- KoncepceObecnéBezpečnosti
Valerij Viktorovič Pjakin - Otázky a odpovědi českým divákům - tituly
Není lepšího potvrzení faktu, že Koncepce obecné bezpečnosti je dílem Globálního prediktoru, než vydání tohoto pořadu. Děkuji všem protagonistům za dobrou práci. Milan Makový.
Dabovaná verze zde. https://youtu.be/uA85JJ2nrvk
Natočeno 26. června 2023
- Proč se KOB, vedle území bývalého SSSR, nejvíce rozšířila v Čechách a na Slovensku.
- 5:45 Jak se podílet na přicházejících změnách jinak, než jen čtením tlustých knih?
- 15:30 Jakou roli v nadcházejících změnách hrají Čechy s Slovensko a bývalé socialistické státy.
- 27:50 Jak se připravit na případnou pohromu. Co nakoupit, kam odjet?
- 38:58 Mají se Čechy a Slovensko zase spojit?
Otázky do příštího pořadu pište do komentářů.
Otázka – Odpověď ze 30.3.2015
K jiným otázkám. Také vás prosí okomentovat události, které se udály v Praze v roce 1968. O co tam doopravdy šlo?
Ta situace je v podstatě následující. Česko není možné hodnotit bez přihlédnutí k Rakousko-Uhersku. Ve Vídni se, jak známo, nachází knihovna Habsburků, jedna z největších světových knihoven. Povšimněte si. V roce 1955 naše armáda odešla z Rakouska a v roce 1956 se odehrál fašistický puč v Maďarsku. Co se tedy stalo? Tyto události spolu jen tak mimochodem souvisí, proto o nich mluvím.
Poté, kdy zemřel člověk, který reálně změnil celý chod světových dějin, Josif Vissarionovič Stalin a do vedení státu se dostala trockistická skupina v čele s Chruščovem, se začali vracet k těm cílům, které původně Británie uložila revolučnímu hnutí uvnitř Ruska, jak v případě únorové, tak i říjnové revoluce. Začal takový rychlý obrat plachetnice proti větru. Celou tu poststalinskou dobu sovětské vedení dělalo jenom jedno, odklánělo se od deklarovaných cílů budování komunismu na celém světě. V tomto ohledu se velice snažili.
Jako průřez toho, jak jednalo sovětské vedení, abychom při odpovědi na tuto otázku nezacházeli příliš do detailů, bych vám doporučil, přečíst si naši analytickou zprávu Západ a SSSR, o tom, jak reálně probíhala studená válka, která je k dispozici na našem webu. Není to všezahrnující studijní práce, je to formulace podstaty té věci. Pro každého přemýšlejícího člověka je to vyjádřeno dostatečně jasně. Každý si ji může extrapolovat na jakoukoliv oblast, na události, které jsou mu známy, a pochopit, jak poststalinské sovětské vedení šlo proti zájmům SSSR, národů žijících na jeho území a vůbec, jak bouralo celý sovětský socialistický systém v celém světě.
V roce 1955 s cílem zajistit globálnímu prediktorovi euroasijského křídla volnou ruku při jeho řízení světa, uvolnil SSSR důležitý geopolitický bod – Rakousko. V Evropě i ve světě, neboť od války v té době uplynulo pouhých deset let, byl celkem velký potenciál akceschopných fašistických elementů, kteří by mohli pokračovat ve válce proti SSSR. Toho se rozhodly využít USA a atlantické křídlo globálního prediktora.
Je třeba podotknout, že mnozí jsou přesvědčeni, že různá kataklyzmata a války probíhají v důsledku válek nějakých Rothschildů a Rockefellerů. Vůbec ne. Problém je v tom, že všechny ty konflikty, které vnímáme jako střety zájmů, protože nám je takto podávají, nejsou ničím jiným, než tvůrčím experimentem, tvůrčím konkurzem, kdy dva jeho účastníci v řízení světa tandemním způsobem navrhují řešení nějakých problémů.
Tenkrát tedy bylo řešením problému odstranění SSSR z evropského území. Bylo to výhodné pro čistě státní elitu USA, a také se jednalo o prvky, které viděl jako vhodné pro zesílení svého vlivu na kontinentu globální prediktor atlantického křídla. Šlo o řešení problémů v zájmu celého globálního prediktora, ne jenom jeho atlantického křídla. Byl tedy zorganizován puč v Maďarsku, aby se následně dostalo pod kontrolu celé Rakousko-uherské impérium, a to se jim NEPOVEDLO.
Puč byl potlačen, ale to neznamená, že by se globalisté, stejně jako státní elita USA, vzdali svého plánu ovládnout Prahu, která je velice zajímavým městem. Málokdo to ví. Ti, kteří to potřebují, to vědí a je to popsáno i ve světové literatuře například Meyrinkem. Praha je okultním městem světového židovstva. Střediskem. Okultním střediskem světového židovstva.
