top of page
  • KoncepceObecnéBezpečnosti

Covid-19 z pohledu Plné funkce řízení, zejména její 2. etapy

14. 06. 2024 MM


V základní verzi má Plná funkce řízení (PFŘ) 7 etap. Pro přehlednost:


1.     etapa – identifikace faktoru prostředí (objektivních jevů), s nimiž se intelekt setkává ve všech rozmanitých procesech vesmíru.


2.     etapa – formování stereotypu (dovednosti) rozpoznávání faktoru pro budoucnost.


3.     etapa – formování vektoru cílů řízení ve vztahu k tomuto faktoru a zavedení tohoto vektoru cílů do svého celkového cílového vektoru cílů; řešíme, co a kdy uděláme.


4.     etapa – formování koncepce řízení a dílčích cílových funkcí řízení, které tvoří dohromady koncepci, na základě řešení úlohy udržitelnosti ve smyslu předvídatelnosti chování; řešíme, jak to uděláme.


5.     etapa – organizace a reorganizace účelových řídících struktur, nesoucích cílové funkce řízení; kdo to udělá.


6.     etapa – kontrola (dohled) nad činností struktur v procesu řízení, uskutečňovaného těmito strukturami a koordinace spolupráce druhých struktur.


7.     etapa – likvidace stávajících struktur v případě zbytečnosti nebo jejich udržování v provozuschopném stavu až do dalšího použití.  


V návaznosti na články Michala Zelenského „Čo priniesol baranovirůs? se dnes podíváme na Covid-19 z pohledu PFŘ, a to zejména z pohledu  její 2. etapy.


Tak pojďme na to.

1.    etapa PFŘ je jasná, jedná se o Covid-19, ten tlačil na psychiku snad každému.

 

2.    etapa PFŘ nám má především vyjevit, kdy opět můžeme počítat, že „přijde“ onen faktor, který nám tlačí na psychiku, v tomto případě, kdy opět můžeme počítat s tím, že se objeví nějaká pandemie. 2. etapa je velice důležitá a přitom není vůbec jednoduchá, a dokonce bych řekl, že pro 99 % lidí v případě Covid-19 naprosto neviditelná. Proč?


Inu proto, že Globální prediktor (GP) v minulosti výrazně snížil (a stále snižuje) věk dožití obyvatelstva, a proto si lidé minulé a předminulé, a také přepředminulé atd.  pandemie nepamatují, a proto je může GP jako instrument korekce počtu lidstva na planetě Zemi po určité době opět opakovat. S tímto samozřejmě také souvisí v historii pravidelně se opakující pálení knih, změna písma a boření či přestavování historických památek. Změna historie není pro nic za nic zařazena na 2. prioritě Zobecněných prostředků řízení/agrese. Jde o to, aby lidé zapomněli svou pravdivou historii a neuměli tak objevit právě námi analyzovanou 2. etapu PFŘ.


Nyní se společně vypravíme do historie a podíváme se, jak GP v minulosti řešil přelidnění lidstva, konkrétně přelidnění Evropy, protože různé pandemie byly, a jak je vidět, stále jsou jeho oblíbeným nástrojem. Antonínský a Justiniánský mor určitě nebyly prvními epidemiemi v historii lidstva. Těm se však věnovat nebudeme, to je moc daleko. My začneme na začátku minulého tisíciletí.


Problém s přelidněním Evropy přišel v 11. století a tehdy GP, jako lék zvolil, či lépe řečeno vymyslel a poprvé použil, křížové výpravy do Svaté země. První křížovou výpravu vyhlásil papež Urban II. roku 1095. Účastnilo se jí více než 100 tisíc mužů, vyšší a nižší šlechty, většina druhorozených a více rozených, na které doma nevybyl žádný majetek.   


Kdysi dávno jsem četl knížku, snad od nějakého polského spisovatele (ale Kossaková Žofie to nebyla), která se jmenovala čistě „Křižáci“ (snad) a byla v ní velmi dobře popsána křižácká výprava spodiny, kterou vedl nějaký páter. Jméno toho pátera podle mne začínalo na „A“. Knížku už nemohu nikde najít, kdybyste měl někdo nějaký tip, dejte mi vědět. Pravděpodobně se jednalo o křižáckou výpravu evropské chudiny, jak je uvedeno zde, ale podle mne tu chudinu odváděli z Evropy vícekrát.


Evropě se po odchodu sta tisíců nejchudší spodiny, žebráků a chromých, výrazně ulevilo, stejně tak, jako po odchodu nejméně jednoho sta tisíce bezprizorních a neužitečných šlechticů, kteří prostě byli nadpočetní, a proto byli jako stádo odvedeni na místo, kde byli beze svědků zlikvidováni. Chudina se do Svaté země ani nedostala, všechna byla pobita cestou, mnoho z těch chudáků si odnesl Dunaj. 


Křižácké výpravy do Svaté země byly ve své době velice populární, za necelých 200 let se jich uskutečnilo celkem 9, nicméně s postupem času na popularitě ztrácely, čímž se jejich účinnost pomalu vytrácela, a proto v letech 1315 – 1317 nastoupil v Evropě Velký hladomor. Zkouškou na Velký evropský hladomor klidně mohl být hladomor v Čechách, který byl uspořádán v letech 1281 a 1282. Hladomor kombinovaný s epidemií moru v podstatě provázel celé 14. století, přičemž při něm zemřely miliony lidí.


