7.6.2025
Zde na Konceptuálu CZ jsme si již mnohokrát ukazovali, že některé zprávy v masmédiích jsou víceúrovňové. První úroveň je určena ovečkám a druhá, v článcích skrytá, jejich pastevcům. Takovou zprávou je i informace o propuštění jisté vražedkyně, kterou už 56 let drží za mřížemi. Když pominu, že té dívence bylo tehdy 21 let a že ji někdo, možná dokonce pracovník tajných služeb, zcela úmyslně zblbnul a zatáhnul do nějaké skupiny lidí, kterou potom označili za sektu, a pak ji přitáhl k nějaké vraždě, aby se poté stala slavnou vražedkyní, celá zpráva je konstruována tak, aby na jejím základě šla velice dobře pochopit druhá smyslová rovina.
Hloupoučká dívenka tedy sedí 56 let. Kromě toho, že 5 + 6 = 11 – a toto číslo si pamatujte – se nejprve podívejme, co se stalo před těmi zmiňovanými 56 lety. Nemusíte hledat dlouho: pamětníci si dobře vybaví obrovský šok pro celé lidstvo – 20. července 1969 údajně přistálo Apollo 11 na Měsíci a Armstrong s Aldrinem se po něm údajně procházeli.
Právě kvůli této "procházce" musel být odstraněn Jurij Gagarin. Byl totiž čestný a navíc mimořádně populární po celém světě. Kdyby prohlásil, že na Měsíc se s tehdejší technikou kvůli Van Allenovým radiačním pásům nic živého nedostane, podvod s Apollem by neprošel.
A tedy číslo 11 podruhé – Apollo 11. Co nám říká číslo 11? Jedenáctka je identifikační značka jednoho z křídel Globálního prediktoru (GP). Tato křídla si můžeme představit jako dvě fotbalové jedenáctky s realizačním týmem a kompletním zázemím. Právě tyto dvě struktury řídí už více než 3000 let podstatné procesy na planetě Zemi. Není to magie, je to matice řízení.
Po 56 letech od události, která změnila dějiny, se v roce 2025 objevuje v médiích zpráva: Patricia Krenwinkelová, vražedkyně z Mansonovy rodiny, bude možná po 56 letech propuštěna z vězení. Ještě tedy propuštěna nebyla – byla doporučena k propuštění. Stejně tak ještě nebude oficiálně prohlášeno, že Apollo bylo podvod. Ale je doporučeno o tom začít mluvit. Je dovoleno říci: ano, byla to lež. Promyšlená, řízená, symbolická. A už není třeba ji chránit.
Důvodem nebyla pravda, ale Řád. Proč to trvalo právě 56 let? Protože Apollo byl projektem bílého křídla GP, a to představuje Řád, racionalitu, tvrdou ruku (vraždy, války, atentáty, krev). Ale také schopnost oklamat ve jménu vyššího pořádku. V roce 1969 bílé křídlo GP potřebovalo udržet mýtus americké technologické nadvlády nad světem. Mýtus byl výhodný i pro červené křídlo, proto mlčeli (spoluvina?). A právě to ukazuje, že mezi oběma křídly existují dohody, které se za každých okolností dodržují.
Apollo 11 tedy nebyl vědecký projekt. Byl to film. Hollywood, NASA, Pentagon – a především Globální prediktor. Lež, která měla účel a význam. Byla potřebná. Ale když se svět změnil, když už to bílí dotáhli až na okraj propasti, tato lež už potřebná není. Její ochrana končí. A tím i nadvláda bílého křídla, která s přestávkami ovládala Evropu po staletí. Ve střední Evropě určitě od Bílé hory, popravy českých pánů v roce 1621, nebo možná už od Kostnice a upálení Mistra Jana Husa.
Co tedy symbolizuje doporučení k propuštění Patricie Krenwinkelové? Samozřejmě, že vůbec nejde o ni. Důležité je číslo: 56. A další číslo v článku? Šestnácté slyšení. V tarotu je 16. karta věž – symbol zhroucení lži, pádu systému, destrukce starého světa. Symbolika je tedy jasná.
