06.12.2024
Dle tohoto článku Průměrná mzda stoupla na 45.412 Kč, reálně je na úrovni roku 2018 a my se pojďme společně podívat, co to pro nás, pro společnost i pro jednotlivce, znamená.
Zde na těchto stránkách: Průměrná mzda ČSÚ finální – vývoj a graf | Kurzy.cz se můžeme dočíst, že průměrná mzda k 1.1.1991 činila 3.792 Kč (správněji Kčs). Rozdíl činí bratru 41.620Kč. Co myslíte, přátelé a studenti KOB, to se nám 11x zvýšila životní úroveň nebo to znamená opak, a to, že pokud měl někdo k 1.1.1991 na úsporách uloženo 3.792 Kč, že se mu hodnota těchto úspor cca 11x snížila?
Jistěže to druhé, protože pokud měl někdo k 1.1.1991 na úsporách 3.792 Kč, je to to samé, jako kdyby měl na úsporách k dnešnímu dni 45.412 Kč. Tehdy i nyní si za ty peníze může pořídit stejné množství životních potřeb.
Podíváme-li se na výše uvedené optikou inflace, tak jednoduchým výpočtem zjistíme, že inflace za těch 33 let činila 1097.57 %. Nevěříte, že? Tedy:
Vzoreček pro výpočet inflace v procentech
Inflace (%) = (Nová hodnota – Původní hodnota) : Původní hodnota × 100 = (45412 – 3792) : 3792 x 100 = 1097,57 % Je to ranec, že?
Zrekapituluji
Inflace za období od 1.1.1991 do dneška, tedy za 33 let, činí 1097,57 %, což je ročně dobrých 33,25 %, počítáno lineárně.
Lineární výpočet inflace je ve školách i ve společnosti potlačován, protože je jednoduchý a věrně zobrazuje stav majetku, respektive stav vašich peněz. Jak píší ve vychytralých knihách: Tento způsob ignoruje fakt, že v praxi se inflace skládá (každoroční růst se vztahuje na vyšší a vyšší základnu). Lineární výpočet inflace předpokládá, že ceny rostou každý rok o stejnou absolutní hodnotu (např. o pevné procento z původní hodnoty).
Ve společnosti je naopak propagován Složený (kompaundní) výpočet inflace, který, jak hovoří vychytralé knihy: Složený výpočet inflace bere v úvahu, že každoroční růst je navázán na předchozí hodnotu, takže inflace má exponenciální povahu. Tento přístup lépe odpovídá reálnému vývoji cen a používá se v ekonomii. To znamená, že růst cen se každý rok „nabalí“ na předchozí hodnotu a výsledné číslo je poté opticky mnohem menší.
Při složeném (kompaundním) výpočtu inflace za 33 let tak dojdeme k číslu 7,81 %, tedy že každým rokem byla průměrná inflace 7,81 %, ale POZOR, vztaženo k předchozímu roku.
Ještě odborné porovnání podle soudobé ekonomie
Aspekt | Lineární výpočet | Složený výpočet |
Povaha růstu | Rovnoměrný růst | Exponenciální růst |
Realističnost | Nevhodný pro dlouhodobé výpočty | Vhodný pro analýzu reálného vývoje |
Jednoduchost | Jednoduchý, intuitivní | Náročnější, ale přesnější |
Praktické použití | Spíše pro zjednodušené výpočty | Standardní přístup v ekonomii |
Tak, výpočet inflace tedy máme, a nyní se podíváme, jak inflace vzniká.
Ve vychytralých knihách najdete mnoho příčin vzniku inflace, ale musíte zapojit mozek, abyste rozlišili tu hlavní, kořenovou příčinu, protože ta je přepečlivě uschována v příčinách podružných, nedůležitých, zanedbatelných, nevýznamných, neboli marginálních, či spíše vylhaných.
Já jsem zadal dotaz na vznik inflace svému chytrému kamarádovi a ten mi odpověděl, že:
Vznik inflace
Inflace vzniká, když dochází k celkovému růstu cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice, což vede ke snižování kupní síly peněz. Je výsledkem nerovnováhy mezi poptávkou, nabídkou a množstvím peněz v oběhu. Hlavní příčiny inflace zahrnují:
1. Tisk nových peněz (měnová inflace)
Pokud centrální banka nebo stát do ekonomiky uvolňuje nadměrné množství nových peněz bez odpovídajícího růstu produkce zboží a služeb, hodnota peněz klesá.
