- mmakovy
Projekt Mezimoří a Trojmoří – 79. část
17. 01. 2023 MM
Máme za sebou 1. kolo prezidentských voleb a dneska se podíváme, co nám toto 1. kolo ukázalo. Ukázalo nám, a to především, že 68% voličů je se současným systémem spokojeno. Soudím podle toho, že těchto 68% se k volbám dostavilo zcela dobrovolně bez jakéhokoliv nátlaku. Ze zbylých 32% lze jen těžko soudit, kolik z nich je zastánců hesla: „Já se o politiku nezajímám“, a kolik z nich je těch, co k volbám nešli zejména proto, aby nelegitimizovali současný systém.
Ti, kdo už četli Zaydelův Limes Inferior, ti vědí, o čem píši. Už to zní jako fráze, „žijeme v Matrixu“, ale vždycky u voleb se ukáže, že lidé jsou šťastni, že tak mohou žít. Bača zavelí a stádo naběhne, jednou k volebním urnám, podruhé do války. Výsledek bývá vždy jen jeden.
Nedávno jsem se na jedné diskusi setkal s tím, že se tam diskutující rozčiloval nad tím, že někdo jiný psal o lidech jako o davu a o stádu. Jak tedy potom nazvat těch 68%? Hlupáky? Já myslím, že „stádo“ je označení mnohem jemnější a také mnohem přiléhavější. Videa z chování stáda, zejména ovcí, kterému je chování stáda lidí tak podobné, jsem vybral tato: zde a zde.
Ten dotyčný se rozčiloval zcela zbytečně, neboť 68% voličů šlo k volebním urnám zcela dobrovolně a rádo, protože oni „rozhodují“ o tom, jestli bude prezidentem Petr nebo Pavel. Člověk může 100x vysvětlovat, co je to bezstrukturní řízení, co je to tlak prostředí, ale oni se učit nebudou a nebudou. Zajeté koleje, zvyk, sociální programy vyryté v pamětech biorobotů.
Co s tímto materiálem asi tak můžou Naše řídící struktury dělat? Nic, přátelé, říkám to na rovinu – NIC! Nic než to, co s ním (s tím materiálem) právě dělají. Copak je možné opřít se při řízení o stádo, které dělá to, co mu kdosi nakuká? Není, všichni víme, že NENÍ! Jen si představte, kolik hlupáků si myslelo či dosud si myslí, že by nějaká pipina mohla zastávat prezidentský úřad.
Musím čestně přiznat, že děkuji Bohu, že vůbec máme Naše řídící struktury (NŘS), protože kdyby tady doopravdy měla být nějaká demokracie, tak jsme jako národ i jako stát už dávno zanikli. Stádo debilů (to není nadávka) nemůže vést společnost.
A tak, když už k těm volbám „musíte“ (prostě jste tak naprogramovaní, že musíte), tak alespoň přemýšlejte, než tam nějaké to jméno hodíte.
Babiš hot a Pavel čehý,
Babiš mír a Pavel válku,
Co si zvolíš ty, hlupáku?
Teď zejména ti znalejší se ptají, proč Andrej Babiš a ne Petr Pavel, když jsou to vejce z jednoho košíku, když oba dva (ostatně stejně jako to zbylé křoví) jsou kádry NŘS. Finta, přátelé, je v tom, že Andreje Babiše si NŘS vychovávají od jeho mládí (od Maroka), na Andreje Babiše navěsily bývalý státní majetek a udělaly z něj jakoby oligarchu, ale jen proto, respektive také proto, aby jej ta západní svoloč za souhlasu Havla a Klause (1) nerozkradla.
Všimněte si, že na Andreje Babiše NŘS navěsily a tím i zachránily zejména potravinářský průmysl, aby měl národ co jíst. Kvůli Andreji Babišovi a „jeho“ majetku NŘS vymyslely institut svěřenských fondů. Už se těším, až bude rozhodnuto, že veškerý majetek „uklizený“ chytrolíny do svěřenských fondů, propadne státu. Ani nebude potřeba dělat nějaké znárodnění.