Víte, že Reinhard Heydrich, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti, aniž by se vzdal své funkce v tomto úřadu, odjel do Prahy? Čím se tam zabýval, není známo, ale tak moc to nadzdvihlo globalisty, že byli z Anglie posláni speciální diverzanti, aby Heydricha zlikvidovali a společně s ním ještě mnoho dalších lidí. Tvrdí nám, že Lidice, když byl zabit, zlikvidovali v souvislosti s jeho smrtí. Proč potom ale zlikvidovali i další hornické městečko Ležáky? Nebylo to proto, že to konkrétně souviselo s nějakými šachtami? A že existovaly nějaké informace, které se neměly někam dostat?
Praha je okultním střediskem světového židovstva a do značného stupně, dokud Praha zůstávala v sovětském segmentu, mohl globální prediktor eurasijského křídla udržovat balanc mezi nároky americké státní elity a současným uplatňováním určitých tvůrčích variant řešení problémů s odstraňováním SSSR a řízením světa ze strany globálního prediktora atlantického křídla.
A v roce 1968, jak víte, proběhla vlna revolucí. Státní elitě USA bylo dovoleno, a dokonce uloženo, provést revoluci ve Francii a krycí operace po celé Evropě s cílem odstranit de Gaulla. De Gaulla tedy odstranili, a přitom rozruchu se USA nenápadně pokusily dostat i Prahu. Tedy vyhnat SSSR z Prahy. To už však nezapadalo do plánů globálního prediktora eurasijského křídla a Američanům zde trochu přitáhli opratě.
Takže SSSR by mohl jednat úplně jiným způsobem, stejně jako společenství socialistických států, které se účastnily potlačení té události v roce 1968. Jednaly tak, jak jednaly ne proto, že by to bylo cílem SSSR, ale protože to bylo cílem globálního prediktora, pod jehož řízením se SSSR již v té době do značného stupně nacházel. Do VELMI ZNAČNÉHO STUPNĚ, lunární program byl v té věci dalším krokem.
Spojeným státům tedy Prahu nevydali z jednoho jednoduchého důvodu, že Vídeň již byla plně pod kontrolou a Praha sama o sobě se přes SSSR stala globálnímu prediktorovi dostupnou. Proto musí být ty události z roku 1968 posuzovány právě z tohoto úhlu pohledu. Pokud je posuzujete z hlediska států, tak to bude jak z jedné, tak z druhé strany neprůhledné, a když se na to podíváte z pozice globální politiky globálního prediktora eurasijského a atlantického křídla, mezinárodního světového policajta USA a státní elity USA realizující vnější politiku, která zasahuje do té globální, tak vše zapadne na svá místa.
Otázka – Odpověď ze 4.4.2016
Další otázka, pokud je možné to takto vyjádřit, je z Československa. Několik uživatelů z Česka a Slovenska položilo stejnou otázku. Přečtu její variantu od Hermeta. Prosím okomentujte novinku z centra zednářství. Si Ťin-pching přijal klíč od Prahy z rukou primátorky Adriany Krnáčové. V Praze mu připravili uvítání na nejvyšší úrovni s čestnou stráží, za účasti policie, armády, čestnou salvou vypálenou z děl 21krát, poprvé za půl století. V rozhovoru pro čínskou televizi CCTV český prezident Zeman prohlásil, že se jeho zemi povedlo osvobodit se od politického tlaku ze strany USA a EU. "Je to nový začátek, neboť mezi Čínou a bývalou českou vládou panovaly velmi špatné vztahy", zdůraznil Zeman. "Já zdůrazňuji, že bývalou vládou, neboť ta se nacházela pod velmi silným tlakem ze strany USA a EU." Konec citátu. A dodám, že s příchodem k moci vlády sociální demokracie, se Česko osvobodilo od politického tlaku západních partnerů. Citát: "Teď jsme opět nezávislý stát a sami formujeme svou zahraniční politiku založenou na našich vlastních zájmech." Konec citátu.
Ano, Praha to je velice zajímavé místo a již jsme o tom nejednou mluvili. S Prahou se toho pojí hodně. Druhá světová válka začala Mnichovskou zradou, díky které bylo Československo vydáno do rukou Třetí říši i s celým svým potenciálem. Ale když se Třetí říše pokusila dostat k esoterickým znalostem těch, kteří provádí globální řízení, tak Heydricha v roce 1943 ihned zlikvidovali, a potom i všechny, kteří s ním spolupracovali. Horníky, vědce... Hodně jich postříleli... Toho tématu jsme se tedy již dotýkali. V roce 1956 došlo k těm událostem v Maďarsku. Když trockisté, kteří po Stalinovi začali řídit SSSR, vyjádřili své přání zařadit se mezi světovou elitu a vzdát se vlastní konceptuální moci, kterou nechápali a neznali, a chtěli se začlenit do globální konceptuální moci, tak jim připravili určitou zkoušku. Měli ukázat, jak moc jsou připraveni vzdát se svých aktiv z materiálního hlediska.
