• Konceptuál CZ

Vladimir Putin vystoupil na zasedání on-line fóra "Davos agenda 2021",

které pořádá Světové ekonomické fórum 27-1.2021 od 15:10 hodin.


Moskva-Kreml.

On-line setkání se bude konat od 25 do 29 ledna s účastí hlav států a vlád, vedoucích největších mezinárodních společností, globálních médií a mládežnických organizací z Asie, Evropy, Afriky, Blízkého Východu, Severní Ameriky a Latinské Ameriky.

Hlavní téma diskuze - "nová globální situace" spojená s pandemií koronaviru.


***


K. Schwab:

Pane prezidente! Vítejte na "davoském týdnu". Rusko je významnou světovou velmocí s dlouholetou tradicí účasti na Světovém ekonomickém fóru. V tomto historickém okamžiku se světu otevírá nové okno možností pro přechod od epochy konfrontace k epoše spolupráce. Možnost slyšet Váš hlas, hlas Prezidenta Ruské Federace, je velmi důležitá, obzvláště v době, kdy existuje mnoho rozporů, různých přístupů, je potřebný konstruktivní, čestný dialog pro řešení našich společných problémů, pro odchod z epochy polarizace a izolace.


Včera jste telefonicky hovořil s prezidentem Bidenem a dohodli jste se na prodloužení smlouvy o strategických útočných zbraních, což je velmi pozitivní historické znamení.


COVID-19 ukázal, že jsme všichni zranitelní a vzájemně na sobě závislí. A stejně jako ostatní země se Rusko rozhodně neobešlo bez vlivu této pandemie. A samozřejmě se otevírají nové možnosti mezinárodní spolupráce, což nás všechny zajímá.


Pane prezidente, se zájmem si vyslechneme váš úhel pohledu, úhel pohledu Ruska, pohled na současnou situaci, situaci v 21. století. Co je podle Vašeho názoru potřeba udělat, aby lidé všeobecně žili v podmínkách míru a prosperity?


Pane prezidente, svět čeká na Vaše vystoupení.


V. Putin: Vážený pane Schwabe, drahý Klausi! Drazí kolegové!


V Davosu jsem byl mnohokrát na akcích, které pořádá pan Schwab, už od 90-tých let. Přesně jak si Klaus vzpomněl, že jsme se seznámili v roce 1992. Když jsem pracoval v Petrohradě, skutečně jsem se opakovaně zúčastnil tohoto reprezentačního fóra. Rád bych vám poděkoval za to, že dnes je možnost vyjádřit svůj názor odborné komunitě, která se na tomto mezinárodně uznávaném místě shromažďuje díky úsilí pana Schwaba.


V první řadě bych vás, dámy a pánové, rád přivítal na Světovém ekonomickém fóru.


Je potěšující, že bez ohledu na pandemii, navzdory všem omezením, fórum stále pokračuje ve své práci. I když jen v online formátu, ale stále pracuje a nabízí účastníkům možnost si v průběhu otevřené a svobodné diskuse vyměňovat svá hodnoceni a předpovědi, což zčásti kompenzuje ten nedostatek přímého setkání vedoucích představitelů států, představitelů světového obchodu a společnosti, který se nahromadil v uplynulých měsících. To vše je důležité nyní, kdy je před námi tolik složitých otázek, vyžadujících odpověď.


Současné fórum je první na počátku třetího desetiletí 21. století a většina témat na něm je samozřejmě věnována hlubokým změnám, které se na planetě dějí.


Je opravdu těžké si nevšimnout zásadních transformací v globální ekonomice, politice, společenském životě, technologiích. Pandemie koronaviru, kterou Klaus právě zmínil a která se stala vážnou výzvou pro celé lidstvo, jen podnítila, urychlila strukturální změny, pro které byly předpoklady již dávno vytvořeny. Pandemie vyostřila problémy a dis balance, které se dříve ve světě nashromáždily. A takové tendence se mohou projevit prakticky ve všech sférách.


V historii samozřejmě neexistují žádné přímé paralely. Ale někteří odborníci - respektuji jejich názor - přirovnávají současnou situaci k 30-tým letům minulého století. S takovou situací je možné souhlasit, ale možné i nesouhlasit. Ale v mnoha parametrech, v rozsahu a komplexním, systémovém charakteru výzev, potenciálních hrozeb se určité analogie přece jen nabízí.


Vidíme krizi dřívějších modelů a nástrojů ekonomického rozvoje. Posílení sociálních rozdělení jak na globální úrovni, tak v jednotlivých zemích. Už jsme o tom dříve mluvili. Ale to ve svém pořadí dnes způsobuje ostrou polarizaci společenských názorů, provokuje růst populismu, pravého i levého radikalismu, dalších extrémů, zostřeni a vyhrocování vnitropolitických procesů, včetně těch ve vedoucích zemích.