Ale tím to nekončí. Nejde jen o to, že se do události vepsala čísla. Celý příběh Patricie Krenwinkelové byl od začátku napsán jako scénář. Takový, na kterém lze v budoucnu – třeba o pět desetiletí později – předávat pokyny z nejvyššího velení Globálního prediktoru směrem dolů. Globální prediktor neřídí svět zprávami, ale symboly, čísly, opakováním, asociacemi a načasováním.
GP plánuje v dlouhodobých horizontech – nejkratší plány má na 20 let dopředu, střední na století, dlouhé na tisíciletí. Je tedy zcela možné, že už při uvěznění Patricie v roce 1969 existoval záměr ji znovu „použít“ právě po 56 letech, v roce 2025. Nikoli jako osobu, ale jako nosič významu, symbol, kanál pro přenos signálu.
A právě to je to nejdůležitější: příběh Patricie nebyl zvolen náhodně. On byl stvořen právě proto, aby v budoucnu mohl sloužit jako nosič sdělení. Jako jakási „informační kazeta“, kterou GP zapečetil do dějin – a nyní ji odpečeťuje. Celá konstrukce jejího osudu byla pečlivě sestavena tak, aby jednou – a právě teď – umožnila řízené otevření další fáze globálního scénáře. Z nejvyššího velení směrem k nižším řídícím strukturám.
Čtenáři a studenti Koncepce Obecné Bezpečnosti tak mají jedinečnou příležitost sledovat vývoj situace kolem Patricie jako indikátor, podle něhož lze předvídat další kroky v procesu uvolňování pravdy o podvodu jménem Apollo 11. Sledujte jednotlivé signály, sledujte symboliku – a uvidíte předem, co ostatní pochopí až zpětně.
Tak jako dějiny v roce 1969 potřebovaly lež, potřebují dnes otevření. Ne však kvůli spravedlnosti. Kvůli řízení. V době chaosu a informačního přehlcení má být lidem naservírována stará pravda jako nový objev. Ne proto, aby nás osvobodila, ale aby nás uklidnila. „Ano, lhali jsme Vám. Ale teď už je to v pořádku.“
Když Karel Čapek psal Bílou nemoc, možná netušil, jak hluboké symboliky se dotýká. Označil fašismus za bílou nemoc – ať už intuitivně nebo s hlubší znalostí, trefil. Fašismus má bílou barvu, protože za ním vždy stálo bílé křídlo GP. Nemoc, která se na světě vynořuje, když má být nasazeno tvrdé, nelítostné řízení. Po Brestlitevském míru, kdy Lenin předčasně ukončil první světovou válku a tím překazil plány bílého křídla, se bílé křídlo uchýlilo k rezervnímu řešení: pojmenovalo nový směr „fašismus“ a rozjelo jeho globální podporu.
Kolik mrtvých si vyžádal boj proti imaginárnímu fašismu? Každý ví. Co se tedy děje dnes? Článek o doporučení k propuštění Patricie Krenwinkelové říká, že pravda o přistání Apolla 11, tedy bílých, na Měsíci, brzy vyjde najevo. Nastal čas o ní mluvit.
A závěr? Je jedno, jestli Patricia bude skutečně propuštěna. Možná zítra. Možná za měsíc. Důležité je poznat algoritmus řízení Globálního prediktoru – jak ti nejvyšší předávají pokyny těm níže. Skrze kódy. Skrze symboly. Skrze čísla. Toto není chaos. Toto je řízení.
Zdravím a díky za hezký článek.