Zahrnuli jste do svého systému určité kousky, tak kterých jste ochotni se vzdát? Jak moc se tomu budete bránit? A zařídili jim rok 1956. A ukázalo se, že ti, kteří nahradili Stalina, tu věc chápou. A dále to pokračovalo Pražským jarem v roce 1968. To také byla zkouška. Také to byl test sovětské elity. Nakolik sovětská elita chápe konceptuální moc, nadnárodní řízení, druhy sociální moci a celkově bezstrukturní řízení sociálních systémů. Vezměte si to, Pražské jaro trvalo od ledna do srpna. Pokud by na té prioritě sovětské vedení chápalo, o co jde, tak by tam utichlo všechno ihned. Ihned by to zvládli, jenže oni to nechápali. Střetli se již s konkrétním projevem, kdy se to již pomalu začalo podobat maďarským událostem a tak se rozhodli... A opět jakým způsobem? Na 6. prioritě, na té nejnižší!
Přitom to bylo řešeno na 3. prioritě v návaznosti na 1. prioritu. Jednalo se o esoterické centrum světového řízení. Copak chápali, o co právě přicházejí? Jak se ukázalo, tak sovětské vedení ani vzdáleně nechápalo, o co jde. Proč to tedy bylo potlačeno? Proč jim to umožnili? Protože Západ, a mám na mysli globální prediktor, posuzoval jednání sovětské elity a testoval, nakolik a co chápou. Když se přesvědčili, že nic nechápou, a globalisté přece řídí tandemovým systémem, jsou rozděleni na dva týmy: atlantistů a euroasiatů... Pokud by se Praha odtrhla z ruské zóny vlivu, tak kam by se dostala? Kdo do té doby všechno v Evropě řídil? Američané, atlantisté. Takže by do maxima posílilo atlantické křídlo, přičemž by bylo posíleno v rámci státní elity USA, která už tak svou zahraniční politikou zasahuje do uplatňování globální politiky, a to si globální prediktor nepřál. Proto bylo to centrum ponecháno ve vlivové zóně SSSR, ale pod křídly globálního prediktoru. Necháme vás ten problém jakoby vyřešit, my se budeme moci rozčilovat a zatím ten proces sami pěkně zabrzdíme. A tak to také udělali.
A opět jde o Prahu a opět byl poslán signál. Přijel Si Ťin-pching. O čem jsme mluvili? Že do Číny je usilovně přesunováno centrum koncentrace řízení. Centrum koncentrace řízení je převáděno z Velké Británie do Číny. A ta práce probíhá velice intenzivně. V poslední době se objevilo hodně zpráv, které o tom svědčí. Například mezinárodní energetická agentura společně s čínskou státní energetickou agenturou, úřadem, zakládají vlastní energetickou agenturu. Tj. mezinárodní úřad fakticky přechází pod Čínu, bude řízen odtamtud. Čína teď skupuje, ve velkém skupuje vysoce technologické podniky, nakupuje tedy technologie. Ještě v roce 2010, když chtěla Čína koupit švédský SAAB...
A ještě se podívejte na jeden aspekt. Všechny státy bez výjimky mají stabilizační fondy. My jsme si v Rusku zvykli, že pokud potřebujeme, tak sáhneme do stabilizačního fondu a vyřešíme své problémy. Všichni už zapomněli, jak se to Putinovi podařilo zařídit, protože i my jsme měli zakázáno ty prostředky využívat. Ale podívejme se na Švédsko. Švédsko má teď asi 18 miliard..., ano miliard ve svém stabilizačním fondu v USA, a oni potřebovali 400 miliónů, aby si zachránili vysoce technologické odvětví leteckého a automobilového průmyslu - SAAB. 400 miliónů! A neměli je. Prostě je neměli. Čína jim řekla, já vám je dám, jenže by se tak dostala k leteckým i automobilovým technologiím. Konečně by se naučila dělat automobilové motory, což dodnes neumí. Číně řekli ne, a SAAB zbankrotoval.
A teď Čína po celém světě všechno skupuje a realizuje projekt hedvábné stezky. Všude ve všech směrech. Jak se z toho teď geopolitici vykroutí? Buď tedy z Číny udělají mořský stát, nebo naopak řeknou, že to jenom pevninské státy mohou vítězit? Podívejte se, jaké transportní artérie Čína vytvořila a jak fungují. No, něco si zase vymyslí, aby se dál mohli hrabat ve svém pískovišti. To je nám celkem jedno. Ale to hlavní. Opět byl světu z Česka vyslán signál. Stejně jako v roce 1938. Přenechali Česko Hitlerovi, Evropa mu spadla do klína a Hitler se stal centrem koncentrace řízení. Byla to první Evropská unie - jedno směřování. Potom patřilo pod Sovětský svaz a do roku 1968 byl SSSR jakoby konceptuálně mocný. Po roce 1968 SSSR již neměl žádnou konceptuální moc a Česko bylo ve vlivové zóně SSSR samostatným státem, který uplatňoval úplně jinou politiku, takže centrum esoterických znalostí řízení nepracovalo v zájmu SSSR. A teď bylo zase všem naznačeno - Čína. Poslouchat a orientovat se na Čínu! Bylo to řečeno správně, Česko se uvolnilo z řízení EU a USA. A kdo dostane klíč, když dobude město? Buď přítel, nebo ten, kdo může tomu městu velet a klíč od Československa teď má Čína.