V 15. století se Evropa vzpamatovávala z těch různých morových ran a jiných epidemií, a tak byl v Evropě víceméně klid. I přesto, že v 16. století začala  přebytečné lidi z Evropy odfiltrovávat Amerika (tu největší chudinu asi ne), přišla roku 1520 epidemie pravých (černých) neštovic a poté již různé epidemie, kombinované s hladomorem, přicházely do Evropy pravidelně:

1520 - epidemie pravých neštovic,

1618 – 1648 – hladomor způsobený Třicetiletou válkou,

1708 – 1714 – morová epidemie,

1817 – 1824 – první pandemie cholery, 1826 – 1837- druhá pandemie cholery,

1918 – 1920 – Španělská chřipka,

2020 – 2021 – Covid-19.


Srovnáme-li si hezky pod sebe data největších evropských pandemií, je více než jasné, že Covid-19 prostě přijít musel. Já vím, že po bitvě je každý generál, ale já nyní více myslím na budoucnost, aby naši vnuci a pravnuci počítali s tím, že na ně GP sešle okolo roku 2120 nějakou větší pandemii. A to už jsem vlastně u 3. etapy PFŘ, a sice u stanovení cíle.


3.    Etapa PFŘ

V mém, tedy doufám, že nejen v mém, případě je cílem zachovat vědomosti o opakování se pandemií pro další generace. Když k výše uvedeným pandemiím přidáme, že jsou vždy doprovázeny válkami, můžeme definovat cíl svého snažení a zařadit jej do svého seznamu cílů. Důsledně upozorňuji, že cíl bez termínu plnění není cílem, je to jen jakési plácnutí do vody. Cíl musí být vždy jasný a musí mít termín jeho splnění. Já jsem si poté, co mi došly souvislosti, stanovil cíl, napsat tento článek a termín jsem si stanovil do poloviny června. A můžeme přejít na 4. etapu PFŘ.


4.    etapa PFŘ, tedy vytvoření koncepce, je v tomto případě jednoduché, napsat článek, ten zveřejnit a poté se k němu pravidelně či nepravidelně vracet v odvolávkách, aby si čtenáři co nejvíce zapamatovali, k čemu slouží 2. etapa PFŘ a proč nás v roce 2020 postihl Covid-19.


5.    etapa PFŘ také není složitá, protože nikdo jiný za mě ten článek nenapíše.


6.    etapu PFŘ provedou sami čtenáři a v


7.    etapě stávající struktury budeme udržovat v provozuschopném stavu k dalšímu využití, neboť budou ještě potřeba.

 

Na příkladu s Covidem-19 jsem chtěl ukázat, jak důležitá je 2. etapa PFŘ a že bez znalostí alespoň trochu pravdivé historie se při řízení života svého a své rodiny neobejdeme. Co se týká Covidu-19, snad je každému jasné, že různé pandemie jsou tradičním a oblíbeným nástrojem GP, jehož pomocí provádí korekce počtu lidstva na planetě Zemi. Na druhou stranu je však pravda, že GP mohl použít mnohem a mnohem smrtelnější nemoci, než byl Covid-19.

 

Michal Zelenský si všiml, že periodicita (myšleno epidemií) je podozrivo opakujúca sa, každý začiatok storočia a čo sa týka samotného „pandemického ohrozenia“,  vždy  sa  jednalo  o nejaký vírus, zväčša zasahujúci dýchacie ústrojenstvo človeka.

Nuž, pochopiteľné, nie? Dýchať je nutné a predstava, že nemôžeš dýchať je dosť desivá a vyvoláva nepríjemné pocity, predstavy a u niektorých aj malú paniku. No a na druhej strane, strach zo smrti...

 

Pokud, přátelé, budete chtít vědět, proč se GP zaměřil právě na dýchací ústrojí (plíce), poslechněte si přednášky Marvy Ogaňjan, ruské lékařky arménského původu. Předpokládám, že oceníte, jak dobře to má GP promyšlené.

391 zobrazení1 komentář

1 Comment


mmakovy
Jun 26

Tak nakonec to přece jenom byl čtyřdílný historický román od polské spisovatelky Žofie Kossakové Křižáci, o kterém jsem psal výše. Kdo má zájem, může si ho do 1.7. stáhnout zde: Zásilka | Úschovna.cz (uschovna.cz)


Otázka na Žofii Kossakovou: Byla výprava opravdu tak strašná?

ŽK: Odpovídám opět naprosto upřímně. Skutečnost byla daleko horší! Nejsem svým založením sadistická, a proto jsem se snažila zastřít a zamlčet řadu nepopsatelně krutých. a otřesných událostí. Velká kruciáta nebyla selankou, opravdu ne! Byla, jak pochopil před svou smrtí Urban II., spletitým klubkem ctnosti i zločinu, krvavým taranem, zalévajícím se hnisem hříchu - byla strašlivou zkratkou lidských dějin.


Je neuvěřitelné, jak jen ti lidé dokázali ubližovat sami sobě i druhým. Kdo ty lidi tak zfanatizoval? Nebo to…


Like
bottom of page