• mmakovy

Zpráva Orion z roku 1983, Výbor státní bezpečnosti SSSR - zatím bez příloh

Přátelé, dobrá duše Luky se pustil do překladu zprávy KGB. Přeložené materiály budeme postupně zveřejňovat, podle toho, jak Luky bude mít čas překládat. Originál zprávy KGB včetně příloh najdete na https://www.konceptualcz.cz/zprava-orion-materialy-odtanene-materialy-kgb)


Zpráva Orion, SSSR, 1983

Výbor státní bezpečnosti SSSR – vědeckovýzkumný ústav

11. listopadu 1983 v Moskvě


Předsedovi výboru státní bezpečnosti SSSR soudruhu V. M. Čebrikovu.

Vědečtí pracovníci vědeckovýzkumného Centra „Romb“ (institutu) KGB, v souladu s rozkazem náčelníka institutu č. 528 ze dne 12. května 1983, s pokynem zástupcem předsedy KGB SSSR soudružky Kručková V. A. ze dne 28. dubna 1983, v souladu s dopisem Generálního tajemníka Ústředního výboru KSSS – předsedy prezidia Nejvyššího sovětu SSSR soudruha Andropova J. V. ze dne 12. dubna 1983,

společně se specialisty a představiteli přizvanými k vědeckovýzkumným pracím - viz dlouhý seznam, provedli vědeckovýzkumné práce (výzkumy) materiálů vědeckého oddělení SS „Ahnenerbe“ (Německo), 1938 – 1945, týkajících se evoluce Sluneční soustavy, Země a lidstva.

K dispozici byli vědeckým pracovníkům a specialistům předloženy následující dokumenty – viz dlouhý seznam.

Skupině výzkumníkům byly zadány tyto dotazy:

a) jak je energeticky zahrnuta, vnitřně organizována, jak funguje a jak se rozvíjí Země v systému vesmírných vztahů;

b) jak se rodí a jak vzájemně působí v rozvíjejícím se kosmo-geofyzikálním systému různé dynamické procesy;

c) přes jaké fyzikálně-chemické mechanizmy globální i lokální dynamika těchto procesů předurčuje příslušné změny kvalitativních vztahů a anomálií různých přírodních i umělých prostředí, materiálů, technických prostředků, inženýrských staveb, masové i individuální fyziognomie a psychiky;

d) jak výše uvedené procesy ovlivňují přírodní katastrofy, ekologické škody, nemoci, destrukci psychiky a systém řízení, ničení staveb, výbuchy, požáry, havárie, katastrofy, smrtelné epidemie, kriminalitu, různé konflikty a jiné nebezpečné jevy.

Vědecká organizace „Ahnenerbe“ byla zřízena v roce 1935 na osobní rozkaz Adolfa Hitlera. Od roku 1938 se v Německu všechny vědecké výzkumy prováděly pod dohledem vědecké organizace „Ahnenerbe“. Kolektiv této organizace se skládal z vynikajících německých vědců. V letech 1937 – 1938 vědci z Ahnenerbe provedli řadu vědeckovýzkumných expedicí v Himalájích a v Tibetu, kde se zejména zajímali o staré artefakty, dokazující existenci mimozemských civilizací, které řídili člověčí evoluce. Vědci Ahnenerbe také hledali Šambalu (město bohů). Na těchto výzkumech se podílelo okolo 7 tisíc pracovníků – známí archeologové, antropologové, biologové, genetici, historici atd.

Jak vyplývá z materiálů NKVD, v roce 1938 na základě svědectví získaných expedicemi v Tibetu a v Transhimálaji, německá vláda nasměrovala expedici na výzkum podmořského šelfu Antarktidy v oblasti Země Královny Maud. (Příloha č. 2)

V září roku 1945 pracovníci kontrarozvědky „SMĚRŠ“ ve městě Pirna nedaleko Drážďan nalezli tajný pracovní sešitek plukovníka Wehrmachtu Wilhelma Worlfa s koncepty rozkazů Adolfa Hitlera a Říšského vůdce SS Heinricha Himmlera o výběru kandidátů mezi vojáky Wehrmachtu, Luftwaffe, vojenského námořnictva a vojsk SS pro odeslání do Antarktidy. (Příloha č. 3)

Za účelem rozvědky, jak to vyplývá ze zprávy Národního komisariátu Státní bezpečnosti SSSR J. V. Stalinovi z 16. prosince 1945, byly na přelomu listopadu a prosince 1945 na rozkaz VMF SSSR do oblasti Země Královny Maud vyslány tři ponorky typu „K“, série XIV, č. K-56, K-53 a K-51 za účelem ponoru K-56 na souřadnicích 68° jižní šířky a 1° východní délky. Když se ponorka ponořila do hloubky 100 metrů, zaznamenaly palubní systémy pohyb asi 10 neznámých cílů v okolí ponorky, které měnili svojí polohu rychlostí 66 uzlů (1 uzel = 1.852 km/h), což trojnásobně převyšovalo rychlost sovětské ponorky při hladinové plavbě. S takovým úkazem se sovětské ponorky setkaly poprvé. Zaútočit na tyto objekty, které měnily pozice s neuvěřitelnou rychlostí, nebylo v silách K-56. Pro zopakování operace bylo navrženo přivést odpovídající síly sovětských vojensko-mořských sil a celou operaci provést za pomoci vojsk spojeneckých států. (Příloha č. 4)

Po roce, v lednu 1947, americký polární výzkumník admirál Richard Byrd obdržel r