Otázka – Odpověď z 20.8.2018
A právě proto byla konečná rozhodnutí s ohledem na státy Oregon, Washington, Kalifornie a Aljaška, konečná rozhodnutí, nedívejte se na to, co je uvedeno ve Wikipedii, kdy prý byly přijaty a kdy se staly součástí USA, ta konečná rozhodnutí byla přijata až poté, kdy byla podepsána kapitulace v podobě dohody o uznání dluhu společnosti Lena Goldfields. Řešilo to dvojitý úkol.
Jenže USA si okamžitě chtěly ukousnout ještě více, a předat do řízení USA dvě centra koncentrace řízení, dvě taková střediska informací, knihovnu Habsburků ve Vídni a okultní knihovnu v Praze, okultní centrum světového židovstva, neměli (globalisté) vůbec v úmyslu.
Kvůli tomu byl také v roce 1942 zavražděn Reinhard Heydrich, který se pokusil těmito věcmi zabývat. Z Velké Británie vyslali dva vrahy, kteří ho zabili a složka SS jako zázrakem zlikvidovala všechny, kteří pracovali podle plánů, které jim dal Heydrich. Takže čím přesně se zabýval Reinhard Heydrich s ohledem na okultní bádání, není známo, protože vyvraždili všechny včetně horníků, aby se nikdo nemohl o ničem prořeknout.
Proto samozřejmě tu iniciativu na odvrácení občanské války v Československu globalisté umožnili. To ovšem neznamená, že proti Sovětskému svazu nebyla rozpoutána hysterie. A v tom roce 1968 byly hned spuštěny i další procesy. A konkrétně šlo o ty studentské nepokoje, ke kterým zorganizovali i stávku pracujících, kterých vyšlo téměř 10 miliónů a vůbec nechápali, zač a nač vlastně protestují, a že ve skutečnosti bojují proti vlastnímu státu. No a de Gaulle byl přinucen odstoupit.
Otázka – Odpověď z 24.8.2020
Další otázka je od Pribalta. Valeriji Viktoroviči, okomentujte prosím pokus Lichtenštejnska dostat zpět pozemky, které mu byly zkonfiskovány v Československu v roce 1945 na základě výsledků 2. světové války. Co to má být? Zrychlují se procesy rozdělení Evropy na Mezimoří a Chalífát? Nebo jen státní elita hledá materiál pro vyvolávání nových konfliktů? Také se mi zdá být zvláštní zvolit si pro řešení územních sporů jako nástroj Evropský soud pro lidská práva. Asi to není náhoda?
Samozřejmě, že to není náhoda, ale všechno je to trochu jinak. A opět se vracíme k té otázce, co je to stát? Proč je Lichtenštejnsko, které má 37, nebo třeba i 39 tisíc obyvatel státem? Se svými 160 km2? A řekněme například ruská Ťumeň, Ťumeňská oblast v Rusku státem není. Je to v knize O světě křivých zrcadel II. o státu, kde se mluví o státech konstruktérech a státech projektově zkonstruovaných. Ano, o státech historicky zformovaných a státech projektově zkonstruovaných. Ale existují ještě státy konstruktéři, které tyto projektově zkonstruované státy vytvářejí.
Takže co se to děje? Zdálo by se, že ta kauza je směšná. Ale nic směšného v tom není. Pokud chápeme ty procesy, ke kterým dochází v Evropě, tak vše zapadne na své místo. Takže, co se to v té Evropě děje? V Evropě dochází k formování mezinárodního subjektu pod názvem Intermarium/Mezimoří. Mělo by jít o polský projekt od moře k moři, od Baltského moře k tomu Černému se začleněním řady území. Někteří předpovídají rozpad Polska. Pánové, a jak byste ho přerozdělili, mezi jaké subjekty?
Vždy bylo rozdělováno mezi Německo, Rakousko-Uhersko a Rusko. Tak jak ho chcete dělit dnes? Polsko samo se stává postupně subjektem globální politiky. Jen se podívejte na tu Lublinskou unii, která byla znovu podepsána v červenci a má za cíl zmocnit se právě běloruského území, k čemuž se připravují vojska NATO, tedy k čemuž se připravovala, dokud Rusko neřeklo výhružně: „Ne! Opovažte se vstoupit s armádou!“
Co se to děje? Máte-li cíl řízení, tak můžete využívat různé cesty k jeho dosažení, a ty jsou realizovány v závislosti na tom, v jakém stavu jsou nástroje. Jednoduše řečeno, když jdete na zahradu a chcete překopat záhon, tak si na to vezmete nějaké nástroje. Vyberete si vhodný rýč, nebo ho musíte napřed spravit, nebo to uděláte jinak, vezmete si nějaký jiný nástroj ke zkypření půdy. Takže v plánu vybudování Mezimoří, což fakticky není nic jiného než vybudování nového Rakouska-Uherska, které bude zahrnovat celé jeho území… To si jen Polsko myslí, že buduje impérium od moře k moři. Ve skutečnosti dochází k obnově Rakouska-Uherska, kde jsou dvěma klíčovými body Vídeň a Praha.
