na dva pasy. To byl jen malý příklad kontinuity řízení.


Pokud bychom se na výše uvedený příklad kontinuity řízení podívali z pohledu DVTŘ, tak se jednalo o slabý manévr. Slabé manévry jsou ty manévry, které jsou roztažené v čase tak, aby je v podstatě nikdo nezaznamenal. Představte si, že plujete na motorové lodi a potřebujete změnit kurz o 90°. V prvním případě kormidelník prudce otočí kormidlem, aby změnil kurz, a co se stane? Loď se prudce nahne a hrozí dokonce i převrhnutí, řečí DVTŘ říkáme, že hrozí ztráta řízení. Ve druhém případě kormidelník nastaví kormidlo tak, že se kurz plavby mění plynule o 1° za 1 minutu. Pozná to na lodi vůbec někdo? No samozřejmě, že bez přístrojů to nepozná nikdo a přesto, po 90 minutách se loď dostane na požadovanou změnu kurzu o 90°, přičemž, pokud je zataženo, změnu kurzu nikdo bez přístroje nezaznamená. Tak to je slabý manévr, jehož technika byla uplatněna při výměně pracovníků finančních úřadů. Na výše uvedeném manévru se podíleli 3 ministři financí, přičemž trval přibližně od roku 2010 do roku 2015, i když je možné, že začal ještě mnohem dříve.


No, zanechme teorie o manévrech a vraťme se k institutu sdílení pracovního místa, respektive k té skutečnosti, že vláda již ve 2019 začala připravovat opatření na zmírnění důsledků zvýšené nezaměstnanosti. Tak jak to je? Má Andrej a jeho vláda křišťálovou kouli, anebo opravdu existuje někdo nebo něco, co Andreje řídí. Pokud vím, křišťálovou kouli nemá.


následující část


předchozí část

563 zobrazení1 komentář

I jeden člověk může přivést osla k řece, ale ani 40 lidí ho nedonutí pít.