Podle mého není už dlouho žádná diskuse o tom, že tam nebyli. Bez ohledu na víceúrovňové vzkazy a řízení, lidé nepřemýšlejí o předkládaných informacích. Každý nemusí hned chápat symboly a číselné podpisy řídících struktur. Problém je v tom, že se obecně přestáváme ptát sami sebe, jestli určité důležité věci a události dávají smysl, tak jak jsou prezentovány. Myslím, že jako společnost ztrácíme kritické myšlení. Nakonec vidím to sám u sebe, na některé věci se neptám, prostě je přejdu, někdy z lenosti, někdy z neznalosti daného oboru atd. Za čas si člověk uvědomí, že sám svou nečinností přispěl k obecné akceptaci předloženého děje. A to pomíjím jiné než první úrovně článků, reportáží, dokumentů, studií apod. Stručně řečeno, necháme se oblbovat, doslova opíjet rohlíkem, a to na úrovni základní logiky.
Když jsem se naposledy konkrétně na téma „vesmír a lidé“ pustil do vysvětlovaní svého pohledu našim malým dětem, došli jsme i k cestě na měsíc. Nakonec jsme se shodli, že bez ohledu na to, jestli někdo tvrdí, že tam byl nebo nebyl, lze jen těžko obhájit postoj, že před půl stoletím jsme tam s lidskou posádkou byli a nyní bádáme, jak se tam s násobně lepšími technologiemi podívat znovu a omrknout, co se tam změnilo. Je to asi jako kdybychom řekli, že náš předek před několika stoletími putoval pěšky do Santiaga de Compostela a s velkými útrapami tam nakonec z Čech došel. A my to dnes chceme zopakovat a zatím přemýšlíme, jak to provedeme, abychom to vůbec dali …
Někdy mi přijde, že ze sebe ty hlupáky děláme sami, jak nepřemýšlíme a pomíjíme základní logiku. Vidíme to dnes a denně a stupňuje se to. Místo, aby společnost postupně zavrhla zdroje těchto manipulací, omezila tak jejich příjmy a tím i dosah, děje se pravý opak … čím větší kravina, tím více se nad ní diskutuje. Je jedno, že je to hovadina, hlavně když to rozebereme, proč je lepší nebo horší. Doslova nás utáhnou na vařenou nudli. A my si z ní děláme nudlovou polévku, aby to byla ještě lepší mňamka. Samozřejmě chápu, že lidé v roce 1969 neměli to srovnání v čase jako my. Však taky v každé době letí jiné „trendy“. My jsme si mohli smlsnout v oblasti virologie a nyní si dáváme nášup ve vojenské problematice. Myslím, že jsme se ale významně posunuli. Zatímco v roce 1969 neměl nikdo důvod pochybovat, dnes je pochybovačů mraky a možná, že z nich taky někdy zaprší a spláchne to ten zbytek. Hry se hrají, ale úspěchů zatím moc není. Bojovat se ale musí, každý na své úrovni a dle svých možností.
Myslím však, že naše děti, pokud s nimi budeme diskutovat a polemizovat o tom, s čím přijdou ze školy, co si kde přečtou, slyší, nebo vidí, nastoupí určitě lepší cestu a budou ještě lepšími hráči než my. Z cca 1 mil. dětí na základních školách by jich mohlo být klidně kolem 11%, tedy 110 tis. Čistě obrazně, by to bylo silné družstvo proti oběma velkým 11-kám. Dopracujeme se však k tomu? Myslím, že ano, ale je to na nás. Jsou totiž mnohem otevřenější a hloubavější, než si myslíme, a to i v ranném věku. Pokud je nenecháme zválcovat systémem a poskytneme alternativní pohled na svět kolem nás a jeho fungování, určitě se to zadaří.
Hezký den všem.
Opět skvostně napsaný a přesně načasovaný příspěvek!
Odstavec v pořadí třináctý začíná zajímavou větou:
Tak jako dějiny v roce 1969 potřebovaly lež, potřebují dnes otevření.
Tato významná věta stojí za doplnění významových čísel:
Tak jako dějiny v roce 1969 (10+15=25) potřebovaly lež, potřebují dnes (v roce 2025) otevření.