V roce 1955 se Chruščov velmi snadno vzdal Vídně, ale v roce 1968 jim došlo, že když přijdou i o Prahu, tak už nebude SSSR brát nikdo vážně, že klíčové body je třeba si udržet. Opakuji, že z hlediska globálního řízení je Vídeň centrem koncentrace řízení na základě Habsburské knihovny a Praha je zase světovým okultním židovským centrem. Heydricha stál pokus získat nad ním kontrolu život. Z Londýna speciálně vyslali vrahy, kteří ho zabili. A potom následovala zastrašovací akce, při které, světe div se, zlikvidovali všechny, kteří se nějak podíleli při Heydrichově pokusu získat přístup ke znalostem toho okultního pražského centra.
A oč usilovali Češi v tom roce 1968? Přesně o to, aby byly zlikvidovány podmínky tvrdě vybojované v husitských válkách, kdy si díky těmto husitským válkám Češi vybojovali právo zachovat se jako národ. V důsledku těch válek byly všechny nejbližší subjekty oslabeny. Česko se nedokázalo stát národním státem, ale ani subjekty, které ho obklopovaly, nedokázaly zcela potlačit českou národní suverenitu. Proto se také Česko, jako jeden ze subjektů, stalo součástí Rakouska-Uherska, se svými právy a tak dále.
V roce 1968 šlo přesně o to, o likvidaci Česka jako národního subjektu. Oni to nechápali a se svým nepochopením se plynule dopracovali k tomu, aby to bylo realizováno. Zbořili památník maršálu Koněvovi a postavili jiný vlasovcům. Tak co čekají? Co čekáte? Vy jste se vzdali toho deštníku, který Rusko jako ochranu poskytuje všem projektově-zkonstruovaným státům a čekáte, že na vaši národní kulturu, vaši národní suverenitu bude někdo brát ohled? Zatímco v rámci ruského světa na to brát ohled musí, musí vás respektovat, tak v rámci globálního tavicího kotle je to vše likvidováno.
Takže když u vás došlo na tyto kroky, tak jste se posunuli k tomu, aby jakési Lichtenštejnsko vzneslo svá práva na vlastnictví části českého území, na kterém se nachází unikátní historické objekty. Ale ty věci přece neprobíhaly najednou. Tak proč to spojuji? Je to jednoduché. Kdy bylo oznámeno, že Koněvovův památník bude zbořen? V září minulého roku, v roce 2019. A co se tenkrát hned projevilo? Že subjekt nemůže pracovat tak, jak je zapotřebí, že není způsobilý, takže je ho třeba začlenit. A hned tu máme Lichtenštejnsko s jeho žalobou o navrácení majetku.
V únoru ta žaloba byla zamítnuta a nyní se fakticky jedná o odvolání proti únorovému rozhodnutí soudu. To znamená, že ten proces běží. A o jaký jde proces? Nedokáže-li český stát řídit vlastní objekt, tak se do toho zapojí nadnárodní subjekt v podobě Lichtenštejnska. Vždyť co je to těch 160 km2 mezi Švýcarskem a Rakouskem? Stejně se stane součástí území Mezimoří. Ale díky tomuto vnějšímu korektorovi, bude možné Česko dostat do toho stavu, ve kterém se bude jako subjekt podílet na formování Mezimoří. Visegrádská čtyřka musí pracovat správně.
Těmito kroky, tím zbořením Koněvova památníku a postavením památníku vlasovcům bylo dáno najevo, že státní řízení není schopné kvalitně pracovat na vytvoření skupiny na obnovu Mezimoří, to je Visegrádská čtyřka a Lublinská unie, že to nedokáže. Je tedy potřebný vnější korektor, a tak se hned objevil, okamžitě. Napřed ticho po pěšině, a potom najednou bác a vše se rozběhlo. Okamžitě to jde strmě vzhůru.
Takže za co bojovali, na to i doplatili. Chtěli se osvobodit od Ruska, tak se osvobodili. Teď už Čechům zbývá jen osvobodit se od české kultury, protože to je přesně to, oč začali usilovat už v roce 1968. Takže takto vypadá ta situace.
Otázka – Odpověď z 26.4.2021
Další otázka. Valeriji Viktoroviči, jak podle vás spolu souvisí prohlášení českého prezidenta Zemana o tom, že nejsou důkazy o podílu Ruska na výbuchu ve Vrběticích a urychlené svolání Visegrádské skupiny Polskem?
Když jsme minule mluvili o tom, co se stalo, o tom prohlášení, o tom, že tu asi nemáme žádnou FSB, ministerstvo vnitra, Hlavní výzvědnou službu a tak dále, že tu máme jen dva lidi, Baširova a Petrova, tak jsem hned řekl: „Pánové, to je třeba dotáhnout, je to skvělá věc, kterou je třeba dotáhnout. Je tu několik aspektů.
První aspekt… Připomeňte mi prosím to velvyslanectví, to prohlášení starosty. Ten první aspekt fakticky leží na povrchu a souvisí s Visegrádskou čtyřkou. Ať už to chceme nebo ne, tak se znovu vracíme k tomu tématu vlajek. Nu chápejte, u každého státu jeho funkční postavení určuje vlajka, erb. A v daném případě se vracíme k těm vlajkám, k vlajce Polska a Česka, kdysi Československa. Co máme před sebou? Bezprostřední nástroj globální politiky v podobě bílého a červeného pruhu a aktivní uplatňování této politiky v podobě modrého klínu v české vlajce.