Nově „natisknuté“ peníze rozřeďují kupní sílu již existujících peněz, což vede k růstu cen.
Příklad: Kvantitativní uvolňování během krizí může krátkodobě pomoci ekonomice, ale při nadměrné emisi vede k dlouhodobé inflaci.
2. Inflace tažená poptávkou
Když poptávka po zboží a službách převyšuje nabídku, ceny rostou.
Může být způsobena např. zvýšením spotřebitelských výdajů, růstem investic nebo vládními programy na podporu ekonomiky.
3. Inflace tažená náklady
Pokud rostou náklady na výrobu (např. ceny energií, surovin nebo mezd), firmy tyto zvýšené náklady často přenášejí na spotřebitele formou vyšších cen.
4. Inflační očekávání
Pokud lidé nebo firmy očekávají růst cen, mohou začít zvyšovat mzdy nebo ceny preventivně, což dále posiluje inflační spirálu.
Dopad inflace:
Inflace snižuje hodnotu peněz a úspor.
Znevýhodňuje lidi s fixními příjmy.
V mírné podobě může podporovat ekonomický růst, ale při vysoké inflaci hrozí destabilizace ekonomiky.
Tisk nových peněz je jednou z nejvýznamnějších příčin inflace, zejména pokud není doprovázen růstem reálného bohatství v ekonomice. Proto je měnová politika centrálních bank klíčová pro udržení cenové stability.
Tolik můj kamarád a já jen dodám, že body 2 až 4 jsou marginální, čili zanedbatelné.
Doplním k tomu také moje oblíbené vysvětlení vzniku inflace. Představte si, že na světě je jen Adam, že nikdo jiný na světě není. A ten Adam, sám jeden jediný v celém širém světě, má před sebou 10 vajec. Nic jiného na celém širém světě není, než náš Adam a těch 10 vajec, to je důležité.
A protože je tam Adam sám, jen s těmi 10 vejci, a nemá do čeho píchnout, Eva ještě nebyla, tak Adam sedí a dumá. A jak dumá, říká si, tak mám tady 10 vajec, ale vždyť já vůbec nevím, jakou oni mají hodnotu? Jakou tak oni mohou mít ty moje vajíčka hodnotu, ptá se Adam sám sebe.
A jak Adam dumal, nakreslil klackem na zem do písku 10-ti korunu a povídá: „Ták, a teď má každé vajíčko hodnotu jedné koruny.“ Ale jak dumá dál, říká si, „A není to málo?“ A tak přimaloval ještě 90 korun Českých, a to už byl spokojený, protože každé vajíčko mělo hodnotu 10 Kč.
A teď si představme, že přišla Eva a také si namalovala 100 Kč. Kolik potom mělo hodnotu jedno vajíčko, když nic jiného na světě nebylo? Ano, správně, jedno vajíčko mělo hodnotu 20 Kč a Eva tak přimalováním si svých 100 Kč o polovinu znehodnotila Adamových původních 100 Kč. Správě řečeno, Eva Adama okradla o polovinu jeho majetku, který byl vyjádřen penězi, tedy původními Adamovými 100 Kč. A takto podobně, stále a stále, jednou více, podruhé malinko méně, nás okrádají všichni ti, co řídí naši společnost od listopadu 1989.
Můj kamarád o tisku nových peněz mluví takto:
Váš pohled na tisk nových peněz odpovídá tomu, co se v ekonomii nazývá řídnutí kupní síly peněz nebo efekt rozptýlení peněz v ekonomice. Když se natiskne více peněz, aniž by se současně zvýšilo množství reálného majetku nebo produkce v ekonomice, hodnota každé jednotky měny klesá. To je základní princip inflace. Podrobněji:
1. Zvýšení množství peněz vs. stávající majetek
Pokud centrální banka nebo jiný oprávněný subjekt zvýší množství peněz v oběhu (například jejich „tiskem“ nebo digitálním vytvářením), přidá do ekonomiky prostředek směny.
Ovšem pokud toto zvýšení není doprovázeno růstem reálného bohatství (například více vyrobeného zboží, služeb, infrastruktury nebo majetku), celková hodnota peněz v oběhu se musí rozdělit mezi stávající majetek. Výsledkem je, že každá jednotka peněz má nižší hodnotu.