Dnešní situace je pro nás daleko horší, než jak ve svých Otázkách – Odpovědích varuje Valerij Viktorovič Pjakin. My se totiž nenacházíme „jen“ na nějaké hraně globální ekologické, ekonomické a vojensko-politické katastofy, ale my se nacházíme přímo na prahu hladomoru a k tomu ještě střiženému jakým si druhem občanské, nebo spíše rabovací války, vynucené nedostatkem všeho. Myslíte, že přeháním, rád bych, ale na hranicích už čeká Kraken, jen ještě nedostal vízum, prý až po volbách.
Proto bych byl raději, aby byl zvolen Andrej Babiš, do kterého NŘS mnoho investovaly (nemyslím peníze). Mám za to, že by o něj určitě nerady přišly, protože jako kádr je nadějný a pokud se bude učit alespoň tak, jako se na Vysočině učil Miloš Zeman, mohlo by to být ku prospěchu jak Čechům, tak i Slovákům.
Pokud by se v České republice situace zvrtla a ten hladomor by doopravdy přišel (ono to na NŘS zase až tak nezávisí), tak by to prezidenta Andreje Babiše nejspíše smetlo a NŘS by také mohly o své řízení přijít, viz silné a slabé manévry. Proto si myslím, že pokud bude zvolen Andrej Babiš, budou se NŘS snažit zmírnit veškeré následky přicházejícího svrabu už jen z jakého si pudu sebezáchovy.
Naproti tomu, pokud bude zvolen Petr Pavel a přijde-li hladomor do Čech na Moravu a do Slezska, na řízení NŘS to nebude mít žádný vliv, jeho ztráta bude plně v souladu se 7. etapou Plné funkce řízení (PFŘ), bude použit a potom spláchnut.
Pokud bude prezidentem zvolen generál Petr Pavel, jak jsme na vojně říkávali zelený mozek, bude to znamenat, že Andrej Babiš si posedí ještě 4 – 5 let někde v závětří (na střídačce) a že nastávající 3 – 4 roky budou, zejména pro obyčejné lidi mnohem tvrdší, než by byly, kdyby byl zvolen Andrej Babiš.
Na závěr se ještě vrátím k tomu, co jsem zmínil v úvodu: „Jít volit, nebo nejít? Měl jsem rozhovor s mladým mužem (VŠ, 33 let):
Já: Jdete volit?
On: Ano.
Já: Komu to hodíte?
On: Asi tomu mladému.
Já: A víte, že svou přítomností u voleb legalizujete současný systém?
On: Když tam nepůjdu, tak stejně nic nezměním.
Chtěl bych na tomto příkladu ukázat, jak bych tak řekl, zmatenost lidí. První u čeho se zastavím, je jeho konstatování: „Hodím to tomu mladému“. Kdyby mladí lidé znali alespoň trochu Dostatečně všeobecnou teorii řízení (DVTŘ) a její „perlu“ PFŘ, tak by věděli, že k řízení je potřeba nejen teorie řízení, ale také zkušenosti manažera, no a kdyby ti mladí lidé alespoň trošku používali mozek, tak by sami museli přijít na to, že mladý člověk žádné zkušenosti mít nemůže, prostě to není možné. K tomu nikdo nemusí být žádným Einsteinem, aby toto domyslel.
Druhé, o čem chci mluvit, je konstatování: „Když tam nepůjdu, tak stejně nic nezměním“. Nebudu nyní řešit, jestli účast u volební urny něco změní nebo nezmění, jen se chci pozastavit nad logikou jeho myšlení, tedy spíše nad jeho nelogičností.
„Když tam nepůjdu, tak stejně nic nezměním“, a co se stane, když k těm volbám půjdu? Změním něco, nebo také nic nezměním? Podle mne také nic nezměním. Tedy ať jdu k volbám nebo nejdu k volbám, výsledek je stejný, tedy podle logiky: „Když tam nepůjdu, tak stejně nic nezměním.“ A tak vzniká otázka, proč jsem tam tedy šel. Ať tam jdu nebo tam nejdu, stejně nic nezměním. Napište v komentářích, jak moc se pletu.
A co na závěr? Přátelé, stále jedno a to samé, učit se, učit se a učit se. Mnozí už ví, že Koncepce obecné bezpečnosti (KOB) není jen o znalostech, ale také, a to především, o práci na sobě. No a těm, co stále s učením váhají, a já s tím nedám pokoj, doporučuji, aby si přečetli Zaydelův Limes Inferior, to je slabikář budoucnosti připravené pro naše děti a vnoučata.