S čím se střetává globální vedení při uplatňování svého řízení? Lidé říkají: „Globalisté udělali tohle a tamti tamto, proč se jim to nedaří?“ Protože v řízení nikdy nic nedopadne přesně tak, jak jste si naplánovali. Jakmile totiž uděláte nějaký svůj tah, tak váš protivník učiní protitah a kvůli tomu je nutné neustále manévrovat. To znamená, že celkově je strategie sice dodržována, ale je nutné podnikat i taktické kroky. Strategie globální politiky je roztažena na dlouhá léta. Mnozí nad tím mávnou rukou, a potom se diví: „Jak to, že to tak dopadlo?“ a dohadují se.
Takže co se stalo? Česko bylo od samotného počátku vyjmuto ze sovětské zóny. Vzpomínáte na ty události v Československu? K tomu se ještě vrátíme. A ta otázka, kam bude patřit Česko, Praha - okultní centrum světového židovstva, je dost složitá a velice tíživě visela nad SSSR.
Když se SSSR rozpadl a tyto státy východní Evropy se začaly začleňovat do západního světa, tak byl jejich potenciál využíván úplně stejně jako potenciál těch států, které byly zformovány na základě konfrontace SSSR a kolektivního Západu pod vedením USA.
USA kdysi dostaly možnost ve vztahu ke všem evropským státům formovat kádry, uplatňovat svou kádrovou politiku s ohledem na složení vedení těchto států a využívat zdrojový potenciál těchto států pro společnou politiku zaměřenou proti SSSR, a přesně tohle opět uplatnily v politice i vůči státům východní Evropy: Polsku, Srbsku, nu, státům bývalé Jugoslávie, Maďarsku, Rumunsku… Všude probíhalo jedno a to samé. I v Česku, všechny si je takto podřídily.
On by to nebyl žádný velký problém, pokud by hroucení a přeformátovávání SSSR proběhlo podle plánu globálního prediktoru. Jenže globálnímu prediktoru se jeho plány v Rusku zvrtly, narazily na masový odpor národa. Lidé začali hledat své způsoby, jak obnovit stát. Objevila se tu stínová ekonomika, objevila se tu společenská iniciativa, která fakticky vedla k tomu, že se v reálu začal v systému řízení formovat alternativní stát, a to vše jen na základě společenské iniciativy, bez provádění státních převratů. To, čemu se tu dnes říká volontérství ve veřejné oblasti.
Právě tohle se tu rozběhlo a neumožnilo globálnímu prediktoru včas přeformátovat SSSR, rozložit a složit ho na základě Minsku, obnovit v něm „mraksismus“. Když rozložili celý SSSR, tak zachovali agitační středisko v podobě Běloruska, aby lidé, kteří trpěli v době přestavby, přestřelky a reforem, umírali hladem, řekli: „Oj, pojďme se vrátit k naší světlé minulosti, k tomu mraksismu! Vrátíme se tam.“ Ale to jim nevyšlo.
Také proto, že v roce 1996 Zjuganov hodil ve volbách schválně ručník do ringu, protože se zalekl řízení takového složitého objektu. On měl za úkol stát potápět a lidé ho chtěli obnovovat, společenská iniciativa dala najevo, že hledá jakoukoliv politickou strukturu, která bude obnovovat stát. Veřejné mínění tak vyvíjelo nátlak na politické struktury, lidé na ně tlačili, a proto byly tak či onak nuceny udržovat fungování státu.
A to vše vedlo k tomu, že globalisté museli přeformátování USA odložit v čase. Jenže jakmile to udělali, získaly USA možnost nakládat s ohromnými ruskými zdroji, hltat je a řešit díky nim své problémy. Americkou státní elitu to úplně omámilo, to zdrojové bohatství, které jí spadlo do klína. A to potom vedlo k její totální konfrontaci s globalisty, právě v té době, kdy se takto díky tomu upevnila.
Dokud tu byl SSSR, tak se globalistům dařilo držet státní elitu na uzdě. Jakmile však SSSR padl, tak se bezostyšně vrhla na okrádání celého světa, jenže takto by se civilizace na planetě Zemi dlouho neudržela. A globalisté kvůli tomu vstoupili v USA se státní elitou do konfrontace. Ten konflikt těch takzvaných demokratů a republikánů se odvíjí právě od tohoto okamžiku. Navzdory tomu, že měli právě hojnost zdrojů, začal se tam rozrůstat konflikt, který se v prvních letech 21. století plně vyprofiloval. Státní elita se plně vzepřela globalistům.
Ale takto to přece nebylo jen v USA, to právě státní elita tvoří tu tupou, v přímém smyslu tohoto slova, masu vykonavatelů, která byla nástrojem pro uplatňování globální politiky globálního prediktoru a nadnárodní politiky USA. No a tito lidé jsou přítomni všude. Takže když formovali řídicí sbor těch států takzvané nové demokracie, těch východoevropských států jako Polsko, Česko a Maďarsko, tak státní elita tyto kádry formovala ve svých zájmech, to ona je vybírala a volila lidi tupé, omezené, kteří se zajímají jen o to, co řekne jejich páníček ve Washingtonu.