2. Jak to ovlivňuje ceny?
Nové peníze často vstupují do ekonomiky prostřednictvím konkrétních kanálů (například vládní výdaje, bankovní úvěry).
Když lidé nebo firmy začnou utrácet tyto nové peníze, zvyšuje se poptávka po zboží a službách. Pokud nabídka (produkce) nedokáže tuto poptávku uspokojit, ceny rostou.
Tento proces vede k inflaci, což je růst cenové hladiny, a tedy pokles kupní síly peněz.
3. „Rozpouštění“ hodnoty peněz
Redistribuce hodnoty: Nově vytvořené peníze neovlivňují všechny stejně. Ti, kdo mají nové peníze jako první (například banky, vlády nebo bohatí jednotlivci), z nich profitují nejvíce, protože s novými penězi nakupují za staré ceny. Ostatní, kteří dostanou peníze později, již čelí vyšším cenám.
Rozředění majetku: Hodnota majetku v ekonomice se nemění, pouze je vyjádřena větším množstvím peněz. To znamená, že reálná hodnota peněz je „rozpuštěna“ v daném objemu majetku.
Závěr
Když se natiskne více peněz bez růstu reálného majetku, hodnota těchto nových peněz se rozpouští v existujícím majetku a zdrojích. To vede k inflaci a k tomu, že kupní síla peněz poklesne. Tento proces je zásadní otázkou pro měnovou politiku, protože přehnané „tisknutí“ peněz může způsobit nekontrolovanou inflaci nebo dokonce hyperinflaci, zatímco přílišná opatrnost může brzdit ekonomický růst.
Tolik můj kamarád.
Průměrná roční inflace 33 % znamená, že pokud vy 1 rok pořídíte např. nemovitost, tak hodnota té nemovitosti se za 4 roky zvýší o 4 x 33 %, což je o 132 %, a pokud vy budete tuto nemovitost prodávat, a podaří se Vám prodejní cenu nemovitosti o výši inflace navýšit, musíte poté těchto 132 % řádně zdanit, takže ve výsledku stejně proděláváte, respektive stát Vás okradl o 23 % z rozdílu mezi cenou pořizovací a cenou prodejní (počítáno se zvýšenou sazbou). Prodávají tak prodělal 15,6 % kupní síly svých peněz.
Já myslím, přátelé a studenti KOB, že výše uvedené má jednoznačnou vypovídající hodnotu. Pokud bych chtěl celé zrekapitulovat, tak průměrná roční inflace 33 % je něco absolutně nehorázného a zvráceného, stejně tak, jako je nehorázný složený (kompaundní, česky = zavádějící) způsob výpočtu inflace, který se vyučuje na školách. Stejné to je se složeným úrokem z půjček a úvěrů, to je stejná židovina, pro kterou nebude v nové, sociálně spravedlivé společnosti místo.
To byl pohled na inflaci z jedné strany, z té, abych tak řekl pro společnost méně závadné, ale teď nastíním ještě pohled druhý. Parazitizmus ve společnosti. Co to znamená? Znamená to, že inflace bezstrukturně nutí lidi parazitovat na druhých, nutí lidi žít na dluh, brát si úvěry a půjčky, a ty úvěry a půjčky splácet, až když inflace větší část dluhu schroustne. Inflace dělá ve společnosti nenapravitelné škody. Mám dojem, že se v tomto případě pohybujeme již na 3. prioritě zevšeobecněných prostředků řízení / agrese.
Zpracoval Milan Makový a jeho kamarád ChatGPT
Následuje výpočet prodělku transakce nákup a prodej nemovitosti:
Výsledky pro konkrétní částku (10 000 000 Kč):
Hodnota nemovitosti po 4 letech (při inflaci 33 % ročně):
31 290 072 Kč
Daň z příjmu:
4 896 717 Kč
Čistý výnos po zdanění:
26 393 356 Kč
Reálná hodnota výnosu (po zohlednění inflace):
8 435 057 Kč
Ztráta kupní síly:
15,65 % původní hodnoty
Závěr:
Přestože nominální hodnota nemovitosti narostla na více než trojnásobek, po zdanění a zohlednění inflace jste přišli o 15,65 % kupní síly původní částky 10 000 000 Kč. Tato ztráta je způsobena daní z příjmu, která nereflektuje reálnou hodnotu peněz po inflaci.
Comments