• Konceptuál CZ

Základem Dostatečně všeobecné teorie řízení (DVTŘ) je Plná funkce řízení (PFŘ)

Aktualizace: 10. pro 2020

Vážení přátelé, jako úvod do DVTŘ jsem vybral krátký článek ze Slovanské košile, který je pro první seznámení se s DVTŘ naprosto dostačující.


Co je vlastně úplná funkce řízení?


Proč je jeden vedoucí, kterému je přidělen nějaký úkol, dokonce i velmi rozsáhlý a složitý, a on ho provede úspěšně a druhý vedoucí dokonce ne moc složitý úkol zpacká? Samozřejmě to lze vysvětlit pomocí „schopností/nadání“, „praxe“ a jiných podobných klišé. Tyto důvody však popírají příklady, kdy i zkušení vedoucí „zpackají“ svůj úkol. Například Jelcin byl zkušený vůdce, ale pod jeho řízením byla země zničena.


Mírou posouzení jakéhokoli současného probíhajícího procesu řízení je (ú)plná funkce řízení (rusky Полная функция управления – ПФУ).


Můžeme dát následující příklad. Chcete jet autem na trh pro jídlo pro rodinu. Chcete-li vyřešit tento problém, vy sám, aniž byste to předpokládal, budete muset učinit určitá rozhodnutí a budete muset provést určitý soubor opatření:

1. Vyhodnotíte stav auta: motor, kolo atd. Musíte se tedy podívat na vaše auto. Pokud tak neučiníte, možná nedojedete na trh.

2. Vyhodnotíte též svou náladu. Pokud cítíte přiblížení nebezpečí, pak je lepší cestu odložit. Pokud to ignorujete, může se stát, že nedojedete.

3. Odhadujete počasí. Pokud je silné náledí, pravděpodobně cestu odložíte. Pokud je počasí dobré, můžete jet.

4. Zamýšlíte se nad tím, jestli máte dost benzínu, a na jaké čerpací stanici můžete natankovat. Během jízdy neustále vyhodnocujete chování ostatních vozidel, která jedou blízko nebo se potkávají na silnici. Pokud podceníte nepředvídání, též můžete nedojet.

5. Během cestování se budete neustále řídit pravidly silničního provozu, značkami, semafory, pokyny dopravní policie. Pokud jste něco zanedbali, je velmi pravděpodobné, že cesta může skončit špatně.

6. Může se stát, že z nějaké příčiny (dovolená, přírodní katastrofa) v rozhlasu městské úřady oznámí zákaz průjezdu na určité trase. Pokud to neberete v úvahu, nedostanete se na trh.

7. A v neposlední řadě, však neméně důležité. Jeden řidič, když viděl na cestě ztracené štěně, zpomalí a dá mu možnost přeběhnout cestu. A druhý, jak říkají, „vlastní matku přejede“ a nebude o tom přemýšlet. Jeden řidič se na křižovatce chová obezřetně. A druhý jede rovně, neberouce do úvahy, že sousední auto je řízeno opilým řidičem. Toto se nazývá rozlišení.


Takovým způsobem úplná funkce řízení přichází s posouzením (hodnocením):

1. Stavu objektu řízení

2. Skutečného stavu subjektu

3. Stavu okolního prostředí

4. Stavu vzájemných vztahů s okolními objekty

5. Stavu řídící struktury

6. Ukázání nebo omezení více důležitějších struktur řízení

7. Rozpoznávání/rozlišování (tj. schopnost rozlišit dobré od zlého, pravdu od lži, nebezpečí od bezpečí atd.). Takové rozpoznávání se nazývá vědecky „držení se metodologie“. Člověk není soběstačný při rozpoznávání. Rozpoznávání je dáno Bohem v souladu se skutečnou, nikoliv deklarovanou mravností člověka.

Jestliže by se byť jediný bod neuskutečňoval, pak se takové řízení neuskutečňuje jako úplná funkce řízení a dříve nebo později je odsouzeno k neúspěchu. Podle úplné funkce řízení (ПФУ) – to je nejen posuzování situací a přijímání řešení podle 7-mi bodů. To je mnohem více informací o návaznosti přesně daných činností a vlivů.


Ukažme si příklad. Nechť je nutné zajistit přepravu zboží na letadlech. Chcete-li to provést, musíte provést následující kroky:

1. Pilot musí vědět, kam a jakou sílou vítr působí na jeho letadlo. Podle toho musí být na letadle namontovány odpovídající snímače. Pilot musí vědět, kdy a jaká letadla může na své cestě potkat, a jak je nutné se vyhnout srážce.

2. Je nutné zformovat u pilota odpovídající návyky a standardní jednání v případě možných situací. Například vítr fouká zleva – „kormidlo doleva“, vítr fouká zprava – „kormidlo doprava“.

3. K dosažení cíle pro pilota a letoun existuje celá řada nezbytných úkolů: vzlet, přistání, samotný let, zajištění teplotně-vlhkostního režimu pro zabezpečení nákladu, nepřerušovaný provoz letadlových motorů apod. Kromě toho je třeba tyto úkoly uspořádat podle jejich významu. V první řadě – nejdůležitější, za druhé – velmi důležité, za třetí – důležité, atd. A nakonec stanovit ty úkoly, jež jsou potřeba, ale bez jejich řešení není možné přežít. Toto je vektor cílů.

4. Nyní vzniká otázka: Jak zařídit, aby letadlo a posádka přeletěla z bodu „A“ do „B“ a bezpečně převezli určený náklad? A nebo složitějším jazykem: jak řešit všechny úkoly, složené do vektoru cílů? Vektor cílů musí odpovídat aktuálnímu stavu, tj. co existuje v daný okamžik. Rozdíl mezi nimi je vektor chyby. Pokud při ideálním řízení se vektor současného stavu shoduje s vektorem cílů, pak vektor chyby je „0“. Celá otázka je o tom, jak to zařídit. Velitel v našem případě musí rozpracovat strategii činností a událostí. Kdo, kdy a na čem dopravit převážený náklad na letiště? Kde bude uložen? Kdo a jak bude provádět nakládání? Náklad se převeze jedním letem, anebo několika? Možná ve skutečnosti ho přepravit přes železnici? Jak se bude náklad chovat při letu? Jakou trasou letět z bodu „A“ do bodu