A to, jak se mění nálada ve Washingtonu k jedněm a těm samým otázkám, je možné pozorovat názorně na Německu, na příkladu rozdílného chování a prohlášení Angely Merkelové. A to jde o političku zkušenou, která ví, co chce, a přesto i ona musí neustále manévrovat mezi různými klanově-korporativními skupinami v USA. Jednou je nucena prosazovat jedno, podruhé něco jiného. Německo je okupovaný stát.
Takže státní elita ve své mase zformovala celý ten řídicí sbor nejen ve státech západní Evropy, ale i té východní. A nyní přichází okamžik, kdy ta šarvátka mezi státní elitou a globalisty spěje ke svému vyvrcholení. Takže se jedná o to, jak bude využit zdrojový potenciál těch státních útvarů, které má pod kontrolou státní elita.
V Česku je Zeman, který uplatňuje jednu politiku a jsou tam další vládní orgány uplatňující jinou politiku. Zeman uplatňuje politiku globálního prediktoru, která více odpovídá národním zájmům Česka. A ta vláda, která mu čelí, uplatňuje politiku americké státní elity, kdy mají být na úkor českých zdrojů řešeny problémy výlučně Spojených států a co bude dál se světem, je všem jedno, včetně české vlády.
A takto je to ve všech státech. Ale v Česku se navíc v Praze nachází okultní centrum světového židovstva, kvůli kterému zemřel Reinhard Heydrich, na kterého poslali dva zabijáky z Londýna, a byli postříleni všichni, kteří s Heydrichem pracovali, kteří něco věděli o jeho záležitostech, s jakými artefakty pracoval, a kde bylo co schované. To proto postříleli i ty horníky, ale o tom už jsme mluvili.
A tak tu je teď problém, jak se těch podpindosníků zbavit? Je přece třeba se jedněch zbavit... Vůbec nemluvím o žádných zájmech Ruska, to ani náhodou. Jde o boj globalistů se státní elitou, jedni i druzí jsou proti Rusku. Ale globalisté si alespoň uvědomují, že je někdy nutné se dohodnout a v něčem ustoupit, jinak se zhroutí celá civilizace na planetě Zemi, zatímco státní elita nechápe vůbec nic. Ta chce především zachovat Pax Americana, a že se zhroutí celá civilizace je nad její chápání, stejně jako nad chápání té státní elity různých států podřízené státní elitě USA, a to včetně té ve východní Evropě, například v Česku.
Je zapotřebí tu vládu dostat do konfrontace s vlastním obyvatelstvem. A to se dá nejefektivněji udělat přes idiotismus, aby se chovala idiotsky. Jakmile se zmínili o Petrovovi, Baširovovi a výbuchu skladů, tak vyvstala otázka, před kterou už neutečou: Co to bylo za sklady, kam putovaly ty zbraně a jak financovali terorismus? Všechny ty vlády, které tak obviňují Rusko, financovaly terorismus a díky tomu mohou být ti lidé odstraněni od státního řízení. Ale opakuji, že to neuděláte najednou, musíte napřed vytvořit informační pole, musíte… A státní elita USA tomu bude bránit, přesto je takto pořádně zaháčkovali a už se z toho nevyvléknou, to nemůžou vyhrát.
A najednou Polsko navrhlo provést schůzku Visegrádské čtyřky. Visegrádská čtyřka je jen počáteční segment obnovy Rakouska-Uherska, které nyní bude daleko větší, od moře k moři. Je to program vybudování Mezimoří, je to jeho počáteční etapa. A tato etapa plně protiřečí americkému řízení ve vztahu k Evropě, včetně té východní.
Co potřebuje Amerika? Ta potřebuje válku na evropském území, a to včetně Česka! A tomu napomáhá současné české vedení, oni přinášejí válku, přitahují ji do svého státu. Dělají to kvůli tomu, že to vyžadují jejich američtí páníčci. A proto je teď zapotřebí celému tomu vedení nastavit takové parametry jejich práce, aby se to nestalo a začala očista od podpindosníků uvnitř té Visegrádské čtyřky.
Co se týká Česka, tak tam starosta nějaké městské části…
Já to přečtu. V RIA Novosti je zpráva, že ruské ministerstvo zahraničí připomnělo české straně situaci s jejími nemovitostmi v centru Moskvy po jejím vznesení nároků na pozemek v Praze. A konkrétně předtím starosta městské čtvrti Praha 7 Jan Čižinský prohlásil, že úřady požadují od Ruska vrátit část městského parku Stromovka, kterou nyní využívá ruské velvyslanectví.
Když se podíváme na chování Česka, tak to vypadá jako v té bajce od Krylova, kde mopslík štěká na slona. Jenže budou-li všichni mopslíci štěkat a slon na to nebude reagovat, tak nakonec vznikne kritické množství, kdy… Nu, kousne nás Česko, Slovensko i Polsko a my to vždy ponecháme bez reakce, protože to není naše úroveň. Jenže existuje politika drobných řezných ran, mluvil jsem o ní, kdy systém nakonec vykrvácí a přestane fungovat.