To vše se nevyhnutelně odráží i v charakteru mezinárodních vztahů, nepřidává jim stabilitu a předvídatelnost. Dochází k oslabení mezinárodních institucí, množí se regionální konflikty, degraduje i systém globální bezpečnosti.


Klaus se nyní zmínil o mém včerejším rozhovoru s Prezidentem Spojených Států a o prodloužení smlouvy o omezení strategických útočných zbraní. Bezpodmínečně, je to krok správným směrem. Přesto se rozpory roztáčí, jak se říká, po spirále. Jak je známo, neschopnost a nepřipravenost řešit podobné problémy se v podstatě ve dvacátém století obrátily v katastrofu II. sv. války.


Samozřejmě, že nyní je takový globální "horký " konflikt, doufám, v zásadě nemožný. Moc v to doufám. Znamenal by konec civilizace. Ale opakuji, situace se může vyvíjet nepředvídatelně a neřízeně. Pokud se ovšem neudělá nic pro to, aby se to nestalo. Je pravděpodobnost střetu se skutečným zhroucením světového rozvoje, úplným bojem všech proti všem, s pokusy rozhodnout nazrálé rozpory cestou hledání "vnitřních" a "vnějších" nepřátel, s destrukcí nejen takových tradičních hodnot (nám v Rusku drahých), jako je rodina, ale i základní svobody, včetně práva volby a nedotknutelnost soukromí.


Poznamenám, že sociální a hodnotová krize se již projevuje negativními demografickými důsledky, kvůli nimž lidstvo riskuje ztratit celé civilizační a kulturní fundamenty.


Naše společná odpovědnost dnes sestává z toho, abychom se vyhnuli takové perspektivě, která se podobá ponuré anti utopii, zabezpečit rozvoj po jiné, pozitivní, harmonické a tvůrčí trajektorii.


S ohledem na to se více zaměřím na ty klíčové výzvy, které podle mého názoru stojí před světovým společenstvím.


První z nich - sociálně-ekonomická.


Ano, pokud budeme soudit podle čísel statistik, tak bez ohledu na hluboké krize v letech 2008 a 2020, lze období posledních čtyřiceti let označit za úspěšné nebo dokonce za superúspěšné pro světovou ekonomiku. Počínaje rokem 1980 se globální HDP v paritě ke kupní síle v reálném vyjádření na obyvatele zdvojnásobil. To je bezpochyby pozitivní ukazatel.


Globalizace a domácí růst vedly k silnému vzestupu v rozvojových zemích, umožnily více než miliardě lidí dostat se z chudoby. Takže, vezmeme-li úroveň příjmů 5,5 dolaru na osobu a den (podle parity kupní síly), pak podle hodnocení Světové banky, v Číně, například, se počet lidí s velmi nízkými příjmy snížil ze 1,1 miliardy v roce 1990 na méně než 300 milionů v posledních letech. To je jistě úspěch Číny. A v Rusku z 64 milionů lidí v roce 1999 do asi 5 milionů v současné době. A myslíme si, že to je pohyb vpřed v naší zemi v hlavním, tak říkajíc, směru.


Ale přesto hlavní otázka, odpověď, na kterou v mnoha ohledech umožňuje chápat současné problémy – jaký byl charakter takového globálního růstu, kdo z něj získal základní výhodu.


Jistě, jak již jsem řekl, v mnohém zvítězily rozvojové země, které využily rostoucí poptávku po svých tradičních a dokonce i nových produktech. Výsledkem takového vstupu do globální ekonomiky však nebyla jen pracovní místa a exportní příjmy. Ale i sociální náklady. Včetně podstatných rozdílů v příjmech občanů.


A jak je to ve vyspělých ekonomikách, kde je úroveň průměrného blahobytu mnohem vyšší? Jakkoli to paradoxně zní, ale problémy s rozvrstvováním zde, v rozvinutých zemích se ukázaly být ještě hlubší. Takže, podle hodnocení Světové banky, pokud s příjmy méně než 5,5 dolarů na den ve Spojených Státech, například, v roce 2000 žilo 3,6 milionu lidí, pak v 2016 již 5,6 milionu lidí.


Během tohoto období vedla globalizace k značnému nárůstu zisků velkých nadnárodních, především amerických a evropských společností.


Mimochodem, ve vztahu k občanům je ve vyspělých ekonomikách Evropy stejná tendence jako ve Státech.


Ale opět, pokud mluvíme o zisku společností, kdo získal příjmy? Odpověď je známá, je zřejmá - jednomu procentu populace.