A jak to vypadá v dané situaci? Na tohle nereagujeme, vždyť je to jen malé Česko, na tamto nereagujeme, vždyť je to jen Slovensko a tak dále. Ale ve skutečnosti to tak není. Pravdu mají ti, kteří říkají, že je třeba odpovědět velice tvrdě. Chce si to pan starosta vyřídit s velvyslanectvím? Je třeba se toho chytit, a nakonec si to rozdat s Českem, Slovenskem i Polskem doopravdy.
Chceme přijít o Mezimoří? Vůbec ne. My chceme s tím Mezimořím pracovat. Chceme, aby to bylo jako dřív? Abychom dodávali zdroje tomu Česku, Slovensku a Polsku a dopadalo to jako v tom přísloví, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán? Nemluvím o národech, ale o státní politice určitých států a my přece víme, že jsou to státy-konstruktéři, tedy projektově zkonstruované státy. Konstruktéři je vytvářejí, tohle jsou projektově-zkonstruované státy. Vyprojektovali a zkonstruovali je pro určitý úkol a ten úkol je být antiRuskem. Štěnice jsou to malé, ale jsou pod tlakem. V daném případě je nutné postupovat stejně.
A když se vrátíme k tomu velvyslanectví. Podívejte se, jaký diplomatický komplex má u nás k dispozici Česko?! A jaký má Slovensko? A co Polsko? Co je to za obrovské diplomatické komplexy? Obzvláště u Česka. Jen si vezměte, jak jsou velké, přestože si ten jeden mezi sebe rozdělilo Česko a Slovensko. Proč jim to od roku 1954 SSSR poskytoval? Bez náhrady? Přímo toužil darovat jim ty nemovitosti v Moskvě!
Možná zrevidujeme tyto bezplatné dárečky? Říkají, že je to vlastnictví Česka nebo Slovenska. Skutečně? A proč Sovětský svaz tak hodně rozdával? To proto, že to vedení, které se dostalo k moci po Stalinovi, bylo konceptuálně bezmocné. To konceptuální vedení, které přišlo po Stalinovi, reálně vědělo, že nadnárodní řízení má dva opěrné body v Evropě, v rakouské Vídni a české Praze, což fakticky tvořilo jediný segment Rakouska-Uherska, Rakousko-Uherského mocnářství.
A když předali Západu Vídeň, jedno centrum koncentrace řízení nadnárodního vedení, tak si druhé ponechali jako záruku toho, že SSSR... Tu partajní sovětskou nomenklaturu hodili přes palubu, když se zhroutil SSSR, podrazili je. A aby je tenkrát nepodrazili, tak si začali dělat oko u nadnárodního řízení. V daném případě se to projevilo v podpoře Československa, dárečky, dárečky, samé dárečky. Ty dárky měly zajistit uplatňování zcela určité politiky, vedení konkrétní politiky.
A pokud Československo tyto dohody nedodrželo, tak tyto dárky ztrácejí svůj smysl. To znamená, že je zapotřebí si je vzít zpět, jednoduše si je vzít zpět. A to tím spíše, že ten státní subjekt, který existoval, a kterému to vše bylo darováno v rámci určité politiky, už neexistuje. Nestačí, že tento státní subjekt nesplnil jediný svůj slib, čehož důsledkem bylo to takzvané Pražské jaro v roce 1968…
Povšimněte si toho roku 1968! 5. ledna Sovětský svaz podepsal kapitulaci, tu dohodu s Lena Goldfields, a hned následoval Damanský konflikt s Čínou, Pražské jaro, Pařížské jaro a všechno to další. V roce 1968 se toho stalo velice mnoho. Už tehdy to sovětské vedení podrazili, nesplnili dohody a začali realizovat své plány.
A to vyvolává otázku, co s tím?
Je to velice jednoduché. Zazněl návrh přerušit diplomatické styky s Českem. Tohle bychom ve skutečnosti dělat neměli, přestože mnozí, kteří znají reálnou roli Česka v nadnárodní politice… Včera jeden člověk asi ze strachu nevydržel, v té politické talk show a viditelně se vyděsil, když navrhli přerušit diplomatické styky s Českem: „To nemyslíte vážně. Vždyť je tak malinké, to nesmíme.“ Bylo vidět, jak se bojí, asi ho polil studený pot: „Vždyť by urazili samotného páníčka!“ A to si hraje na vlastence!
Je nutné snížení diplomatické úrovně styků s těmito státy na úroveň, která jim patří. Takže velvyslanectví Polska, Slovenska, Českoslo... tedy Česka se musí… Ty nemovitosti se musí vrátit Rusku. A diplomatické zastoupení, celé velvyslanectví bez přerušení diplomatických styků… Nechtějí, aby náš velvyslanec byl tam u nich Polsku…? Žádný problém. Bez přerušení diplomatických styků snížit úroveň tak, aby zájmy těchto států v Rusku zastupovala Vídeň! Rakousko. A hotovo. Tak vyřešíme problém Mezimoří i problém těchto drobných, ze řetězu utržených států, se kterými je třeba něco udělat, aby si příště každý tisíckrát rozmyslel, než si dovolí něco na Rusko. Tak je to třeba udělat.